Podle příručky ICSD-3 Americké akademie spánkové medicíny je nespavost definována jako „přetrvávající potíže se zahájením, trváním, upevněním nebo kvalitou spánku“. Nespavost má mnoho potenciálních přispívajících faktorů a příznaků, ale její diagnóza se odvíjí od dvou základních složek: potíží se spánkem, které se objevují navzdory dostatečným příležitostem k normálnímu spánku, a denních poruch, které jsou přímým důsledkem špatné kvality nebo trvání spánku.

Chronická nespavost je charakterizována příznaky, které se objevují nejméně třikrát týdně po dobu nejméně tří měsíců. Nespavost, která trvá nebo je kratší než tři měsíce, se označuje jako krátkodobá nespavost. Ve vzácných případech mohou pacienti vykazovat příznaky nespavosti, aniž by splňovali kritéria krátkodobé nespavosti, a mohou být důvodem k určité formě léčby. Jedná se o tzv. ostatní nespavost.

Ačkoli se nespavost může projevovat různými způsoby, většina diagnóz spadá do jedné ze dvou kategorií:

• Spánková nespavost se týká potíží s usínáním. Tento typ nespavosti se může vyskytovat u lidí, kteří mají problém se v posteli uvolnit, a také u lidí, jejichž cirkadiánní rytmus není synchronizován v důsledku faktorů, jako je jet lag nebo nepravidelný pracovní rozvrh.
• Nespavost udržující spánek se týká potíží s udržením spánku po počátečním usnutí. Tento typ nespavosti je častý u starších spáčů a také u lidí, kteří před spaním konzumují alkohol, kofein nebo tabák. Některé poruchy, jako je spánková apnoe a porucha periodických pohybů končetin, mohou rovněž způsobovat nespavost udržující spánek.

U některých lidí se může vyskytnout smíšená nespavost, která zahrnuje jak potíže s nástupem, tak s udržením spánku, a u lidí s chronickou nespavostí se tyto příznaky mohou v průběhu času měnit.

Příčiny a příznaky nespavosti

Předpokládá se, že nespavost vzniká v důsledku stavu hyperaktivity, který může ovlivnit nástup i udržení spánku. Hyperarousalita může být psychická, fyzická nebo kombinace obojího. Na nespavosti se mohou podílet environmentální, fyziologické a psychologické faktory. Patří mezi ně následující:

• Požití nebo konzumace látek, které negativně ovlivňují spánek. Patří mezi ně alkohol, nikotin a jiné drogy a také kofein. Spánku mohou bránit také některé léky, například pilulky na hubnutí a léky proti nachlazení. Lidé mohou mít také problémy s navozením nebo udržením spánku, když se jejich tělo aklimatizuje na nové léky nebo se vyrovnává s vysazením léků po ukončení jejich užívání.
• Zdravotní problémy. Fyzická bolest a nepohodlí mohou ztížit usínání a/nebo setrvání ve spánku, což vede ke zhoršení denních funkcí. Stavy, které vyžadují časté noční návštěvy toalety, jako je těhotenství nebo zvětšená prostata, mohou také způsobovat příznaky nespavosti. Totéž platí pro spánkovou apnoe, poruchu charakterizovanou nepravidelnými epizodami dýchání známými jako apnoe, které se objevují během noci. S nespavostí jsou spojeny také chronické bolesti, syndrom neklidných nohou, srdeční a plicní onemocnění.
• Poruchy chování a duševního zdraví. Nespavost je častým příznakem deprese. K nespavosti může přispívat také stres a úzkost, které mohou naopak stresové a úzkostné pocity zhoršovat. Nespavost mohou způsobovat i poruchy duševního zdraví, jako je bipolární porucha. Je známo, že nespavost způsobuje i nadměrná starost o nespavost.

Nespavost souvisí také s nezdravým životním stylem a spánkovými návyky. Mnoho lidí si tyto návyky osvojí v mládí a v dospělosti je pak těžké se jich zbavit. Mezi tyto návyky může patřit chození do postele každou noc v jinou dobu nebo příliš dlouhé podřimování během dne. Problémy se spánkem může způsobovat také vystavení přístrojům s „obrazovkou“, jako jsou počítače, televize a mobilní telefony, a také práce na večerní nebo noční směny. Potíže s usínáním nebo udržením spánku mohou způsobovat i další faktory, například nedostatečné cvičení během dne nebo nadměrný hluk a/nebo světlo v ložnici spícího člověka.

Mezi nejčastější příznaky u pacientů s chronickou nespavostí patří potíže s usínáním a/nebo udržením spánku, probouzení se dříve, než bylo plánováno, a pocit, že nejsou unaveni nebo připraveni jít spát v plánovanou dobu. Nezbytnou součástí nespavosti je porucha denního spánku, která se také může projevovat různými způsoby. Mezi běžné poruchy patří únava a malátnost, potíže s pamětí a soustředěním, poruchy nálady a podrážděnost a problémy s chováním, jako je hyperaktivita a agresivita.

Nespavost v číslech

Různé průzkumy a studie týkající se spánku přinesly nejednotné výsledky ohledně prevalence nespavosti u různých skupin spáčů. Podle některých konzervativních odhadů žije s chronickou nespavostí 10 až 30 % dospělých. U jiných studií se toto číslo blíží 50 % až 60 %.

Nespavost je také častější u některých demografických skupin. Studie ukázaly, že nespavostí trpí 30 až 48 % starších lidí. To lze přičíst chronickým zdravotním potížím, sociální izolaci a vyššímu užívání léků na předpis, stejně jako faktorům, jako jsou nezdravé spánkové návyky a stres, které způsobují nespavost ve všech věkových skupinách. Jiné studie zjistily, že nespavost se může vyskytovat až u 23,8 % dospívajících. Více než 50 % těhotných žen má problémy se spánkem, které mohou být také příznaky nespavosti.

Počet nespavců v různých rasových a etnických skupinách je o něco těžší určit. Některé studie ukazují vyšší míru výskytu nespavosti u menšinových skupin ve srovnání s bělochy. Jiné studie přinesly kontrastní výsledky, které naznačují, že běloši bojují s nástupem a udržením spánku více než černoši a Hispánci.

Tipy pro prevenci nespavosti

Chronická nespavost může vyžadovat předepsání léků, kognitivně-behaviorální terapii a další typy formální léčby. U některých lidí může praktikování návyků zdravého životního stylu a správné spánkové hygieny zmírnit příznaky nespavosti a pomoci jim spát klidněji. Následující opatření spánkové hygieny mohou být pro lidi s nespavostí přínosná:

• Omezení nebo vyloučení zdřímnutí, zejména v pozdních denních hodinách
• Omezení užívání alkoholu, kofeinu, a tabákových výrobků ve večerních hodinách
• Vyhýbání se pozdním nočním jídlům
• Omezení času stráveného u obrazovky před spaním
• Dodržování zdravé stravy a pravidelné cvičení během dne
• Dodržování konzistentního spánkového režimu, který zahrnuje stejný čas spánku a vstávání každý den
• Využívání ložnice, a matraci pro spánek a sex – vyhněte se práci, hraní videoher a dalším stimulujícím činnostem

Podpořilo vás to?