US Pharm. 2019;44(11):10-12.
Schizoafektivní porucha, matoucí a chronické duševně-zdravotní onemocnění, je hybridem dvou duševních onemocnění, neboť zahrnuje rysy schizofrenie (tj. halucinace nebo bludy) a poruchy nálady (tj. mánie a/nebo deprese). Příznaky se mohou vyskytovat současně nebo v různých obdobích. Po cyklech závažných příznaků často následují období zlepšení nebo vysoké energie. Tento duševní stav způsobuje jak ztrátu kontaktu s realitou, tak problémy s náladou.1 Není známo, zda schizoafektivní porucha souvisí především se schizofrenií, nebo s poruchou nálady. Ačkoli schizoafektivní poruchu lze zvládnout, nelze ji vyléčit a u většiny pacientů dochází k recidivám.1
Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, páté vydání, definuje tuto poruchu jako přítomnost příznaků schizofrenie současně s příznaky nálady (deprese nebo bipolární poruchy), které trvají po značnou část období jednoho měsíce.1 Schizoafektivní porucha se dělí na dva druhy: typ 1 (bipolární typ), který zahrnuje některé příznaky schizofrenie a epizody mánie a bipolární poruchy, a typ 2 (depresivní typ), který zahrnuje příznaky schizofrenie a epizody velké deprese.1
Schizoafektivní porucha obvykle začíná u jedince v pozdním dospívání nebo v rané dospělosti, často mezi 16. a 30. rokem života. Zdá se, že se o něco méně často vyskytuje u mužů než u žen a u dětí je vzácná.1
Symptomy
Schizoafektivní příznaky, které se u jednotlivých pacientů liší, mohou být od mírných až po závažné. K příznakům patří bludy (falešná, iracionální přesvědčení, v nichž pacient setrvává navzdory důkazům o opaku); halucinace (vnímání něčeho, co se ve skutečnosti nestalo, např. slyšení hlasů); mánie (náhlé, nekontrolovatelné zvýšení hladiny energie); deprese (pocit smutku, prázdnoty nebo bezcennosti); neschopnost pečovat o osobní hygienu nebo vzhled; problémy s řečí a komunikací, včetně částečných nebo nesouvisejících odpovědí na otázky; potíže ve škole, v práci nebo při společenských setkáních; finanční potíže a bezdomovectví.2
Rizikové faktory
Přesná příčina schizoafektivní poruchy nebyla dosud stanovena, ale jsou známy různé rizikové faktory1-3:
Genetika: Jedinci mohou zdědit sklon k rozvoji rysů spojených se schizoafektivní poruchou.
Porucha nebo poškození mozku: Pacienti se schizofrenií a poruchami nálady mohou mít problémy s neuronálními okruhy v mozku, které řídí náladu a myšlení.
Faktory prostředí: U rizikových jedinců mohou hrát roli při vzniku schizoafektivní poruchy virové infekce nebo vysoce stresující situace.
Psychoaktivní nebo psychotropní léky:
Protože schizoafektivní porucha odráží dvě duševní onemocnění, je snadno zaměnitelná s jinými psychotickými poruchami nebo poruchami nálady. Někteří psychiatři ji mohou diagnostikovat jednoduše jako schizofrenii a jiní se mohou domnívat, že pacient má poruchu nálady.3 Je obtížné přesně určit, kolik lidí schizoafektivní poruchou trpí, ale zdá se, že tento stav je méně častý než samotná schizofrenie nebo porucha nálady.3
Schizoafektivní porucha může zvyšovat riziko zneužívání alkoholu nebo jiných návykových látek, úzkostné poruchy, rodinných a mezilidských konfliktů, chudoby a bezdomovectví, významných zdravotních problémů, sociální izolace, sebevražedných myšlenek, sebevraždy nebo sebevražedných pokusů a nezaměstnanosti.4
Diagnostika
Kombinace příznaků spojených s dalšími dvěma stavy ztěžuje diagnostiku a léčbu schizoafektivních pacientů. Diagnostika je založena na anamnéze pacienta a klinickém přehledu příznaků a odpovědí na specifické otázky. Neexistují žádné laboratorní testy, které by mohly specificky diagnostikovat schizoafektivní poruchu, ale lze použít zobrazovací vyšetření mozku (např. MRI a CT) a některé krevní testy, aby se zjistilo, že příznaky nelze přičíst jinému onemocnění.3 Pokud se nenajde žádná fyzická příčina, bude pacient odeslán k odborníkovi na duševní zdraví, např. psychiatrovi nebo psychologovi, k diagnostice pomocí speciálně vytvořených nástrojů pro rozhovor a hodnocení psychotických onemocnění.3
Seznam diagnostických kritérií schizoafektivní poruchy viz TABULKA 1.4
Léčba
