Dne 12. ledna 1967, tedy před 50 lety, zemřel 73letý doktor James Bedford. Trpěl rakovinou ledvin, která mu metastázovala do plic. To, co Bedfordovu smrt označilo za jedinečnou v celé historii, nebylo to, jak zemřel, ale to, co se stalo poté. Místo pohřbu nebo kremace se Bedford stal prvním člověkem, který byl uložen do kryokonzervace, a výročí této události se na jeho počest nazývá Bedfordův den.

U některých tkání je možné navodit stav pozastavené animace pomocí aplikace chemických látek a ochlazení na teploty pod bodem mrazu. Tomuto postupu se říká kryokonzervace. Tímto způsobem lze například kryokonzervovat krevní buňky a spermie, aby mohly být v případě potřeby oživeny. Některé organismy, například žáby a viry, mohou dokonce přežít zmrazení a po rozmrazení ožít.

Bedford vyměnil svou rakev za dewar na nabídku Společnosti pro prodloužení života, první kryonické organizace na světě, která inzerovala: „LES nabízí bezplatné zmrazení prvnímu člověku, který si přeje a potřebuje kryogenní suspenzi.“

Po jeho smrti byl jeho krevní oběh udržován pomocí umělého dýchání a srdeční masáže, zatímco byl chlazen na ledu, dokud jej nemohli převzít do péče tři muži: kryobiologický výzkumník Robert Prehoda; lékař a biofyzik Dante Brunol; a Robert Nelson, prezident Kalifornské kryonické společnosti, který o této události později napsal knihu.

Vstříkli do jeho těla dimetylsulfoxid, chemickou látku, která měla pomoci uchovat orgány a tkáně. Poté tělo zmrazili suchým ledem a pak ho přenesli do prostředí tekutého dusíku.

Dnes by se tato metodika považovala za primitivní. Vitrifikace, která poskytuje výhody kryokonzervace bez poškození způsobeného krystalky ledu, byla zavedena až v 80. letech 20. století. Kromě toho se DMSO sám o sobě již nepoužívá a téměř jistě poškodil Bedfordův mozek nenapravitelně. Přesto Bedford zůstává v kryokonzervaci dodnes, i když byl trochu přemístěn. Po 22 letech byl přemístěn do nového dewaru a jeho současný domov je v Alcor Life Extension Foundation.

Ještě stále není jasné, zda lze po kryokonzervaci oživit celého člověka. Rozhodně se to zatím nikomu nepodařilo. Ale pozastavená animace by byla nesmírně užitečnou technologií. Například vědci z UPMC Presbyterian Hospital v Pittsburghu v Pensylvánii hodlají vyzkoušet krátkodobou formu pozastavené animace, která by pomohla zachránit životy pacientů na pohotovosti.

A pokud by se podařilo dosáhnout dlouhodobé kryokonzervace, mělo by to obrovské důsledky pro budoucnost vesmírného výzkumu i medicíny.

Bedforda možná nebude možné oživit, ale zůstane jako pomník těchto rozsáhlých cílů, ani technicky živý, ani technicky mrtvý.