Podle závěti Alfreda Nobela má cenu mistrům míru udělovat výbor „složený z pěti osob, které volí norský Storting“. Pravidla následně přijatá Stortingem uvádějí, že členové Nobelova výboru jsou voleni na šest let a mohou být zvoleni opakovaně. Složení výboru má pokud možno odrážet relativní sílu politických stran ve Stortingu. Výbor si sám volí svého předsedu a místopředsedu. Tajemníkem Výboru je ředitel Norského nobelovského institutu.

Počáteční desetiletí

V prvních desetiletích činnosti Výboru bylo běžné, že jeho členy byli jak úřadující zástupci Stortingu, tak ministři vlády. První Výbor tak tvořili premiér Johannes Steen, ministr zahraničí Jørgen Løvland, zástupce Stortingu John Lund, profesor práva Bernhard Getz a národní bard Bjørnstjerne Bjørnson.

Změny kritérií členů Výboru

Při takto silném zastoupení významných politiků bylo postupem času obtížné přesvědčit okolí, že Výbor není ve své práci ovlivňován norskými úřady. V roce 1936 byla v souvislosti s udělením Nobelovy ceny míru Carlu von Ossietzkymu změněna praxe tak, aby ve Výboru nemohli zasedat současní členové vlády. V roce 1977 bylo z důvodu přetrvávajícího zájmu o nezávislost Výboru zavedeno další omezení, podle kterého nemohou být do Nobelova výboru zvoleni současní členové Stortingu. Výbor zároveň změnil svůj název z Nobelova výboru norského Stortingu na Norský Nobelův výbor.

Zasedací místnost Nobelova výboru

Nobelův výbor koná všechna svá zasedání ve zvláštní výborové místnosti v Nobelově institutu. Interiér navrhl architekt Carl Berner. Na stěnách místnosti výboru jsou umístěny fotoportréty všech jednotlivých laureátů a loga všech oceněných institucí a organizací.

NOBELŮV INSTITUT

.