Phish je americká rocková skupina, která vznikla v roce 1983 v Burlingtonu ve státě Vermont. Kapela je známá hudební improvizací, prodlouženými jamy, prolínáním žánrů a oddanou fanouškovskou základnou. Skupinu tvoří kytarista Trey Anastasio, baskytarista Mike Gordon, bubeník Jon Fishman a klávesista Page McConnell, kteří všichni zpívají, přičemž Anastasio je hlavním zpěvákem. V hudbě Phish se mísí prvky nejrůznějších žánrů, jako je funk, progresivní rock, psychedelický rock, folk, country, jazz, blues, bluegrass a pop. Kapela byla součástí hnutí improvizačních rockových skupin, inspirovaných skupinou Grateful Dead a hovorově označovaných jako „jam bands“, které si v 90. letech získaly značnou popularitu jako koncertní turné. Zde jsou seřazena všechna alba skupiny Phish.

Znovu si poslechněte hudbu skupiny Phish. Klikněte níže a zažijte pravý progresivní rock.

10. Hoist (1994)

„Jedna velká změna, kterou uvidíte právě na tomto albu Phish, je větší využití externích hudebníků. Někdo může být k tomuto kroku kritický, ale skutečně zapadá do myšlenky, že v žánru improvizační hudby. Umožňuje to Phish dělat si, co chtějí. Myslím, že využití externistů dalo Phish nový pohled na věc – a ve výsledku by vedlo k jednomu z nejsilnějších alb roku 1994.“

9. V roce 1994 se Phish stali jedním z nejsilnějších alb. Round Room (2002)

„Round Room se skutečně skládá z několika pozoruhodných, syrovým kompozicím podobných skladeb Phish, kvůli kterým rozhodně stojí za to si album pořídit. Mám na mysli třeba vyprávění příběhu, obratné zapojení dynamiky nahoru a dolů nebo start a stop. Jsou tam i pěkně protažené, neradiofilní jamy s dobrou dynamikou uvnitř.“

8. The Story Of The Ghost (1998)

„Album obsahuje přesně to, co říká název, příběh ducha. Jednotlivé písně na sebe hudebně i textově navazují. Někteří mají pocit, že album není tak zdařilé jako jiná alba Phish, ale já s tím nesouhlasím. Album je možná trochu jiné než většina ostatních, ale vypráví skvělý příběh. Některé písně jsou kratší než jiné, ale některé body příběhu jsou zdůrazněny více než jiné. Phish jsou známí svým funkovým nádechem v hudbě a Story of the Ghost je přesně taková.“

Více: Peter Gabriel Albums Ranked

7. Slip Stitch And Pass (1997)

„Toto album obsahuje množství, tolik preciznosti a improvizačního řemesla nacpaného do těchto devíti písní. V některých ohledech je to do značné míry album „coverů“: Talking Heads, ZZ Top, Rolling Stone, Pink Floyd, The Doors, všichni jsou citováni a škádleni v průběhu celého setu. That being said, it’s still very much an awesome document of the brilliance Phish displayed on their 1997 tours.“

6. A Picture Of Nectar (1992)

„A Picture of Nectar stojí na oné hranici mezi ranými, uvolněnými džemy kapely a jejími pozdějšími studiovými skladbami, a dělá to neuvěřitelně dobře. Nectar obsahuje řadu nejoblíbenějších (a nejčastěji hraných) živých skladeb kapely – v těchto nahrávkách písní jako „Stash“, „Tweezer“ a „Tweezer Reprise“, „Chalk Dust Torture“, „Guelah Papyrus“, „The Mango Song“ a „Llama“, abychom jmenovali alespoň některé z nich, je snadné zaslechnout kořeny slavných jamů Phish.“

5. „Nectar“ je nejoblíbenější (a nejčastěji hraná) živá skladba kapely. Billy Breathes (1996)

„“Billy Breathes“ má sice progresivně rockový zvuk, nebudou zde dlouhé epické skladby, které najdeme na jejich předchozích albech. Ve skutečnosti má nejdelší skladba délku 6:22. Také bych řekl, že se jedná o „vážnější“ album Phish. Není na něm humor, který převládá na jiných albech Phish. Všechny tyto rozdíly však považuji za pozitivní, protože ukazují, že Phish budou i nadále dělat věci po svém.“

Více: UFO Albums Ranked

4. Rift (1993)

„Tohle vzniklo ještě v době, kdy Phish mísili skladatelštější styl písní (Junta style) s přímočarými písněmi rádiového typu řekněme… (Farmhouse). Album si drží téma (nebo spíš náladu) po celou dobu a proplétá se klasikami Phish, jako jsou Rift, My Friend, It’s Ice, The Wedge a Silent in the Morning, v nichž se mísí procítěné instrumentálky s vtipnými vokály.“

3. Farmhouse (2000)

„Farmhouse se možná nevyrovná standardnímu albu Phish, ale i tak je to neuvěřitelné album. Všechny písně na něm jsou skvělé. Heavy Things sice po chvíli omrzí, ale pořád je to skvělá písnička. Je to prostě jediná píseň Phish, která je přehrávaná. Když si vzpomenete, kdy jste Heavy Things slyšeli poprvé, ať už to bylo naživo, nebo na tomto albu, jsem si docela jistý, že se vám líbila. Farma má countryový, téměř reggae zvuk.“

2. Junta (1989)

„Je to „joon-ta“, ne „hoonta“ jako jméno toho chlapa, ne vojenské diktatury. Všechny studiové věci obstojí v různé míře, ale Junta je, jako mnoho „debutových“ alb supertalentovaných, vyniká jako možná nejlepší studiová deska, kterou vydali. Každý fanoušek progrese si ji užije, stejně jako You Enjoy Myself. Fluff… Divided Sky… je tu spousta dobrých věcí.“

1. A Live One (1995)

„Právě toto živé vydání do značné míry ukazuje, jak kapela mísí (nebo v době své největší slávy míchala, protože zvuk se měnil) své vlivy a zároveň si zachovává svůj vlastní celkový zvuk, který se nedá zaměnit s ničím, co jí předcházelo (jejích následovníků – často rip-off umělců – je však mnoho). YEM je jejich konečnou výpovědí, ale i kratší skladby jako „Bouncin Round the Room“ a „Chalkdust Torture“ nesou jasně jejich podpis.“