Jste nejlepší hráč své generace, možná všech dob. Způsobil jsi revoluci v NBA a spolu s Magicem Johnsonem a Larrym Birdem se ti podařilo proměnit basketbal v hlavní světový sport.

Přes všechnu tuto velikost na hřišti bys měl být tím posledním, kdo by měl hodit kamenem. Michael Jordan byl talentovaný basketbalista, ale nikdy to nebyl člověk na úrovni. Joe Dimaggio byl skvělý sportovec, který ztělesňoval třídu. Vy, pane Jordane, nejste Joe Dimaggio.

Pravdu řečeno, nejste ani zdaleka tak na úrovni jako Magic Johnson. Žijete v časové kapsli, ve které jste byl nejobdivovanějším sportovcem planety. No, vaše „vzdušnost“, je čas, abyste se probudil.

V tuto chvíli je Jordan průměrný ředitel/manažer basketbalových operací. Ke všemu je to ještě honba za penězi. Mnoho lidí neví, že Jordan „účtuje podnikům z oblasti Charlotte poplatek za vystoupení na společenských akcích, které propagují klub“.

Hádám, že všechny ty smlouvy o sponzorských smlouvách nestačily na to, aby tě finančně udržely po celý život. Tedy alespoň ne, když rozhazuješ miliony v hazardu jako degenerát. Takže teď žádáš peníze jen za to, že se objevíš na akcích zaměřených na propagaci tvé začínající franšízy.

Jordan musel jednou zaplatit 108 000 dolarů muži odsouzenému za obchodování s kokainem (Eddie Dow). A to navíc přišel o více než jeden a čtvrt milionu dolarů, když hrál golf s Richardem Esquinasem. Protože nóbl Mike dluh nikdy nezaplatil, Esquinas o tom napsal knihu.

Jordan byl takový hráčský maniak, že byl viděn v Atlantic City večer před zápasem play-off proti Knicks, jak prohrává nemalé peníze. Přes všechny své úspěchy na hřišti si Jordan řídil svůj život hnojem hazardních her.

To vede k Jordanovu prvnímu odchodu do důchodu. Byl na vrcholu své kariéry. Získal tři tituly NBA v řadě. Pak byl během mimosezónního období zavražděn jeho otec. Jordan to použil jako záminku k odchodu do důchodu. Prohlásil: „Největší zadostiučinění, největší pozitivní věc, kterou si mohu vzít z toho, že tu dnes můj otec není se mnou, je, že viděl můj poslední basketbalový zápas, a to hodně znamená.“ Přesto se o dva roky později k basketbalu vrátil. Tolik k jeho srdceryvnému sentimentálnímu prohlášení.

Mnozí se domnívají, že liga donutila Jordana k odchodu do basketbalového důchodu. Měli už dost vší té špíny, kterou museli neustále zametat pod koberec. Proto ho požádali, aby odešel na přestávku a aby si nechal pomoci od své závislosti. Proč by jinak Jordan při své řeči o odchodu do důchodu prohlásil, že se jednoho dne do NBA vrátí, „pokud mě David Stern pustí zpátky do ligy“.

K tomu všemu měl Jordan několik údajných mimomanželských afér. Nic nekřičí „vzor“ jako spaní s jinými ženami za zády manželky. Mnoho lidí o tom nevědělo kvůli všem těm „tichým“ penězům, které Jordan přehazoval pod stolem. Stejně jako dluh za hazardní hry se Jordan zřekl pěti milionů, které nabídl zaplatit jedné ze svých milenek (Karle Knafelové).

Jordanova závislost na hazardu a nevěrné způsoby vedly nakonec k jeho rozvodu. Při něm musel své bývalé manželce (Juanitě Jordanové) vyplatit tehdy rekordních 168 milionů dolarů.

Slyšel někdo někdy o tom, že by LeBron James měl nějaké podobné problémy?

Pravda je, že mě bolí, že to musím napsat, protože jsem stejně jako mnoho našich čtenářů vyrůstal v době, kdy byl Jordan „skutečným králem“. Vždycky jsem proti němu fandil. Doufal jsem, že ho Lakers, Blazers, Suns, Sonics nebo Jazz (dvakrát) porazí. Co na to říct? Mám rád outsidery. Přesto jsem uznával, že byl skutečně nejlepším basketbalistou na světě. Vlastně se cítím špinavý, když o MJ mluvím negativně.

