Nejlepší aktivity v Pictured Rocks National Lakeshore

PICTURED ROCKS QUIET EAST SIDE

Pokud patříte mezi turisty, kteří mají rádi stezku nebo pláž jen pro sebe, můžete uvažovat o tom, že byste zakotvili na východním okraji parku. Zde najdete pobřeží, kterému dominuje více písku než pískovce, ale 300 metrů vysoké dunové útesy jsou přesto ohromující. A protože většina návštěvníků míří dále na západ směrem k Munisingu, je podle rangerky Brendy Mannisto mnohem snazší najít zde klid, a to i v hlavní sezóně. Jedním z jejích oblíbených míst v této oblasti je pěší túra kolem stanice Au Sable Light Station, která vás zavede kolem historického majáku, přes lesní úsek North Country Trail u pláže a nakonec na její oblíbenou soukromou pláž.

„Je písčitá, ale plná velkých kamenů z čediče a žuly. Když se podíváš nahoru, uvidíš před sebou smaragdově zelenou vodu a na východě pět mil dun. Pro mě je to nejklidnější místo v parku.“ Ve skutečnosti je to sice ideální lokalita pro líný den na pláži, ale nenechte se odradit, pokud se zde ocitnete, když je počasí náladové a šedivé. To je vlastně Mannistova oblíbená doba pro tuto túru; a pokud si přibalíte pár dolarů na prohlídku, můžete skutečně pozorovat, jak počasí fouká z vrcholu stanice Au Sable Light Station.

➡ Jak se tam dostat: Vydejte se po silnici H-58 západně od Grand Marais a ujeďte 11 mil na parkoviště u kempu Hurricane River. Vydejte se po silnici do kempu a pak na stezku North Country Trail směrem na východ k majáku.

WHITE BIRCH TRAIL

Kousek za největším a nejrušnějším kempem Pictured Rocks najdete méně frekventovanou stezku, na kterou ranger Zach Gostlin spoléhá, že na ní najdete letní samotu. Dvoukilometrová smyčka White Birch Trail se vine lesem z tvrdého dřeva a nakonec vede k jednomu z nejlepších políček s divokými borůvkami v parku. Zatímco se budete cpát, pohodlně se usaďte a poslouchejte krkavce a malé, sokolům podobné merlíky, kteří tuto oblast nazývají svým domovem. Gostlin říká, že pokud zde plánujete tábořit, snažte se přijet před 10:00. Všechna místa se totiž obsazují podle toho, kdo dřív přijde, a bývají rychle zaplněná – zejména ta s výhledem na jezero Superior.

„Je to určitě jedno z těch míst, o kterých se lidé dozvědí, a jakmile se o nich dozvědí, stanou se jedním z jejich míst,“ říká Gostlin. Pokud přijedete příliš pozdě na to, abyste získali místo v kempu, můžete se ke stezce a této hvězdné pláži u jezera Superior dostat přes denní areál.

➡ Jak se tam dostat:

MINERS FALLS

Děkujte geologickým zákonům za množství vodopádů v Pictured Rocks. Konkrétně se jedná o tvrdý, nažloutlý, vápnitý pískovec – na rozdíl od výstavnějšího, duhově zbarveného, ale měkčího materiálu -, který tvoří erozi odolné útesy, jež vytvářejí skvělé vodopády. Ranger Scott Berry považuje Miners Falls za své nejoblíbenější, což je vzhledem k tomu, že jeho letní stanoviště je u nedalekých Munising Falls, dost výmluvné. Miners je objemově největší a vzhledem k tomu, že ho tvoří největší řeka parku, je také jedním z nejspolehlivějších. „Některé jiné vodopády jsou mnohem více závislé na dešti a v srpnu se zpomalují nebo dokonce mizí,“ řekl Berry. „Můžete se vsadit, že Miners vždycky zapůsobí.“

Výlet je od parkoviště dlouhý jen něco málo přes kilometr tam i zpět a scenérii si můžete prohlédnout buď z horní, nebo dolní vyhlídkové plošiny. Pokud se rozhodnete jít po společenské stezce dolů ke korytu řeky, dávejte si podle Berryho pozor, kam šlapete, protože mlha, která se z vodopádů zvedá, způsobuje, že kamenitá stezka je trvale kluzká. Jeho další rada: nespěchejte. „Lidé vodopády milují, ale vzpomínám si, že jsem někde četl, že průměrná návštěva trvá jen minutu nebo dvě. Udělejte si čas, sledujte, jak se vyvíjejí obrazce ve vodě, poslouchejte, jak vítr fouká do kaňonu. Je to skvělá hudba na pozadí.“

➡ Dostanete se tam: Jeďte po silnici H-58 pět mil východně od Munisingu, pak jeďte dalších pět mil na sever po silnici Miners Castle Road až na parkoviště.

