Působení ethylenu v rostlinách obsahuje devět článků o úloze ethylenu v rostlinách, přičemž hlavní pozornost je věnována reakcím na ethylen. Čtyři články se zabývají úlohou ethylenu jako regulátoru růstu rostlin, včetně článků o obecných účincích ethylenu na rychlost růstu a zvětšování buněk, jakož i o specifičtějších účincích ethylenu na gravitační zakřivení stonku a vývoj adventivních kořenů. Dva články se zabývají úlohou ethylenu při „stárnutí“ rostlinných pletiv, včetně jednoho článku o dozrávání plodů a jednoho o senescenci. Jednotlivé články se zabývají úlohou ethylenu při modulaci reakcí na biotické (nodulace) a abiotické (stres) faktory. Nakonec je zde jeden článek zabývající se specifičtější otázkou interakce ethylenových receptorů s různými agonisty a antagonisty a aplikací těchto sloučenin na komerční řízení ethylenových reakcí.

Ačkoli na individuální úrovni je zde mnoho dobrých článků, kniha jako celek nevyužívá možností, které jsou vlastní knižní formě, a nepřevyšuje součet svých částí. Za prvé, chybí jasný organizační princip řazení článků. Například článek „Ethylene and plant growth“ je v knize na druhém místě, zatímco článek „Ethylene involvement in photosynthesis and growth“ je až devátý, přestože spolu tematicky úzce souvisejí. Za druhé, v knize chybí kapitoly uvádějící základní informace o ethylenu, jeho biosyntéze a přenosu signálu, a tak každý článek začíná zaváděním těchto informací znovu, což má za následek, že se články poměrně často opakují. To je užitečné, pokud se ke každému článku přistupuje jako k samostatnému celku, ale je to zbytečné, pokud se na knihu pohlíží jako na jeden celek, kde je možné se v případě nejistoty ohledně informací vrátit k jiné kapitole. Tyto základní informace mohly být zpracovány efektivněji, kdyby byly začleněny do předmluvy nebo několika úvodních kapitol. Za třetí, jak je uvedeno v Předmluvě, není možné, aby kniha zahrnovala všechny aspekty biologie ethylenu, ale přesto jsou některá témata nápadná svou absencí. Například vzhledem k článku o symbióze bych také očekával, že se objeví alespoň jeden článek o úloze ethylenu v reakcích na biotický stres. Za čtvrté, rejstřík není zdaleka vyčerpávající a je nahodilý ve výběru, kdy citovat textovou položku. Při rychlém prolistování textu se prakticky u všech mnou zkoumaných položek Rejstříku objevily další necitované stránky.

Pokud se ke každému článku přistupuje jako k sérii jednotlivých článků, nikoliv jako ke snaze představit jednotnou vizi, lze ocenit jeho vlastní užitečnost, která bude z velké části záviset na vlastních zájmech badatele. Pro mě vynikly tři články, v nichž se autoři vážně pokusili uchopit široké téma a uspořádat je do jednotného logického celku. Článek „Interaction of ethylene and other compounds with the ethylene receptor: agonists and antagonists“ (Interakce ethylenu a dalších sloučenin s ethylenovým receptorem: agonisté a antagonisté) autorů E. C. Sislera, V. P. Grichka a M. Sereka je jedním z dosud nejúplnějších kompendií těchto informací a je užitečný zejména pro tabulky shrnující charakteristiky více než 50 různých antagonistů ethylenové reakce. Podobně článek „Role of ethylene in fruit ripening“ autorů P. Nath, P. K. Trivedi, V. A. Sane a A. P. Sane představuje kompendium, které uvádí řadu transgenních rostlin, které vykazují změněné dozrávání plodů po narušení produkce nebo signalizace ethylenu. Článek „Ethylene and plant responses to abiotic stresses“ (Etylen a reakce rostlin na abiotické stresy) od U. Druegeho je pozoruhodný svou snahou shrnout a integrovat rozsáhlé a různorodé téma. Ke všem třem článkům se budu rád vracet a také je budu doporučovat dalším zájemcům o tato témata.

Všeobecně je prezentace článků dobrá. Výjimkou jsou především některé obrázky. Zejména několik černobílých fotografií není vytištěno v dostatečně vysokém rozlišení. Kromě toho mají některé obrázky překlepy: například obrázky ve dvou samostatných článcích uvádějí ethylenový receptor ETR1 jako ERT1. Čtenář, který je již obeznámen s problematikou ethylenu, může překlepy poměrně snadno vyřešit, ale pro badatele, který se studiem této oblasti teprve začíná, by to mohlo být matoucí.

Síla knihy Ethylene action in plants spočívá v jejích jednotlivých článcích. Kniha bude zajímavá především pro specializované badatele, nikoliv pro někoho, kdo se studiem ethylenu začíná a doufá, že získá široký přehled o jeho úloze v rostlinách. Nemůže nahradit, ale může sloužit jako částečná aktualizace dvou klasických referenčních knih o ethylenu: Ethylene in plant biology (2. vydání) od F. B. Abelese, P. W. Morgana a M. E. Salveita Jr. a The plant hormone ethylene od A. K. Mattoo a J. C. Suttle.

.