Konec 80. let až polovina 90. let byla pro ženy jednou z největších epoch R&B hudby, protože stály v popředí a svými strhujícími hlasy vytvářely soundtrack k našim životům. Miki Howardová se svým nepopiratelným vokálem a soulovým řevem měla jeden z nejvýraznějších hlasů tohoto císařského období s hity jako Love Under New Management, Baby Be Mine a That’s What Love Is (duet s Geraldem Levertem). Na cenu Grammy nominovaná zpěvačka s plným hrdlem, R&B, jejíž mnohé písně jsou podbarveny melancholií, vedla život, který zdaleka nebyl zlatý – zneužívání drog, obtěžování dětí, manželské zneužívání a nevýhodné smlouvy s vydavatelstvími. Miki je tvrdá, je drsná, je to chodící, mluvící, vzteklý nářek na samospasitelnost.

Mikiiny neúspěchy jen pomohly podpořit její touhu po úspěších, které ve své kariéře zažila. Nyní, ve svých 58 letech, žije tato matka tří dětí v těchto dnech život pod novým vedením, podle svých vlastních podmínek a miluje každou minutu. Roli babičky si vyloženě užívá a příležitostně vystupuje na různých místech po celé zemi. Zářivá, stále krásná a tak opravdová, jak jen to jde, Miki mi to naservírovala BOLD, když si se mnou povídala o tom, že právě díky tomu, že má tak zásadní vlastnost, jako je houževnatost, je tu dodnes.

50BOLD: Vaše křestní jméno je Alicia Michelle Howard, odkud pochází Miki? Je to přezdívka, kterou jste dostala v dětství, nebo vám ji někdo z branže zkrátil?

Miki: Vracíš se úplně na začátek! Už je to nějaký ten pátek. Byl jsem v pubertě. Chystal jsem se nahrávat a v mém kostele byla žena, která se jmenovala Miki; byla to etnická směs Asiatky a černošky. Byla tak krásná. Ta kostelnice byla opravdu noblesní a já jsem chtěla být jako ona, až vyrostu. Také se mi líbilo její jméno, které v japonštině znamená krásný strom.

50BOLD: Krásný strom, pěkné!“

Miki: Nahrávací producent Augie Johnson, se kterým jsem spolupracovala na začátku své kariéry, mi řekl, že potřebuji jiné jméno, abych mohla být v této branži, a tak jsem se pojmenovala po té kostelnici.

50BOLD: Moc hezké. Byl jste v kostele uznáván pro svůj pěvecký talent?

Miki:

50BOLD: Nezpíval jste také v kostele?

Miki:

50BOLD: Vlastně neumím zpívat ani v otevřeném výtahu!

Miki: V kostelním sboru umí zpívat každý. Moji rodiče byli v kostele oblíbení zpěváci. Byl jsem ve sboru a bylo tam tolik lepších zpěváků než já. Stěžoval jsem si, že jsem nikdy nic nezazpíval.“

50BOLD: Zmínil jste zesnulého Augieho Johnsona a podle natočeného televizního životopisného filmu Love Under New Management: Miki Howard Story, který jsi v roce 2016 produkoval, rozpoznal tvůj talent a pomohl ti na začátku tvé pěvecké kariéry. Můžete o svém vztahu s Johnsonem něco říct?

Miki: No, Augie Johnson hrál ve skupině Side Effect a měli hity Always There, Keep The Same Old Feelings a píseň, která se mi obzvlášť líbila, byla SOS. Chtěla jsem zpívat a on mi hodně pomohl. Naučil mě toho hodně o všech profesionálních věcech, které jsem se potřebovala naučit o tomto oboru. Augie, to byl opravdu úžasný umělec. Jako dítě zpíval s chlapeckým sborem Roberta Mitchella. Augie zpíval s Frankem Sinatrou. Byl to skutečný profesionál, který mě dokonce vzal k zápisu do tanečních kurzů.

