Gridiron footballEdit
Kanadská fotbalová liga Montreal Alouettes se stala prvním významným nájemcem stadionu po skončení olympijské sezóny, když sem v polovině sezóny 1976 přesunula své domácí zápasy. Kapacita stadionu byla snížena z olympijské kapacity 72 000 diváků na 58 500 diváků, ale před sezónou 1977 vyskočila na 66 308 diváků, když byla přírodní tráva nahrazena povrchem AstroTurf. Alouettes zde zůstali až do roku 1986, což byla poslední sezóna jejich působení; tým ukončil činnost krátce po začátku sezóny 1987. Obnovený klub Alouettes se vrátil na sezóny 1996 a 1997, ale v roce 1998 se přestěhoval na stadion Percival Molson Stadium a větší stadion Olympic Stadium využíval pouze pro vybrané zápasy základní části a domácí zápasy play-off. Od roku 2008 používá klub Olympijský stadion pouze pro zápasy play-off. Vzhledem ke zvýšené popularitě Alouettes a malé kapacitě stadionu Percival Molson zvažoval tým návrat na Olympijský stadion na plný úvazek, ale místo toho zrekonstruoval stadion Percival Molson, aby zvýšil jeho kapacitu. Stadion navíc drží rekord největší návštěvnosti Grey Cupu, a to ze zápasu Grey Cupu v roce 1977, v němž domácí Montreal Alouettes porazili Edmonton Eskimos 41:6 před 68 318 diváky; a to navzdory stávce místní dopravy a nepříznivým zimním podmínkám.
Olympic Stadium hostil Grey Cup celkem šestkrát, naposledy v roce 2008, kdy Calgary Stampeders porazili domácí Alouettes. Stadion drží rekord v devíti z deseti nejvyšších návštěvností v historii CFL, které zahrnují pět zápasů základní části a čtyři zápasy Grey Cupu. Rekordní návštěva v jednom zápase čítající 69 083 diváků přišla na zápas odehraný 6. září 1977 mezi týmy Alouettes a Toronto Argonauts.
V letech 1991 a 1992 byl stadion domovem týmu Montreal Machine ze Světové ligy amerického fotbalu. Mimo jiné se zde 6. června 1992 konal World Bowl ’92, v němž tým Sacramento Surge porazil před 43 789 diváky tým Orlando Thunder 21:17.
V letech 1988 (Jets a Browns) a 1990 (Steelers a Patriots) se na Olympijském stadionu hrály předsezónní zápasy NFL.
BaseballEdit
V roce 1977 stadion nahradil Jarry Park Stadium jako domovský stadion týmu National League Montreal Expos. V rámci franšízové dotace týmu měl být kopulovitý stadion postaven pro baseballovou sezónu 1972. Kvůli zpoždění výstavby Olympijského stadionu však Expos až do roku 1977 každoročně žádali o výjimku, aby mohli zůstat na stadionu Jarry, a tuto výjimku obdrželi. Ještě v lednu 1977 se předpokládalo, že Expos budou muset hrát alespoň část sezóny 1977 také v Jarry. Drtivé vítězství strany Parti Québécois v provinčních volbách v roce 1976 způsobilo, že Expos přerušil jednání o pronájmu. V únoru však bylo dosaženo dohody a v březnu přišlo oficiální oznámení.
Expos pravidelně hráli 81 domácích zápasů každou sezónu až do roku 2003, kdy odehráli 22 domácích zápasů v Portoriku na stadionu Hirama Bithorna v San Juanu. V posledních dvou sezónách 2003 a 2004 odehráli Expos na Olympijském stadionu vždy 59 domácích zápasů; v sezóně 2005 se klub přestěhoval na jih do Washingtonu a stal se Washington Nationals.
První baseballový zápas na Olympijském stadionu se odehrál 15. dubna 1977. Před 57 592 diváky prohráli Expos 7:2 s Philadelphií Phillies. Expos však museli k odříznutí zámků použít pilku na železo, protože OIB neměl generální klíč. V roce 1981 odehráli Expos pět domácích zápasů play-off; dva v NLDS proti Phillies a tři v NLCS proti Los Angeles Dodgers, kteří vyhráli Světovou sérii. Dne 19. října prohráli Expos rozhodující pátý zápas s Dodgers 2:1 díky homerunu Ricka Pondělího v deváté směně. V roce 1982 se na Olympijském stadionu konal All-Star Game Major League Baseball před 59 057 diváky – rekord stadionu pro baseball. Dne 29. září 2004 odehráli Expos svůj poslední zápas v Montrealu a prohráli s Florida Marlins 9:1 před 31 395 diváky.