Po dokončení své druhé trojkové rašeliny Jordan opět odešel do důchodu. Zanechal nám všem nezapomenutelnou pózu svého posledního výskoku. Byl to dokonalý obrázek, který završil úžasnou kariéru. Ale protože je Jordan génius, rozhodl se, že se pokusí o návrat do Washingtonu, jen aby zjistil, že ho hra rychle míjí.

Tím si zkazil image. Ani ne tak jeho odkaz jako hráče, ale spíše jako nepřemožitelného.

Jordan se nyní snažil být nejen tahounem týmu jako hráč, ale také jeho mozkem.

Byl to katastrofální tah a Jordan se ukázal jako příšerný odhadce talentů.

V roce 2001 draftoval jako prvního hráče „propadáka všech dob“ Kwame Browna. Mohl mít Tonyho Parkera, Paua Gasola a mnoho dalších hvězdných hráčů, ale vybral si Kwameho.

Jordan pak vyměnil Richarda Hamiltona za Jerryho Stackhouse. Hamilton po výměně rozkvetl a zůstal pevnou součástí týmu Detroitu, který se dostal do dvou finále NBA a jedno z nich vyhrál. Stackhouse naproti tomu odehrál ve Washingtonu pouhé dvě sezony. To je opravdu dobrá hodnota.

Přes všechnu jeho basketbalovou zdatnost a talent se výkonnému řediteli Jordanovi „nepodařilo vytvořit ve Washingtonu prostředí pro úspěch. Byl hrubý vůči hráčům i zaměstnancům klubu, což vedlo k tomu, že ho většinový majitel Wizards Abe Pollin vyhodil.“

Možná sám zničil Kwameho šance na slušnou kariéru. Z Browna se možná nikdy nestala hvězda, ale to, co Jordan udělal, ho ujelo k smrti. Stejně jako plnokrevníka je třeba vychovávat a trénovat, aby maximalizoval svůj potenciál, tak i Kwameho.

Po propuštění od Wizards se Jordan znovu objevil jako spoluvlastník a manažer basketbalových operací v týmu Charlotte Bobcats. I to byl doposud neúspěch.

Jordan vyměnil Nazra Mohammeda a jeho čtyřletou smlouvu na 28 milionů dolarů. Přinesl vám Mohammed a téměř 30 milionů dolarů, které jste mu zaplatili, nějakou produkci? Samozřejmě že ne.

V roce 2006 si Jordan vybral Adama Morrisona místo Brandona Roye a Rudyho Gaye. Hádám, že se v Morrisonovi snažil ztvárnit typ Larryho Birda, ale místo toho mu zůstal jen hodně ošklivý knír a nic víc.

V roce 2007 podepsal Jordan smlouvu na 57 milionů dolarů s Geraldem Wallacem. Dále přidal Matta Carrolla se čtyřletou smlouvou na 27 milionů dolarů. Jak se ti tyto smlouvy osvědčily, MJ?“

Tím se dostáváme zpět k současnému Michaelovi. Jordan vidí, co se děje, a irituje ho to. A tak se pustí do LeBrona Jamese a vystřelí si z něj. Dělá to proto, že ví, že LeBron je nejlépe připraveným hráčem, který může legitimně ohrozit jeho odkaz.

Kobe Bryant by byl blíže k tomu, aby možná překonal Jordana jako nejlepšího hráče všech dob. Kobe to však dokázal všechno pokazit obviněním ze znásilnění před lety spolu se sporem se Shaquillem O’Nealem, který se podobal „divě“. V důsledku toho Kobe přišel o většinu svých sponzorských smluv. Tím pádem se mu nedaří vyrovnat Jordanovi jako celosvětové ikoně, kterou Michael byl.

Jordan si tak moc chce udržet svou nálepku „G.O.A.T.“, že se rozhodl vyjít ven a přilít olej do ohně. Rozhodl se naskočit na vlnu odporu.

Je to důsledek strachu. Jordan ví, že Kareem Abdul Jabbar a Wilt Chamberlain byli kdysi také považováni za nejlepší a nyní se o nich téměř nemluví. Chamberlain zemřel, ale jak často někdo vidí nebo slyší o Kareemovi?“

Jordan je rozhodnutý, že ho nikdo jiný nezastíní. Nechce, aby ho někdo srovnával. Raději nechce, aby byl jeho odkaz zpochybňován.