50BOLD: Teď mám pár otázek na tvou mámu a tátu, protože tvůj hudební rodokmen je docela působivý. Vzpomínám si na něco, co jsi řekl během rozhovoru v pořadu Sirius XM a co bylo k popukání. Myslím, že jsi zmínil, že ti bylo šestnáct, když jsi potkal Augieho, a jemu bylo devětadvacet. Prohlásil jsi, že Augie byl starší, že sis k němu vypěstoval určitou náklonnost a vzhledem k jeho věku by to bylo vnímáno jako…

Miki: Pedofilie! Jo, víš, všichni mluví o všech těch věcech, které se mi staly… „Byl jsi zneužívaný, bitý“, to a to….. Hodně se dívám na Iyanlu Vanzantovou, duchovní učitelku v televizi, a ta vždycky tvrdí, jak se musíte dostat k jádru svých problémů. No, víte, jaké to bylo tenkrát, když nějaká situace nebyla v pohodě! Nikdo ve věku 29 let by neměl dělat nic s šestnáctiletým nebo jakýmkoli nezletilým obdobím, víte, co tím chci říct?“

50BOLD: Souhlasím. Rozhovor v rádiu jsi zvládl dobře a řekl jsi to, jak to je!

Miki: Aha, ano! Víte, moje rodina pochází z Jihu, moji rodiče byli z Mississippi, a pokud jste se nevdala ve čtrnácti, nebo dokonce v šestnácti letech, byla jste považována za starou pannu. Když bylo mojí mámě 27 let, byla považována za Starou pannu.

50BOLD: Váš otec Clay Graham zpíval se skupinou Pilgrim Jubilees a vaše máma Josephine Howardová zpívala se skupinou Caravans; byli docela populární.

Miki: Můj táta i máma byli velmi populární. První hitová deska mého táty s Pilgrim Jubilees se jmenovala Stretch Out; stala se zlatou. Tu desku produkoval ten chlápek z Chess Records, který byl vyobrazen ve filmu, Cadillac Records. A moje máma zpívala s Caravans a Jamesem Clevelandem. Vystupovali v podstatě po celých Spojených státech a v některých částech Velké Británie a šířili gospelovou hudbu po celém světě. Byli také velmi dobří ke svým kolegům umělcům.

50BOLD: Vzhledem k tomu, že vaši rodiče pocházeli z gospelového světa, jak se stavěli k tomu, že jste zpívala světskou hudbu?

Miki: Skvělé! Z jejich strany nebyla žádná tréma, nic, opravdu mě v mém rozhodnutí zpívat světskou hudbu podporovali. Moje matka se dočkala toho, že jsem se skutečně zapojila do své kariéry. Vedla se mnou dlouhé rozhovory o pověstném castingovém gauči, o kterém se teď tolik mluví. Varovala mě před tím, abych byl opatrný, když stoupám po žebříku úspěchu, protože cestou dolů bych mohl spadnout.

50BOLD: Máma mi vždycky říkala, abych se k lidem choval tak, jak bys chtěl, aby se chovali k tobě. Kdybys mohla pokračovat v povídání o svém životě předtím, než ses stala Miki Howardovou, kterou jsme všichni znali. Když jsem se díval na tvůj životopisný film, viděl jsem, že tě máma požádala, abys odešel z jejího domu, a to ti tehdy bylo teprve 16 let.

Miki: Miki: Rozhodně! Ano, máma mě vyhodila v šestnácti letech. Jak jsem stárnul, cítil jsem, že Bůh to dopustil z nějakého důvodu; měl jsem odejít z domova.

50BOLD: Jaký byl ten konkrétní důvod, proč jste měl odejít z domova v tak mladém věku?

Miki: Maminka si myslela, že jsem dospělý. Chodil jsem tancovat nebo do hudebního studia a někdy jsem přišel později, než byl večerníček. Ale myslím, že bývalý trestanec, kterého si máma vzala, měl hodně co do činění s jejím rozhodnutím vykázat mě z domu. Byl o něco mladší než máma a byl to prostě hrozný člověk. Snažil se mě obtěžovat tím, že na mě skákal, když jsem byla v posteli a máma byla v práci. Víte, on byl opravdu otrava, takže jsem se snažila držet co nejdál od domu, a to mámu rozčilovalo. Když máma zjistila, že se mě manžel pokouší obtěžovat, řekla mi: „Dřív odejdeš z domu, než to udělá on.“ A já jsem se na to podívala. A máma mě nakonec vyhodila ven.