Olympijský stadion se ukázal jako poněkud problematické místo pro baseball. Stejně jako na všech víceúčelových stadionech byla spodní úroveň sedadel posunuta dále než v parcích určených pro baseball, aby se tam vešlo fotbalové hřiště. Jelikož jsou však kanadská fotbalová hřiště delší a širší než hřiště amerického fotbalu, byla spodní úroveň Olympijského stadionu posunuta ještě dále než srovnatelná sedadla na amerických víceúčelových stadionech. Horní patro patřilo k nejvyšším v hlavní lize; stejně jako u většiny jeho víceúčelových protějšků byla většina míst v horním patře, zejména ta v outfieldu, příliš daleko na to, aby mohla být během pravidelné sezóny k něčemu užitečná.
Expos pociťovali značné roztrpčení, že s nimi nebylo konzultováno umístění, návrh ani výstavba stadionu, přestože měli být jeho hlavními nájemci. Přesto po většinu svého působení vynakládali značné úsilí na to, aby bylo prostředí přívětivější pro baseball. V sedmdesátých a na počátku osmdesátých let vítala fanoušky přijíždějící na stadion od metra kapela oom-pah hrající píseň „The Happy Wanderer“. Kdykoli se nadhazovač soupeře pokusil zadržet běžce na první metě, místo aby nadhazoval, ozvučení na něj kdákalo jako na kuře.
Před sezónou 1991 zahájila OIB rozsáhlou rekonstrukci konfigurace baseballového stadionu. Spodní patro ve středním poli bylo odstraněno, aby vznikl prostor pro větší výsledkovou tabuli s možností opakování. Tato výsledková tabule byla instalována před sezónou 1992. Před sezónou 1992 byla také odstraněna běžecká dráha, domácí mety byly přesunuty blíže k tribunám a byla instalována nová sedadla blíže k hřišti. Několik vzdálených částí stálých míst k sezení za plotem hřiště bylo zrušeno a nahrazeno tribunami přímo za plotem. Celková kapacita míst pro baseball byla snížena z vysokých přibližně 60 400 na 46 000.
Expos byli na stadionu po určitou dobu velmi úspěšní, v roce 1977 a v letech 1979 až 1983 měli návštěvnost nad průměrem Národní ligy. V letech 1977 až 1983 a 1994 až 1996 Expos předstihli New York Mets, stejně jako New York Yankees v letech 1982 a 1983.
Hráčské podmínky na stadionu zanechávaly mnoho stop. Po většinu doby působení týmu Expos tvořil hrací plochu extrémně tenký koberec AstroTurf, mezi nímž a betonovou podlahou bylo jen stejně tenké polstrování. Byl tak tvrdý pro kolena hráčů, že hostující týmy často běhaly v nedalekém parku. Dlouholetý trenér Exposu Ron McClain prosil o výměnu, ale OIB nebyla ochotna utratit milion dolarů potřebných na nový povrch. Než se střecha konečně objevila, museli se hráči začátkem dubna nebo koncem září potýkat s obrovskými ledovými plochami. Po většinu doby působení týmu Expos bylo navíc polstrování plotu tak tenké, že hráči v poli riskovali vážná zranění, když šli po dlouhých letících míčích. OIB však také nebyla ochotna polstrování vyměnit. V devadesátých letech několik volných hráčů výslovně požadovalo, aby byl Expos kvůli špatným herním podmínkám vyřazen ze hry.
V polovině devadesátých let dospěl majitel Claude Brochu k závěru, že Olympijský stadion není jako baseballové hřiště vhodný, a aktivně vedl kampaň za jeho náhradu. V roce 2000 Brochu prodal tým Jeffreymu Lorii, který byl s Olympijským stadionem stejně nespokojen; bez obalu prohlásil: „Tady nemůžeme zůstat“. Quebecký premiér Lucien Bouchard však odmítl schválit veřejné financování, které považoval za nezbytné pro náhradu, částečně proto, že Olympijský stadion stále nebyl zaplacen. Špatné podmínky hrály roli v tom, že Expos byl téměř rozpuštěn v rámci plánu kontrakce Major League Baseball v roce 2001, který ztroskotal na soudních rozhodnutích.