BEAVER BASIN WILDERNESS

Interpretační rangerka Amanda Richová má místo, které je hodno nadužívaného označení „skrytý klenot“. Pětikilometrový okruh divočinou Beaver Basin Wilderness začíná výběrem z několika tras – horním vstupem, který okamžitě vyzve vaše čerstvé nohy do kopcovitějšího terénu, nebo nižší variantou, která vám usnadní výšlap. Ať už si vyberete kteroukoli z nich, vydejte se po stezce do lesa a podél potoka a odměnou vám bude pěkná podívaná. „Začnete si všímat takových kopečků hlíny a zpočátku vlastně nevíte, co to je. Pak zahnete za roh a uvidíte tyhle velké pískovcové skály – stejný typ skal, které uvidíte podél břehu jezera, ale jsou odsunuté v lese.“

Odtud pokračujte po stezce nejprve k jezeru Little Beaver Lake a pak k jezeru Big Beaver Lake – odlehlé vnitrozemské oáze obklopené vysokými borovicemi. Rich říká, že pokračujte dál a čeká vás velká odměna: „Ústí Bobřího potoka ústí do jezera Superior a je to moje nejoblíbenější místo v parku. Podívejte se jedním směrem a uvidíte jen pláž a modrou vodu. Podívejte se na druhou stranu a uvidíte útesy vystupující z ničeho.“

➡ Jak se tam dostat:

MINERS CASTLE TO MINERS BEACH

Mnoho z nejlepších výhledů v Pictured Rocks si zasloužíte jen při mnohakilometrových túrách. Strážkyně parku Andrea Chynowethová nás však upozornila na rychlovku, která vám umožní poznat charakteristické pískovcové skály parku, výhledy na jezero Superior, lesy z tvrdého dřeva a jehličnanů, kamenité řeky napájené prameny a písečnou pláž – to vše během pouhé míle. Výlet začíná u hradu Miners Castle, jednoho z nejoblíbenějších a nejpřístupnějších míst, kde si můžete prohlédnout pobřežní skalní útvary, pak vás provede javorovým a následně jedlobukovým lesem podél řeky Miners River a nakonec vás vyplivne u ústí řeky na západním okraji pláže Miners Beach.

„Spousta lidí prostě přijede k hradu Miners Castle, vyskočí a pak zase naskočí do auta, aby sjeli dolů na pláž Miners Beach – aniž by si uvědomili, že mezi nimi je tak úžasná stezka,“ říká Chynoweth. Je to krátký výlet, ale terén může být místy kamenitý a kluzký, takže Chynowethová říká, že si na túru naplánujte víc než jen žabky. Pak sundejte boty a najděte si místo na téměř kilometr dlouhé pláži, která podle ní není nikdy plná lidí – dokonce ani v létě.

➡ Jak se tam dostat:

LOG SLIDE LOOKOUT

Pictured Rocks je sice nejznámější díky svému intenzivně zbarvenému pískovcovému pobřeží, ale ani písečným dunám, které se nacházejí podél východního pobřeží parku, se není co divit. Mohou soupeřit s některými z nejlepších na jezeře Michigan a bioložka Leah Kainulainenová považuje vyhlídku Log Slide západně od Grand Marais za jedno z nejlepších míst k prozkoumání tohoto jedinečného ekosystému dun jezera Superior.

V roce 2017 zničilo vyhlídkovou plošinu silné zimní počasí, ale stezka k vyhlídce je stále otevřená, a když se na ni dostanete, očekávejte výhled na jezero hodný pohlednice – zakončený světelnou stanicí Au Sable Light Station. K dispozici je vyznačená společenská stezka, po které se dá sestoupit z 300 stop vysoké duny k vodě – Kainulainen ji doporučuje používat, aby nedošlo k narušení několika chráněných druhů rostlin, které jsou v této oblasti doma. Je to také skvělé místo k zamyšlení nad základním kamenem michiganské historie. Kdysi to byl právě Log Slide a legenda praví, že dřevěný skluzavkový žlab, který směřoval dřevo po dunách dolů k lodím čekajícím dole, občas vzplál od intenzivního tření.

➡ Jak se tam dostat:

CHAPEL ROCK

Jedná se bezpochyby o jedno z nejznámějších míst v parku. Ve skutečnosti je osamělá bílá borovice rostoucí na vrcholu Chapel Rock v roce 2018 oslavována na oficiálním čtvrtstoletí USA. Místo skutečně stojí za připomenutí, vzhledem k tomu, že je malý zázrak, že strom existuje – jeho jediným záchranným lanem je zavěšený most z kořenů, který ho spojuje zpět s pevninou. „Mnoho lidí si myslí, že je to mladý strom,“ řekl o borovici ranger Ron Jones, ale správa parku odhaduje, že je pravděpodobně stará více než 70 let. „Je však velmi zakrslá, protože ji zformovalo drsné prostředí – šedesátimetrové vlny, kruté zimy – téměř jako přírodní bonsaj.“

Jones říká, že díky této houževnatosti je také silným symbolem pro mnoho návštěvníků parku, zejména podle něj pro ty, kteří přežili nemoc nebo zneužívání. „Lidé mají na toto místo velmi silné emocionální reakce. Vnímají ten strom jako přeživšího, protože se mu podařilo vzdorovat všem nepřízni osudu.“ Jones má jednu prosbu, když mu přijdete vzdát hold. Někteří návštěvníci si oblíbili používat robustní kořeny o průměru šest centimetrů jako most ke Kapličkové skále, což je nejen nebezpečné, ale strom to ještě více zatěžuje. Místo toho se raději držte sousedních útesů nebo pláže dole pod nimi, abyste měli dojemný pohled na tuto odvážnou a mohutnou borovici.