50BOLD: Páni…

Miki: Maminčino rozhodnutí vyhodit mě z domu mě ničilo roky a roky, ale byla mladá. Máma zemřela ve 41 letech.

50BOLD: Upřímnou soustrast….. Když vidíte film, často přemýšlíte, nakolik je hollywoodský a nakolik skutečný. Pojďme si popovídat o vašem procesu zrání. Tvoje máma tě donutila odejít z domu v šestnácti letech, postrčilo tě to stěhování k tomu, abys dospěl mnohem dřív?“

Miki: Myslím, že jsem byl vždycky zralý člověk, zejména proto, že jsem byl doslova sám od svých devíti let. Jako děti jsme dost často zůstávali sami a já jsem byl v mámině domácnosti nejmladší. Měla jsem latchkey povinnosti. Neměla jsem skutečné znalosti o fungování každodenního života, nechápala jsem život běžných, obyčejných lidí. Pořád jsem se pohyboval mezi hudebníky a lidmi z uměleckých kruhů, to byl můj život.

50BOLD: Myslíte si, že působení v zábavním průmyslu urychlilo proces vašeho dozrávání?

Miki:

50BOLD: Promluvme si o vašich pozdějších letech. Jak jste se rozhodl, že zpěv je směr, kterým se chcete vydat?

Miki: Nechtěla jsem dělat nic jiného než zpívat. Vyrůstala jsem se skupinou Caravans; v té skupině bylo pět úžasných zpěvaček – Shirley Caesar, Inez Andrews Cassietta George, DeLois Barrett Campbell a Albertina Walker, panebože! Byla jsem na každé jejich zkoušce, byly to moje pěvecké vlivy.

50BOLD: A měly na vás velký vliv?

Miki: Určitě!

50BOLD: Byly na začátku tvého života i jiné hudební vlivy?

Miki: Inspirovala mě Aretha Franklinová, Nancy Wilsonová, Abbey Lincoln, panebože, Nina Simone, to všechno byli hvězdní umělci, kteří mě v počátcích hudebně ovlivnili. Rosie Gaines byla evangelická zpěvačka, budila respekt a já jsem také chtěla být jako ona. V našem kostelním sboru bylo několik zpěvaček, které byly úžasné zpěvačky, a já jsem si říkala: „Nikdy nebudu znít tak dobře!“. Mohl bych pokračovat ve vyjmenovávání hudebních vlivů.

50BOLD: Ano. Chci mluvit o tvém působení ve skupině Side Effect, ale ještě než to udělám, hrál jsi Billieho Hollidaye ve filmu Malcolm X z roku 1992. Vždycky jsi chtěl vystupovat s nádechem jazzu; pověz o tomto aspektu svého hudebního zájmu.

Miki: No, řeknu vám, že jsem vyrostl na poslechu a obdivu k těm raným jazzovým umělcům. O R&B jsem nikdy nepřemýšlel, nejblíže k němu měla Aretha Franklin. Já jsem jazzová zpěvačka. Byla jsem mladá umělkyně a myslela jsem si, že mám spoustu času na to, abych se věnovala jazzu. Teď je to tak, že se k jazzu skoro vůbec nedostanu.

50BOLD: Cítím vášeň, o kterou se s námi právě teď dělíte, když mluvíte o svých pocitech ke zpívání jazzu. Pojďme si na chvíli promluvit o Side Effectu. Měl jste hit Georgie Porgie. Byl považován za tvůj první zpěvácký hit, nebo mu předcházela nějaká deska?“

Miki: To nevím. Prostě jsem zpíval, co po mně skupina chtěla. Nemyslím si, že by se něco, co jsem kdy zpíval se skupinou, stalo hitem.

50BOLD: Takže to byl jeden z hlavních důvodů, proč jste se rozhodl stát se sólovým umělcem?

