Nesleduji filmy,“ říká Werner Herzog. „Lidé se vždycky domnívají, že filmař by měl vidět stovky nebo tisíce filmů – když máte člověka, jako je například Scorsese, ten má vlastní promítací místnost a vlastní 35mm kopie, nebo Bogdanovich, nebo někteří francouzští filmaři. Ti se na filmy dívají pořád. Já ne. Vidím tak tři filmy ročně.“
Co ale dělá, je, že čte. „Prakticky není dne, kdy bych nečetl. Nehledám inspiraci, prostě mě jen zajímají určité věci.“ V poslední době ho zaujalo vyprávění starořeckého historika Diodora Sicula o otci Alexandra Velikého, Filipu II. makedonském. „Když si vezmete tu nejdivočejší brazilskou telenovelu, nemůže se Diodoru Sikulovi rovnat.“
Možná nesleduje mnoho filmů, ale německý režisér natočil jedny z nejvýraznějších snímků v historii kinematografie. Kromě proslulých hraných filmů se jeho dokumenty zabývají závratnou škálou témat: leteckým inženýrstvím, operou, celami smrti, Antarktidou, internetem. Jeho nejnovější film Fireball se zabývá tím, jak meteority v průběhu věků formovaly lidskou kulturu a civilizaci.
Problémem většiny dokumentů je podle Herzoga to, že se „neoddělily od žurnalistiky. Velmi často jsou to ‚tematické filmy‘ o nějakém sociálním problému a na konci musí být vykoupení a naděje. Tento druh kinematografie nemám rád.“ Na druhou stranu ty, které usilují o realismus cinéma vérité, „si nemohou nárokovat vérité – to je hloupost a já na to nevěřím“.
Skutečně vynikající dokument by měl být něčím úplně jiným než žurnalistika: to, co může a nakonec by měl dělat, je směřovat „k poezii, k nějakému hlubšímu vhledu a osvětlení toho, co by mohlo být pravdou“. Tyto čtyři (plus další výběr) jsou těmi několika, které se k tomu přiblížily. „Musíte mi prokázat laskavost,“ uzavírá, „a podívat se na tyto filmy.“
Na tomto filmu o genocidě v Indonésii jsem se podílel jako výkonný producent, takže moje odpověď je mírně zaujatá. Byl jsem v Londýně a někdo mi řekl: „Je tu jeden mladý muž, Joshua Oppenheimer, který se s vámi zoufale chce setkat.“ A já jsem mu řekl: „To je můj přítel. Tak otevřel svůj laptop a ukázal mi devět minut záznamu. Věděl jsem, že jsem nikdy nic podobného neviděl. Bylo to neuvěřitelné. Takže jsem byl poradcem při formování filmu, ale všechno už bylo natočené, takže šlo spíš o formování příběhu. Konec filmu byl v jeho verzi úplně zkrácen. Zeptal jsem se: „Je tam ještě nějaký materiál?“ A on mi poslal celý surový materiál, jak vyšel z kamery, asi čtyři minuty, bez střihu. A já mu řekl: „Nech to nesestříhané a dej to tam tak, jak to je. Nikdo už nikdy nic takového neuvidí.“ A samozřejmě, že dost lidí mělo námitky a bylo trochu nesmělých. A já jsem mu řekl: „Joshuo, jestli tyhle záběry nedáš na konec filmu tak, jak jsou, tak jsi žil zbytečně.“ A tak jsem se na to podíval. A on to tam dal.
Šílení mistři (Jean Rouch, 1955)
Je to pravděpodobně nejlepší dokumentární film, jaký byl kdy natočen. Je to o dělnících v Ghaně: o víkendech chodili do hor a omamovali se žvýkáním nějakých lián a dělali velmi, velmi podivné rituály o příjezdu královnina vysokého komisaře. Natáčelo se to kamerou, která se musí točit klikou, takže maximální délka každého záběru je 24 sekund.
Smutek a lítost(Marcel Ophüls, 1969)
Připomíná mi to film o francouzském odboji, který změnil francouzské sebepojetí všech, kteří údajně byli odbojáři. Což byl samozřejmě mýtus a opravdu to dost změnilo. Je to docela dlouhý film, přes čtyři hodiny. Zkoumá záběry z okupované Francie a po osvobození a je to neúprosná sebereflexe.“
Vernon, Florida(Errol Morris, 1981)
Po Bráně nebeské to byl jeho druhý dokumentární film a Errola jsem k němu dotlačil už v době, kdy byl velmi mladý. Strávil nějaký čas v malém městečku v Panhandle na Floridě, kde se věnoval místním lidem a mluvil s nimi. A je to naprosto neuvěřitelný svět fantazie a podivností. To musíte vidět. Jak to mám popsat? Nejsem recenzent. Je to skvělý, skvělý film.
Člověk Grizzly(Werner Herzog, 2005)
Již jsme dosáhli cíle čtyř. Ale pokud máme seznam doplnit, přidejme ještě Člověka Grizzlyho. Protože nic podobného jsme neviděli ani předtím, ani potom. Má to intenzitu a ta postava je velmi, velmi fascinující. Takže seznam pěti ošidíme tím, že tam vmáčkneme jeden můj – všechny jsou dobré, přiznejme si to.“
Fireball: Návštěvníci z temných světů, režie Werner Herzog a vulkanolog Clive Oppenheimer, je nyní k dispozici na AppleTV+
{{vlevo nahoře}}
{{vlevo dole}}
{{vpravo nahoře}}
{{vpravo dole}}
{{/goalExceededMarkerPercentage}}
{{/ticker}}
{{heading}}
{{#paragraphs}}
{{.}}
{{/paragraphs}}{{highlightedText}}
- Sdílet na Facebooku
- Sdílet na Twitteru
- Sdílet e-mailem
- Sdílet na LinkedIn
- Sdílet na Pinterestu
- Sdílet na WhatsApp
- Sdílet na Messenger
.