Teď vidí, že James, který byl na nejlepší cestě vzít mu všechny rekordy kromě titulů v NBA, si vytvořil podmínky, aby se mu případně vyrovnal nebo ho také překonal. LeBron je nyní připraven legitimně usilovat o několik mistrovských titulů a každý prsten, který mu přibude na prstech, způsobuje, že se o to hlasitěji mluví o tom, že „je LBJ lepší než MJ“.

Takže Jordan jako „ztělesnění třídy“, kterým je, se rozhodl udělat poznámku do zad. Když jsem to viděl, zasmál jsem se. Smál jsem se, protože jsem viděl nafouklý stín s krvavýma očima, který kdysi býval největším sportovním závodníkem.

Bylo to jako dívat se na jednoho z těch alkoholiků ze sousedství, kteří neustále prožívají své „dny slávy“ vyprávěním historek o tom, o kolik byli lepší než současná hvězda města. Nejhorší ze všeho bylo, že muž, který byl kdysi nejobávanějším sportovcem na basketbalovém hřišti, jako by sám naznačoval, že se bojí.

Jordan ví, že každým dalším dnem se jeho kariéra a úspěchy v tom zpětném zrcátku zmenšují. Vidí, že jako generální manažer/prezident týmu NBA to nezvládne. A tak jediné, co skutečně má, je jeho odkaz. A tak vybírá poplatky od lidí ve své vlastní komunitě, jen aby se na něj mohli podívat.

Ačkoli byl Jordan tím nejlepším, kdo kdy hrál tuto hru, rozhodně se ukázalo, že zdaleka nebyl tím nejklasičtějším člověkem. Jeho skříň pravděpodobně okupují nevýslovní kostlivci. Věci, které, jak kdysi řekl Charles Barkley, ukazují, proč by „rodiče měli být vzorem“, ne basketbalisté.

Děsivé je, že za deset let můžeme Jamese dost možná označovat za nejlepšího. V pouhých 25 letech a s již dvěma tituly MVP NBA, kdo ví, jaký bude Jamesův vrchol. Možná skutečně skončí s více prsteny, více body, více slávy.

LeBron je prvním hráčem od dob Jordana, který je takovým marketingovým gigantem. James se snaží dobýt svět a má potenciál jednoho dne vlastnit tým už po třicítce. Přesto se Jordan rozhodl, že si z něj vystřelí, proč?“

Opravdu si Jordan myslí, že opustit svůj tým kvůli závislosti na hazardu je horší než se jen chtít přestěhovat do Miami? Je touha hrát s další elitní hvězdou Dwyanem Wadem horší než odchod z týmu kvůli baseballu?“

Ve skutečnosti pro všechny, kdo kritizují Jamesovo „rozhodnutí“ a říkají, že nikdy nebude Jordan, Bird nebo Magic, je to v pořádku, protože jím být nemusí. Upřímně řečeno, už teď je možná lepším hráčem než Bird nebo Magic. Rozhodně je lepší atlet, než kdy byli oni.

James měří 180 cm a váží 250 kg, přesto je rychlý jako guard. Umí přihrávat jako Magic a skákat do nebe jako Jordan. Kdyby měl Birds jumper, ten chlap by byl opravdu nejneuvěřitelnější atletický exemplář, který kdy hrál. A teď si připomeňte, že právě začíná to, co bude vrcholem jeho kariéry.

Tragickou stránkou toho všeho je, že Wade a James si prostě přejí být vítězi. Není právě o tom sport? Snažit se být nejlepším „TÝMEM“, a ne jen jednotlivcem. Snažit se vyhrávat tituly, a ne nějakou imaginární soutěž ega o to, kdo je „G.O.A.T.“

Tak proč se je snažit vykreslit negativně? Michael by to měl vědět lépe. Měl by se držet stranou od takových melodramat. Své pruhy si zasloužil a nemá si co dokazovat. A hlavně nemá zapotřebí znevažovat to, co dělají LeBron nebo Dwyane.

Michaeli, měl bys ty mladé kluky obejmout. Měl bys sloužit jako mentor, a ne jen jako „nevrlý stařík“. Důvodem je, že jsi jejich idol. Jsi prakticky idolem všech. Všichni jsme chtěli vyplazovat jazyk jako ty a létat z čáry volného hodu. Všichni jsme chtěli vyvinout tu hladkou jako hedvábí střelu z výskoku. Všichni jsme prostě chtěli být jako Mike.