Miki: V první řadě jsem nikdy nechtěl být členem pěvecké skupiny. Byl jsem mladý a říkal jsem si, že bych se mohl naučit pár věcí a pracovat na svém řemesle.

50BOLD: Byla v té době na scéně Whitney Houstonová?

Miki: V té době na scéně nebyla. Všichni jsme zpívali v klubu Roxie. Každou středu večer tam měli přehlídku talentů. Whitney byla objevena. Já jsem byla objevena. Objevili jsme Karen Whiteovou. Víte, všichni jsme byli v hledáčku lidí z A&R, kteří hledali talenty. Bylo to fajn. Byla to zábava. Přál bych si, aby lidé z A&R stále předváděli talenty. Byla to standardní záležitost každou středu večer. Účinkující přinesli na přehlídku svou nejlepší hru a bylo to tak vzrušující.

50BOLD: Poznal jsi vůbec Whitney?

Miki: Samozřejmě! S Whitney pocházíme ze stejného místa. Whitneyina matka a moje matka byly kamarádky. Všichni jsme se znali, Dionne Warwicková, Dee Dee Warwicková, spousta z nich byla ve Sweet Inspirations, všichni pocházeli z kostela.

50BOLD: Vyrůstala jsi v Mississippi a pak se tvoje rodina přestěhovala do Chicaga?“

Miki: „Vyrůstala jsem v Mississippi: Ne, moje máma byla z Memphisu a táta z Mississippi. Moje velmi mladá léta jsem strávil v Memphisu a pak jsme se přestěhovali do Chicaga. Vlastně jsem se narodila v Chicagu, odvezli mě do Memphisu, přivezli zpátky do Chicaga, přestěhovali mě do Detroitu a pak do Los Angeles!

50BOLD: Byl tu Side Effect a pak se Miki Howardová vydala na vlastní pěst. Pojďme se bavit o noci, kdy jste ve studiu nahrávali konkrétní píseň, o které jste věděli, že se stane hitem, jaká to byla píseň?“

Miki: Nikdy jsem si nemyslela, že z mých písniček budou hity. Ty písničky se mi dost líbily, ale nevycházel jsem z hitů, ale z vášně. Musel jsi znát svou píseň a předvést ji, jako bys ji zpíval Bohu, z toho jsem vycházel.

50BOLD: Takže jsi neměl žádný zvláštní pocit z písně Pojď sdílet mou lásku?“

Miki: „Měl jsem pocit, že jsem se stal hitem:

50BOLD: Tobě se ta píseň nelíbila?!

Miki: Když mi dali demo Come Share My Love, říkal jsem si: ‚Páni, mohli mi dát lepší písničku! Snažil jsem se té písni vdechnout život.

50BOLD: No, rozhodně jsi té písni vdechl život!

Miki: To jen dokazuje, co vím o hitech. Já to nevím! Co o písničce vím, je, jestli se mi líbí, nebo ne. Písnička, ke které jsem měl city, byla Love Under New Management, při poslechu dema mi běhal mráz po zádech a říkal jsem si: „Jé, ta je dobrá!“ A pak jsem si řekl: „Tak tohle je dobrá písnička!“. Nevěděl jsem však, že z té písně bude hit. Z písničky Baby Be Mine mi naskočila husí kůže na rukou, a když se mi dostane takové reakce, vím, že je písnička dobrá.

50BOLD: Existuje přímá souvislost mezi vašimi písničkami a vztahem, který zrovna prožíváte?

Miki: Samozřejmě, všechny! Víš, když je ti třicet, tak máš pořád nějaký vztah. Když jsi ve vztahu, máš tendenci si pokaždé myslet, že je to to pravé, takže bych řekla, že všechny moje písničky vyprávějí o vztahu, který jsem v té době měla.

50BOLD: Všechny? Takže když se budeme bavit o písni Love Under New Management, kdo byl ve vašem životě a existovala přímá souvislost mezi vaším vztahem a tou konkrétní písní?

