NezaměstnanostEdit

Jihoafrická republika má extrémně vysokou míru nezaměstnanosti. Celková míra nezaměstnanosti činila v roce 2004 26 %, Přerozdělování má za cíl převést komerční farmy ve vlastnictví bělochů na černošské Jihoafričany. Restituce zahrnuje poskytnutí náhrady za půdu, o kterou běloši přišli v důsledku apartheidu, rasismu a diskriminace. Reforma držby půdy usiluje o zajištění bezpečnějšího přístupu k půdě. Bylo přijato několik zákonů, které mají usnadnit přerozdělování, restituce a reformu držby půdy. Zákon o poskytování určité půdy pro osídlení z roku 1996 určuje půdu pro účely osídlení a zajišťuje finanční pomoc těm, kteří usilují o získání půdy. Zákon o restituci práv k půdě z roku 1994 usměrnil provádění restitucí a dal jim právní základ. Zákon o rozšíření jistoty držby z roku 1996 pomáhá venkovským komunitám získat silnější práva na jejich půdu a upravuje vztahy mezi vlastníky venkovské půdy a těmi, kdo na ní žijí. Tato opatření pozemkové reformy byla dosud částečně účinná. Do roku 1998 získalo v rámci programu přerozdělování půdy půdu více než 250 000 černých Jihoafričanů. Bylo vyřešeno jen velmi málo restitučních nároků. Za pět let po zavedení programů pozemkové reformy se změnilo pouze 1 % půdy, přestože cílem Afrického národního kongresu bylo 30 %.

Program obnovy a rozvojePravda

Program obnovy a rozvoje (RDP) byl sociálně-ekonomický program zaměřený na řešení rasových nerovností prostřednictvím vytváření podniků a vzdělávání, zatímco pouze 4 % nejbohatších studentů jsou funkčně negramotná, což ukazuje na výrazný rozdíl v gramotnosti mezi příjmovými kvartily. Prostorová segregace z dob apartheidu nadále ovlivňuje možnosti vzdělávání. Černošští studenti a studenti s nízkými příjmy se potýkají s geografickými překážkami v přístupu ke kvalitním školám, které se obvykle nacházejí v bohatých čtvrtích. ačkoli Jihoafričané vstupují do vyššího vzdělávání ve stále větším počtu, stále existuje výrazný rozdíl v rasovém rozložení těchto studentů.

V současné době vstupuje do nějaké formy vyššího vzdělávání přibližně 58,5 % bělochů a 51 % Indů, zatímco pouze 14,3 % barevných a 12 % černochů. Podle průzkumu globální konkurenceschopnosti z roku 2013 se Jihoafrická republika umístila na posledním místě ze 148 zemí v kvalitě matematického a přírodovědného vzdělávání a na 146. místě ze 148 zemí v kvalitě všeobecného vzdělávání, tedy za téměř všemi africkými zeměmi, a to i přes jeden z největších rozpočtů na vzdělávání na africkém kontinentu. Stejná zpráva uvádí jako největší překážku podnikání „nedostatečně vzdělanou pracovní sílu“. Vzdělávání tedy zůstává jednou z nejhorších oblastí výkonu v Jihoafrické republice po pádu apartheidu a jednou z největších příčin přetrvávající nerovnosti a chudoby.

.