Další zprávy z: náboženství, sociologie

Pokud slepě věříte v některé ze 4.200 náboženství, která na světě existují, si vaše víra jistě zaslouží místo v jednom z těchto 4200 nebes, která si obvykle protiřečí. Miliony lidí po tisíciletí věřily v bohy, na které si dnes už nikdo ani nevzpomene. Lidé se k nim modlili, stavěli jim chrámy a dokonce pro ně zabíjeli, ale dnes tyto všemocné bytosti neexistují. Tehdy také neexistovaly, ale dnes už neexistují ani v kolektivní paměti. Jsou to zaniklá náboženství.

Procházka největší soukromou sbírkou rukopisů na světě, čítající téměř 14 000 kusů starých 5 000 let, by mohla otřást přesvědčením každého věřícího člověka. Jedná se o sbírku Schøyen, kterou v Oslu shromáždil norský podnikatel Martin Schøyen. V jednom z jeho rukopisů, 4400 let staré hliněné tabulce, se nachází soupis sumerských bohů: Enlil, Ninlil, Enki, Nergal, Hendursanga, Inanna-Zabalam, Ninebgal, Inanna, Utu, Nanna. Všichni byli. V jejich jménu byla přijata legislativa. Jejich příběhy, stejně jako příběhy všech bohů, byly odhalovány čárku po čárce a bod po bodu. A dnes z nich nic není.

Sumerské náboženství, které kvetlo na území dnešního Iráku, není jediným zaniklým náboženstvím zastoupeným v Schøyenově sbírce. Představeny jsou také amulety zasvěcené Enkimu, bohu sladké vody, ve kterého věřili Asyřané před 2 800 lety, egyptské papyry zasvěcené Osirisovi před více než 3 000 lety, bronzová zrcadla s nápisy věnovanými etruským bohům a rituály proti migréně, které praktikovali babylonští kněží. 4.000 let.

Předpotopní dogmata

Těchto pět zaniklých náboženství je stále ve sbírce norského podnikatele, ale celkový počet chybějících dogmat a evangelií je nevyčíslitelný. Ve skutečnosti ani není jisté, kolik různých náboženství ještě žije. „Dá se říci, že nikdo přesně neví, kolik náboženství existuje, i když nejlepší odhad je 4200,“ říká americký filozof Kenneth Shouler ve své knize The Everything World’s Religions Book. Stejný údaj uvádí i webová stránka Adherents.com, která se specializuje na shromažďování údajů o současných náboženstvích. Další stovky nebo dokonce tisíce lidí by zmizely, kdybychom vzali v úvahu, že mnozí paleoantropologové tvrdí, že jiné lidské druhy, jako například neandrtálci, měly náboženskou víru stovky tisíc let před námi. Z těchto druhů zůstaly fosilní kosti. Z jejich náboženství ani to ne.

Americký profesor Daniel Abrams se v roce 2011 dostal na titulní stránky novin, když jeho tým pomocí matematického modelování předpověděl střednědobý zánik náboženství v devíti zkoumaných zemích. Jednalo se o Austrálii, Rakousko, Kanadu, Českou republiku, Finsko, Irsko, Nizozemsko, Nový Zéland a Švýcarsko, tedy o země, kde byly k dispozici údaje ze sčítání lidu o náboženské příslušnosti za posledních sto let.

Teze Abramse ze Severozápadní univerzity a jeho kolegů byla jednoduchá a byla již použita pro výpočet míry zániku menšinových jazyků. Vědci předpokládají, že sociální skupina s mnoha členy je pro občana atraktivnější a že sociální skupina má status a užitek. Tvrdí, že například v Peru může být užitečnější a mít vyšší status mluvit španělsky než kečuánsky. Totéž by platilo pro náboženství v bohatých zemích, kde se kostely vyprazdňují. Průzkum Eurobarometru z roku 2010 ukázal, že 51 % Evropanů věří v boha, dalších 26 % věří v nějaký druh „ducha nebo životní síly“ a 20 % je ateistů. Ateismus je nejvyšší ve Francii (40 %), České republice (37 %) a Švédsku (34 %), ale v zemích jako Řecko (4 %) a Rumunsko (1 %) zůstává zbytkový.

Agonising?

„Faktem je, že lidé bez náboženské příslušnosti jsou nejrychleji rostoucí náboženskou skupinou všude na světě, kde jsou k dispozici údaje. A na několika místech už mají nespojení většinu. Náš model naznačuje, že tento trend bude pokračovat,“ vysvětluje Abrams.

Dá se spočítat, kolik náboženství v historii zaniklo? „To je těžká otázka,“ odpovídá Abrams. „Mělo by být možné získat hrubý řádový odhad. Problém je, že i tento odhad by byl subjektivní, protože neexistuje žádný celosvětově uznávaný způsob, jak určit, zda dva systémy mají dostatek společných prvků, aby tvořily jedno náboženství,“ dodává. „Je to podobné, jako kdybychom se snažili spočítat počet druhů, které kdy žily na planetě, ale je to ještě složitější.“

Americký filozof Daniel Dennett ve své knize Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon obhajuje vědecké zkoumání náboženství a pokouší se předpovědět jejich budoucnost. Podle jedné z jeho nejradikálnějších hypotéz se náboženský fenomén již nachází ve smrtelné křeči. „Podle tohoto scénáře by sice mohlo dojít k lokálním a dočasným projevům obnovy nebo dokonce k násilným katastrofám, ale velká světová náboženství by brzy zanikla, stejně jako stovky menších náboženství, která zaniknou dříve, než je antropologové stihnou zaznamenat,“ uvažuje Dennett, spoluředitel Centra pro kognitivní studia na Tuftsově univerzitě (USA). V tomto extrémním případě „naši vnuci zažijí proměnu Vatikánu v Evropské muzeum římského katolicismu a Mekky v Alláhovo kouzelné království Walta Disneyho“.

Zapsáno pod: náboženství, sociologie

.