➡ Jak se tam dostat: Vydejte se po silnici H-58 a odbočte na sever na Chapel Road. Po polní cestě jeďte pět mil k výchozímu bodu stezky. Délka túry je šest mil tam i zpět.

COVES CAMPGROUND SHORELINE

Stáří neúprosných vln jezera Superior vyhloubilo pobřeží Pictured Rocks a zanechalo po sobě nejrůznější zastrčené oblouky, zátoky a jeskyně. K některým budete potřebovat člun nebo kajak, ale oblíbený úsek zátok biologa Bruce Leutschera je jen kousek pěšky přes divočinu Beaver Basin. „Je to téměř katedrální prostředí,“ říká Leutscher. „Máte tu stometrové útesy obklopující velké průzračné hluboké tůně s vodou. Vidíte lidi, jak plavou, jak se potápějí ze skal, a zvuk se odráží kolem stěn jako malá ozvěna.“

Z parkoviště je to jen asi kilometr a půl, než uvidíte první zátoky, ale Leutscher říká, že za těmi nejlepšími se vydejte ještě kilometr nebo dva. A pokud si chcete dát na čas a prozkoumat všechny možné díry na koupání, v nedalekém kempu Coves Campground najdete místa pro přespání.

➡ Jak se tam dostat: Na stezku se dostanete z parkoviště u jezera Little Beaver Lake a pak se vydejte na sever, kde se poblíž pobřeží napojíte na stezku North Country Trail. Postupujte podle značek na západ k tábořišti Coves Campground.

UNDERWATER DUNES OFF SAND POINT

V mnoha oblastech Pictured Rocks pokračuje prostředí pískovců a písečných dun, které vidíte nad vodou, daleko pod ní. Když hydrografka Lara Benderová nedávno zkoumala pobřeží v okolí Sand Pointu, její tým pořídil snímky odhalující podmořské písečné duny vysoké stovky metrů. „Každý si myslí, že písek je tak křehký, ale z nějakého důvodu si písek dokáže udržet svou strukturu, podobně jako duny nad vodou.“

Na souši vítr neustále přetváří písečné duny a podobně na ně působí i vlny pod vodou. Někdy, říká Bender, to vede k docela velkolepým útvarům, kterými se můžete kochat přímo ze břehu. „Vzpomínám si, že jeden rok jste mohli stát na písečné pláži a jen tak se koulet do vody, protože na břehu to bylo tak strmé.“ Přes mnohé z nejdramatičtějších srázů se dostanete na kajaku, i když Bender říká, že k tomu, abyste si prohlédli tento nečekaný podmořský svět, vám stačí plavky.

➡ Jak se tam dostat:

MOSQUITO BEACH

Nenechte se odradit názvem tohoto místa – díky větříku vanoucímu od jezera vás při kochání se krajinou pravděpodobně nebude polykat mlha komárů. Název tohoto oblíbeného místa Melissy O’Donnellové je ve skutečnosti odvozen od řeky Mosquito, která se vlévá do jezera Superior podél skalnatého šelfu pláže. Je to přirozená zastávka kajakářů i pěších turistů, takže v létě tu může být rušno. Přijde-li však podzim, můžete mít podle O’Donnella místo jen pro sebe a i v šedivých dnech se vám dokáže vryje do paměti.

„Myslím, že jsem tam byl poprvé vlastně až třetí den v práci,“ říká O’Donnell. „Byl mlhavý, větrný, ponurý den a působilo to na mě takovým tajemným dojmem. Vzpomínám si, že jsem si říkal: ‚Musím se sem vrátit‘.“ Od té doby to O’Donnell udělal mnohokrát, často jako cíl poslední třetiny oblíbené desetikilometrové trasy Chapel Loop (absolvované proti směru hodinových ručiček). Pokud se tam ale chcete dostat rychleji, vyrazte ze stejného místa u Chapel a vydejte se přímo na pláž Mosquito Beach. Na zpáteční cestě pak můžete vyrazit k vodopádům Mosquito Falls a projít si ještě památný čtyřkilometrový okruh.

➡ Jak se tam dostat:

Lou Blouin je producentka veřejného rozhlasu a spisovatelka, která žije v Detroitu. // Aaron Peterson je fotograf a filmař žijící na horním poloostrově Michiganu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.