Léky: Léčba schizofrenie se soustřeďuje na antipsychotika, zatímco léčba schizoafektivní poruchy často kombinuje antipsychotika s antidepresivy.4 To znamená, že pacient má příznaky deprese nebo bipolární poruchy i příznaky naznačující schizofrenii. Hlavními léky používanými na psychotické příznaky, jako jsou bludy, halucinace a poruchy myšlení, jsou antipsychotika. Ačkoli antipsychotika druhé generace (např. aripiprazol, olanzapin) jsou účinná při léčbě schizoafektivní poruchy, paliperidon v tabletách s prodlouženým uvolňováním (Invega) je jedinou možností její léčby schválenou FDA.4,5
Doporučené dávkování přípravku Invega u schizoafektivní poruchy u dospělých je 6 mg jednou denně. Počáteční titrace dávky není nutná. Nebylo systematicky prokázáno, že dávky nad 6 mg mají další přínos, ale někteří pacienti mohou mít prospěch z vyšších dávek (až 12 mg/den) a u některých pacientů může být dostačující nižší dávka 3 mg denně. Zvýšení dávky nad 6 mg denně by mělo být provedeno pouze po klinickém přehodnocení a obecně by k němu mělo docházet v intervalech delších než 5 dnů. Maximální doporučená dávka je 12 mg denně. Pacienti naivní na perorální paliperidon mohou dostávat měsíčně IM injekce přípravku Invega Sustenna.5,6
Při příznacích souvisejících s náladou se předepisuje antidepresivum (např. citalopram, escitalopram) nebo stabilizátor nálady (např. topiramát, gabapentin).6
Psychoterapie: Tento typ poradenství pomáhá pacientům poznat jejich onemocnění, stanovit si cíle a zvládat každodenní problémy související s poruchou. Rodinná terapie může pomoci rodinám navázat vztah s blízkým člověkem, který trpí schizoafektivní poruchou, a pomoci mu. Psychoterapie zahrnuje pět širokých kategorií: psychoanalýzu, behaviorální terapii, kognitivní terapii, humanistickou terapii a integrativní nebo holistickou terapii.7
Trénink sociálních dovedností: Tato forma terapie se obecně zaměřuje na pracovní a sociální dovednosti, péči o sebe a další každodenní činnosti. Trénink sociálních dovedností se skládá z výukových aktivit zahrnujících behaviorální techniky, které umožňují osobám se schizoafektivní a jinou invalidizující duševní poruchou získat interpersonální dovednosti zvládání nemoci a samostatného života pro lepší fungování v komunitě.7,8
Hospitalizace: Psychotické epizody mohou vyžadovat hospitalizaci, zejména pokud má pacient sebevražedné sklony nebo hrozí, že ublíží ostatním. Při zvažování psychiatrické hospitalizace závisí rozhodnutí psychiatra o přijetí pacienta především na závažnosti onemocnění. Pacient není přijat do nemocnice, pokud může být lépe léčen v ordinaci psychiatra nebo v jiném méně omezujícím prostředí.8
Elektrokonvulzivní terapie (ECT): Tato možnost pro dospělé, kteří nereagují na psychoterapii nebo léky, spočívá ve vyslání rychlého elektrického proudu do mozku pacienta v celkové anestezii, což vyvolá krátký záchvat. Předpokládá se, že ECT mění některé chemické látky a chemické složení mozku a může zvrátit některé chorobné stavy. ECT je velmi účinná při zmírňování těžkých depresí.1,7,8
Závěr
Schizoafektivní poruchu nelze vyléčit. Pokud je však pacient diagnostikován včas a okamžitě zahájí léčbu, lze předejít častým relapsům a hospitalizacím nebo je zmírnit a pacient bude méně narušovat svůj život, rodinné vztahy a přátelství.
1. Americká psychiatrická asociace. Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, páté vydání. Arlington, VA: American Psychiatric Association; 2013.
2. Shaker Clinic. Příznaky & příznaky schizoafektivní poruchy. www.shakerclinic.com/disorders/schizoaffective/symptoms-effects. Dostupné 16. října 2019.
3. Mayo Clinic. Schizoafektivní porucha: příznaky & příčiny. www.mayoclinic.org/diseases-conditions/schizoaffective-disorder/symptoms-causes/syc-20354504. Přístup 16. října 2019.
4. Mayo Clinic. Schizoafektivní porucha: diagnóza & léčba. www.mayoclinic.org/diseases-conditions/schizoaffective-disorder/diagnosis-treatment/drc-20354509. Přístup 16. října 2019.
5. Brannon GE. Léky na schizoafektivní poruchu. https://emedicine.medscape.com/article/294763-medication. Přístup 16. října 2019.
6. Národní ústav duševního zdraví. Léky pro duševní zdraví. www.nimh.nih.gov/health/topics/mental-health-medications/index.shtml. Přístup 16. října 2019.
7. Cascade E, Kalali AH, Buckley P. Treatment of schizoaffective disorder. Psychiatrie (Edgmont). 2009;6(3):15-17.
8. Dryden-Edwards R. Schizoafektivní porucha. www.medicinenet.com/schizoaffective_disorder/article.htm#schizoaffective_disorder_facts. Přístup 16. října 2019.
.