Miki: V té době jsem byla s Geraldem Levertem. Geralda jsem milovala. Love Under New Management byla nahrána ještě předtím, než jsem se vdala a než jsem poznala svého bývalého manžela. Když jsem s Geraldem nahrála duet That’s What Love Is, měli jsme spolu pěkný románek. Jak ale člověk stárne, pochopí, že vztahy se stávají, a řekne si: OK, už to chápu. Gerald byl jako můj pracovní manžel, opravdu nám to spolu skvěle fungovalo. Víte, jak některé filmové hvězdy spolu natočí film a pak se dozvíte, že mají vztah, který není trvalý, no, moje situace s Geraldem byla tak trochu podobná. Nicméně jsem Geralda a jeho rodinu opravdu milovala.“

50BOLD: Když jsem se dívala na životopisný film, viděla jsem, že ke zesnulému Geraldu Levertovi chováte opravdové city. Tak mi řekněte, co mě překvapilo, vaše spojení se zesnulým rapperem Eazy E!“

Miki: Jo, Eazy E byl milý kluk, tak roztomilý a tak hezký. Byl také velmi bohatý a velmi chytrý. Hodně mě toho naučil.

50BOLD: Je pravda, že ti poradil, abys převzal kontrolu nad obchodní stránkou své hudby?

Miki:

50BOLD: Byl jsem v šoku, když jsem se dozvěděl, že Eazy E je tak obchodně zdatný!

Miki: Ani jsem nevěděl, že je to Eazy E, když jsem ho potkal. Byl to Erik a byl to pro mě milý kluk. A naučil mě spoustu dobrých věcí. Oblékal se jako Boys in the Hood, ale vůbec to nebyl ten, kým ve skutečnosti byl! Nikdy ke mně domů nepřišel oblečený v městském oblečení. Nosil tenisové šortky a bílé košile. Jednou mě požádal, abych ho někam svezl. Nejdřív jsme se zastavili v Nordstrom’s, kde si koupil oblečení, ve kterém by sportoval Eazy E, a převlékl se do něj.“

50BOLD: Takže si tuhle postavu udržoval z obchodních důvodů?“

Miki:

50BOLD: Máš naprostou pravdu. Označil se dřív, než byl branding brandingem. Dobře, takže pak jsi přešel k herectví s filmem Malcolm X.

Miki: A teď herectví, to je něco, co musíš umět a co tě baví. Já nemám nic tak rád, abych vstával ve čtyři nebo v pět ráno, seděl celý den v přívěsu a pak, aby s tebou lidi mluvili jako s odpadem! S herectvím si tím opravdu projdeš. Můžeš si vzít můj přívěs, děkuji. Nehodlám celý den sedět v přívěsu pro koně, už jsem si to zaplatil.“

50BOLD: Ne, já to chápu. Takže jste se inspiroval Billie Holidayovou, když jste ji hrál v Malcolmovi X?

Miki: „To je v pořádku: Vždyť já se ani nemusím inspirovat Billie. Mám pocit, že je mou součástí. Jsem jako jedno z jejích dětí. Spousta těch tehdejších zpěvaček neměla dcery jako Aretha a Billie. Já jsem tu roli hrála, jako bych byla Billieina dcera.

50BOLD: Ano, chápu.

Miki: Bylo mi řečeno, že musím vypadat jako sjetá nebo opilá. Říkal jsem si: Jdi do prdele, chlape! Musím vypadat důstojně a v duchu jsem velký umělec, víš, co tím chci říct? Všichni se chtějí pořád navážet do Billieho nedostatků. Víme, že Billie byla závislá na drogách a zemřela na alkoholismus a drogové komplikace.

Billie byla příliš mladá, když zemřela. Ale o to nejde; máte tu ženu, která vydělávala víc peněz než baviči jako Frank Sinatra, Fred Astaire a Ginger Rodgers. Ve své době byla nejlépe placeným bavičem. Billie měla styl a půvab, který se lidé dodnes snaží napodobit. Bylo tedy důležité, abych ji ztvárnil s jistou mírou důstojnosti.

50BOLD: Byl bych nedbalý, kdybychom nemluvili o démonech spojených se zábavním průmyslem. Ale pokud jde o roli Billie Holidayové, zúčastnila jste se konkurzu, nebo vás vyhledali?