Deset let po posledním zápase Expos na Olympijském stadionu sehráli Toronto Blue Jays 28. a 29. března 2014 na stadionu dva zápasy jarní přípravy proti New York Mets s celkovou návštěvností 96 350 diváků. Jays v této praxi pokračovali i v následujících letech, a to proti Cincinnati Reds 3. a 4. dubna 2015 s celkovou návštěvností 96 545 diváků, Boston Red Sox 1. a 2. dubna 2016 s celkovou návštěvností 106 102 diváků, Pittsburgh Pirates 31. března a 1. dubna 2017 s celkovou návštěvností 95 382 diváků, St Louis Cardinals 26. a 27. března 2018 s celkovou návštěvností 51 151 diváků a Milwaukee Brewers 25. a 26. března 2019. Ve dnech 23. a 24. března 2020 zde měli hrát New York Yankees, ale zápasy byly zrušeny kvůli pandemii COVID-19.
Nejdelší homerunyRedakce
Willie Stargell z Pittsburgh Pirates odpálil 20. května 1978 nejdelší homerun na Olympijském stadionu, když poslal míč do druhé paluby v pravém poli na odhadovanou vzdálenost 535 stop. Žlutá sedačka, která označovala místo dopadu míče, byla z úrovně 300 odstraněna. Sedačka je nyní uložena v Kanadské baseballové síni slávy. Stargell také odpálil pozoruhodný homerun v původním domově Expos v Montrealu, Jarry Parku, který dopadl do bazénu za plotem pravého pole.
Darryl Strawberry z New York Mets odpálil 4. dubna 1988, v zahajovací den Expos, míček z reproduktoru, který visí z betonového kruhu na Olympijském stadionu, a podle odhadů urazil 525 stop.
„Oh Henry“ Rodríguez 15. června 1997 odpálil míč, který se odrazil od betonového kruhu v pravém poli, karamboloval na střechu a spadl dolů, přičemž zasáhl reproduktor. Vzdálenost, kterou tento míč urazil, se rovněž odhaduje na 525 stop.
Nejdelším homerunem odpáleným do levého pole byl odpal Vladimira Guerrera z 28. července 2003, který zasáhl reklamní ceduli přímo pod horní palubou levého pole. Reklama byla později nahrazena nápisem „VLAD 502“.
SoccerEdit
Olympijský stadion byl v letech 1981-1983 domovem fotbalového týmu NASL Montreal Manic. Na zápas play-off 1981 proti týmu Chicago Sting přišlo více než 58 000 diváků. Na Olympijském stadionu se hrálo několik zápasů Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let v roce 2007, které přilákaly největší počet diváků na turnaji, včetně dvou vyprodaných zápasů s 55 800 diváky.
Olympijský stadion hostil 25. února 2009 čtvrtfinálový zápas Ligy mistrů CONCACAF, v němž se utkal původní tým Montreal Impact – který hrál převážně na sousedním stadionu Saputo – s klubem Santos Laguna z Ligy MX (první mexická divize). Bylo to poprvé, kdy se v Montrealu v zimních měsících odehrál mezinárodní fotbalový zápas. Impact zvítězil 2:0 před rekordní návštěvou 55 571 diváků. Na stadionu se také 2. června 2010 před 47 861 diváky odehrálo přátelské utkání mezi týmy Impact a A.C. Milán z italské Serie A.
Olympijský stadion se 25. července 2009 stal prvním stadionem mimo Francii, který hostil Trophée des Champions Ligue 1, superpohár, který hraje vítěz Ligue 1 a Coupe de France. Zápas navštívilo více než 34 000 diváků. Bordeaux porazilo Guingamp 2:0. Zápas se konal v Montrealu, aby pomohl Ligue 1 proniknout na rostoucí severoamerický fotbalový trh.
17. března 2012 přišlo na Olympijský stadion rekordních 58 912 diváků, aby povzbudili současnou verzi týmu Montreal Impact při jeho debutu v MLS na domácí půdě, při zábavné remíze 1:1 s týmem Chicago Fire, čímž byl stanoven nový návštěvnický rekord profesionálního fotbalu v Québecu. Tento rekord byl později překonán 12. května 2012, kdy na zápas s LA Galaxy přišlo 60 860 diváků, čímž byl rovněž stanoven nový návštěvnický rekord profesionálního fotbalu v Kanadě.
