Složení obyvatelstva

Většinu obyvatel Rádžastánu tvoří Indové různého sociálního, profesního a náboženského původu. Rádžpútové (různé klany pozemkových panovníků a jejich potomci), ačkoli představují jen malé procento obyvatel Rádžasthánu, jsou asi nejpozoruhodnější částí obyvatelstva; ostatně stát od této komunity odvozuje svůj název. Pokud jde o kastovní strukturu, bráhmani (nejvyšší kasta) se dělí na mnoho gót (linií), zatímco mahádžové (obchodní kasta) se dělí na nepřehledné množství skupin. Na severu a západě patří mezi nejpočetnější zemědělské komunity Džátové (rolnická kasta) a Gudžárové (pastevecká kasta).

© Dinodia

Původní (kmenové) obyvatelstvo tvoří více než desetinu obyvatel Rádžasthánu. Ve východní části státu k těmto skupinám patří Minové (a příbuzný kmen Meo), z nichž většina se živí zemědělstvím; Bandžarové, kteří byli známí jako potulní obchodníci a řemeslníci; a Gadžové Lohar, další historicky kočovný kmen, který tradičně vyráběl a opravoval zemědělské a domácí nářadí. Bhilové, jedno z nejstarších společenství v Indii, obecně obývají jižní Rádžasthán a v minulosti se vyznačovali velkou zručností v lukostřelbě. Grasia a Kathodi žijí také převážně na jihu, hlavně v oblasti Mewar. Na jihovýchodě se vyskytují komunity Saharíja a Rabaríové, kteří se tradičně zabývají chovem dobytka, žijí západně od Aravallis v západní části středního Rádžasthánu.

Hindština je úředním jazykem státu a do jisté míry zastínila místní jazyky Rádžasthánu. Velká část obyvatel státu však nadále hovoří rádžasthánskými jazyky, které zahrnují skupinu indoárijských jazyků a dialektů odvozených z dingálu, jazyka, v němž kdysi bardi opěvovali slávu svých pánů. Čtyři hlavní skupiny rádžasthánských jazyků jsou marvárština na západě Rádžasthánu, džaipurština neboli dhundharština na východě a jihovýchodě, malvíština na jihovýchodě a mevatština na severovýchodě, která se směrem k hranicím s Uttarpradéšem mění v brajbhasu (hindský dialekt).

Hinduismus, náboženství převážné většiny obyvatel, je obecně praktikován prostřednictvím uctívání Brahmy, Šivy, Šakti, Višnua a dalších božstev. Město Nathdwara v jižním Rádžasthánu je významným náboženským centrem školy Vallabhačarja, která uctívá Krišnu. Žijí zde také stoupenci Árja Samádž, což je typ reformovaného hinduismu, který pochází z konce 19. století.

Islám, druhá největší náboženská komunita ve státě, se v Rádžasthánu rozšířil s dobytím města Adžmer a okolí muslimskými nájezdníky na konci 12. století. V Adžmeru měl své sídlo muslimský misionář a mystik Khwājah Muʿīn al-Dīn Chishtī a usadili se zde muslimští obchodníci, řemeslníci a vojáci.

Významný je také džinismus, který nebyl náboženstvím vládců Rádžasthánu, ale má své stoupence mezi obchodní třídou a bohatou částí společnosti. Města a chrámy Mahavirji, Ranakpur, Dhulev a Karera jsou hlavními poutními centry džinismu. Další významnou náboženskou komunitu tvoří dadupánti, stoupenci světce Dadua ze 16. století, který hlásal rovnost všech lidí, přísné vegetariánství, naprostou abstinenci od opojných nápojů a celoživotní celibát. Ve státě žije také malé množství křesťanů a sikhů.