Miki: Na roli Billie jsem byla pozvána dvakrát. Nevím, koho dalšího měli tvůrci filmu pro roli Billie na mysli. Dostala jsem k té roli repliky, ale nemohla jsem je říct, protože byly hloupé, a jestli se Spike Lee dozví o mém komentáři, tak co! Nikdy nezapomenu na repliky, které byly pro tu roli napsané; říkal jsem si, kdo by to, kurva, řekl? Billie by určitě neřekla repliky, které jsem dostal já!“

50BOLD: Domácí násilí je teď v titulcích novin pořád. Podle vašeho filmu jste zažila domácí násilí.

Miki:

50BOLD: Jak jste se rozhodla odejít ze vztahu, který byl násilný?

Miki: Když mě někdo bije, není o čem rozhodovat! Fyzické týrání je šílenství! Ten vztah mě umrtvoval, takže jsem nemohla zůstat; musela jsem odejít! Neexistovalo žádné rozhodnutí, které by se týkalo toho, zda zůstat, nebo odejít, když tě někdo bije. Když se to stalo mně, můj vztah definitivně skončil. Víte, muži, kteří jsou násilníci, vám nedovolí jen tak odejít.

50BOLD: Co byste poradila ženám, které jsou zneužívány.

Miki: Řekla bych, že od zneužívajícího vztahu musíte odejít, musíte odejít! Je větší pravděpodobnost, že vás násilník zabije, takže si musíte chtít vybrat život! Bohužel mnoho žen nechce odejít. Věří, že jim násilník ve skutečnosti nikdy neublíží. Říkají věci jako: „Já toho hajzla zabiju!“, ale přesto zůstávají a pro mnohé z těchto žen se zneužívání jeví jako předehra!“

50BOLD: No, to je zajímavý popis.

Miki: To je zajímavý popis:

50BOLD: Zábavní průmysl vás vystavil démonům. Pojďme si o tom promluvit. Jak jste ty démony zničil? To jste se jednoho rána konečně probudila a řekla si: „Končím?“.

Miki: Bylo to asi nevyhnutelné. Prošla jsem si bolestí ze ztráty mámy. Zažila jsem špatné manželství. Byla jsem osamělý rodič. V kariéře se děly šílené věci. V branži byli lidé, kteří po mně chtěli, abych dělal věci, které mi mé morální svědomí nedovolilo, a prostě mi stáli na krku.

Začal jsem se stýkat s lidmi, kteří si libovali v drogách. Myslím, že jsem byl tehdy zranitelný a na dně. Začal jsem fetovat a nějakou dobu jsem to dělal.

Máma mi odešla. Moje sestra zemřela. V určitém okamžiku jsem si prostě uvědomil, že mám děti, a tak rozhodně nemůžu být drogově závislý! Nevěděla jsem, že jsem závislá. Tehdy ještě neexistoval Google a já jsem si chtěl vyhledat všechno o závislosti, tak jsem šel do knihovny. Vzpomínám si, že jsem si vzala knihu, ve které stálo, že pokud si dopřáváte drogy, musíte jít k lékaři a říct mu, co děláte. Tak jsem šel ke svému doktorovi a všem jsem to řekl!“

50BOLD: Ve svém filmu jste měl scénu, kdy jste dal drogovému dealerovi své hodinky Rolex, stalo se to skutečně v reálném životě?

Miki: Ale jo, opravdu jsem dal drogovému dealerovi své rolexky! V showbyznysu si člověk opravdu vypěstuje tvrdou kůži a jediné, co nemá, je strach.

50BOLD: Teď máš tři děti!

Miki:

50BOLD: A vzal jste si volno od průmyslu, abyste je mohl vychovávat.

Miki:

50BOLD: Miki Howardová! Za ta léta už jsem dělal řadu rozhovorů, ale ty máš navrch; jsi k popukání. Máte syna Brandona; jak se jmenují vaše další dvě děti?

Miki:

50BOLD: Pracují v hudebním průmyslu?