Dne 24. srpna 2014 hostil Olympijský stadion finálový zápas Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2014.
Dne 29. dubna 2015 navštívilo finálový zápas Ligy mistrů CONCACAF mezi týmy Montreal Impact a Club América rekordních 61 004 diváků, čímž byl stanoven nový rekord v návštěvnosti profesionálního fotbalu v Kanadě.
Olympijský stadion hostil spolu s dalšími stadiony v Kanadě turnajové zápasy Mistrovství světa ve fotbale žen 2015. Jedním z významných zápasů bylo semifinálové utkání mezi Spojenými státy a Německem, které se konalo 30. června 2015 a na které přišlo 51 176 diváků. Američanky před převážně partyzánským publikem vyhrály 2:0 a následující neděli ve Vancouveru získaly svou rekordní třetí trofej pro vítěze mistrovství světa ve fotbale žen. Tento stadion je jedním ze tří kanadských kandidátů na pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2026 a očekává se, že během rekonstrukce pro tuto sportovní událost dostane zatahovací střechu.
Kancelářské prostoryEdit
Od roku 2018 plánuje skupina Desjardins přesunout přibližně 1000 svých zaměstnanců do budovy Montreal Tower. Společnost plánuje obsadit 7 z 12 podlaží, která jsou ve věži k dispozici. Odhaduje se, že než se Desjardins bude moci nastěhovat, bude zapotřebí rekonstrukce za přibližně 60 milionů dolarů.
OstatníEdit
Olympijský stadion hostil v roce 1978 mistrovství světa juniorů v rychlobruslení, na kterém byli juniorskými mistry světa korunováni američtí sourozenci Eric a Beth Heidenovi.
V srpnu 1979 hostil Olympijský stadion mistrovství světa IAAF v atletice.
V roce 1979 se zde konalo shromáždění Katolické charismatické obnovy za účasti otce Emiliana Tardifa.
20. června 1980 porazil Roberto Durán Sugara Raye Leonarda a získal na Olympijském stadionu titul mistra světa v boxu ve welterové váze organizace WBC.
V letech 1981 a 1982 se v této aréně konalo finále Mezinárodního mistrovství světa bubenických sborů.
11. září 1984 se papež Jan Pavel II. zúčastnil shromáždění mládeže za účasti asi 55 000 lidí.
Dne 30. října, 2010 se na stadionu konala zvláštní mše na památku nanebevzetí bratra Andrého. Zúčastnilo se jí přes 30 000 lidí.
V roce 2017 se zde konalo mistrovství světa ve sportovní gymnastice.
Koncertní výtržnosti v roce 1992Redakce
8. srpna 1992 uspořádaly skupiny Metallica a Guns N‘ Roses společné severoamerické turné Guns N‘ Roses/Metallica Stadium Tour, jehož součástí byla i zastávka na stadionu Olympic. Frontman a rytmický kytarista skupiny Metallica James Hetfield se po několika písních nešťastnou náhodou popálil nevhodnou pyrotechnikou a kapela musela svůj set přerušit, protože Hetfield byl převezen do nemocnice. Hlavní kytarista Kirk Hammett, baskytarista Jason Newsted a bubeník Lars Ulrich přislíbili náhradní koncert, aby utlumili vyprodaný dav 54 666 diváků. Kapela později odehrála dva koncerty za poloviční cenu v Montreal Forum v únoru 1993. Po dvouhodinovém a patnáctiminutovém zpoždění odehráli Guns N‘ Roses zkrácený set. Zpěvák Axl Rose později obvinil ze špatného zvuku a problémů s hlasivkami. Po skončení setu začal odhadem dvoutisícový dav na stadionu a v jeho okolí dělat výtržnosti, fanoušci převraceli policejní auta a na stadionu založili několik ohňů, čímž způsobili na stadionu a v jeho okolí škodu v odhadované výši 600 000 dolarů. Opravy stadionu se nijak nedotkly programu týmu Expos, který měl předtím na programu sedm zápasů venku.
Rekord v návštěvnostiUpravit
Pink Floyd přilákali 6. července 1977 na Olympijský stadion největší počet placených diváků: 78 322 lidí. Druhá největší návštěva byla 26. srpna 1977 na koncert Emerson, Lake & Palmer: 73 898 diváků. Nejvíce diváků na operní představení přišlo 16. a 18. června 1988 na představení opery Aida: 63 000 diváků
.