Miki: Nicolas a Kaitlen

: No, Nick dělá catering. Je šéfkuchařem Le Cordon Bleu a nedávno zajišťoval catering na narozeninové oslavě Tishy Campbellové-Martinové.

50BOLD: A vaše další děti?

Miki: No, Kaitlen mě řídí, protože musím mít někoho, kdo se postará o mé osobní záležitosti, opravdu musím. A já jí věřím, takže když to ukradne, tak si to může nechat!

50BOLD: Protože to stejně zdědí, že jo?

Miki: Je to její!

50BOLD: Kolik je teď tvým dětem?

Miki:

50BOLD: Váš vnuk se jmenuje Justin?

Miki:

50BOLD: Povězte mi o Miki Howardové v dnešní době. Je šťastná?

Miki: Můj bože…. Mělo by existovat nové slovo pro štěstí! Jsem tak šťastná, jsem opravdu šťastná! V této fázi svého života se podívám na svou rodinu a vím, co je to štěstí. Můžu si dělat, co se mi zlíbí. Lidé se mě ptají, co děláš? Odpovídám… „Cokoliv fffuuuccckkk, co chci!“

50BOLD: Mohu uvést vaši odpověď v 50BOLD.com bez úprav?

Miki: Přesně tak. Řekl jsem to a tak jsem to myslel!

50BOLD: Takže jsi na tom teď opravdu dobře?

Miki: Někdy zavolám nebo napíšu své bývalé výkonné ředitelce vydavatelství Sylvii Rhone a řeknu jí, pojď, uděláme desku, a ona mi odpoví: „Ty stará mrcho! Ty žádnou desku neuděláš! Měla bys jít domů a hlídat svoje vnouče!“

50BOLD: Jsi takový ikonický talent, co od tebe můžeme čekat v budoucnu?

Miki: Co mě čeká v budoucnu, nevím, jediné, co můžu opravdu říct, je, co Bůh dá. Jsem ochotný dělat cokoli, co mi Bůh postaví před oči a bude to dobrá příležitost. Očekávám, že budu dál zpívat a dělat to, co dělám. Mám tolik projektů, ke kterým se mě lidé snaží přimět, ale nehodlám dělat jen tak něco.

50BOLD: Jsi vůbec na cestách?

Miki: Jsem hodně na cestách. Celý letošní rok jsem vystupoval v City Wineries. Vystupoval jsem v newyorské City Winery, ale vůbec jsme neměli dobré publikum. Producenti té akce neměli moc dobrou reklamu. Na všech ostatních místech mám ale vyprodáno.

50BOLD: Kdy jste byl v New Yorku?

Miki:

50BOLD: Řekněte nám, jak se o vás mohou naši fanoušci dozvědět více. Máte nějaké webové stránky a jste na sociálních sítích?

Miki: Moje webové stránky jsou www.mikihowardmedia.com. Na Facebooku @MikiHowardFansOfficial, na Instagramu @MikiThat a na Twitteru @MikiHowardLive

50BOLD: A ještě jedna poznámka na závěr: Je nějaká věc, o kterou byste se chtěla podělit s našimi čtenáři a kterou o vás nevíme? Kromě toho, jaká je tvoje úplně nejoblíbenější píseň od Miki Howard?

Miki: To, co o mně lidé nevědí, je, že opravdu miluji děti. Kdybych byla velmi, velmi bohatá žena, starala bych se o cizí děti, to je můj hluboký, hluboký sen.

Píseň, kterou zbožňuji, je Come Share My Love, někdy mi opravdu vyhrknou slzy. Miluju Imagination, protože musíme nastavit novou laťku, co se týče R&B . Taky se mi moc líbí Ain’t Nobody Like You.

50BOLD: Mimochodem, existuje nějaké živé album Mikiho Howarda?

Miki:

50BOLD: Je ještě něco, o co by ses chtěl podělit s našimi čtenáři.

Miki: Ano, to album se jmenuje Miki Howard Live In Concert a na jeho obalu mám na sobě bílý smoking na černém pozadí:

50BOLD: Určitě se na tebe přijdu podívat, Miki!

Miki!