Co je hnací silou politiky v diktaturách? Milan W. Svolik tvrdí, že všechny autoritářské režimy musí řešit dva základní konflikty. Za prvé, diktátoři čelí hrozbám ze strany mas, nad nimiž vládnou – to je problém autoritářské kontroly. Druhá, samostatná výzva pochází od elit, s nimiž diktátoři vládnou – to je problém autoritářského sdílení moci. Zásadní je, že to, zda a jak diktátoři tyto dva problémy vyřeší, je určováno neutěšeným prostředím, v němž se autoritářská politika odehrává: v diktatuře nemá žádná nezávislá autorita pravomoc prosazovat dohody mezi klíčovými aktéry a konečným arbitrem konfliktů je násilí. Pomocí nástrojů teorie her Svolik vysvětluje, proč někteří diktátoři, jako například Saddám Husajn, nastolují osobní autokracii a zůstávají u moci po celá desetiletí; proč se jinde pravidelně a institucionalizovaně mění vedení, jako například v současné Číně; proč v některých diktaturách vládnou vojáci, jako například v Ugandě za vlády Idiho Amina; proč mnohé autoritářské režimy, jako například Mexiko z éry PRI, udržují režimem schválené politické strany; a proč autoritářská minulost země vrhá dlouhý stín na její vyhlídky na demokracii, jak ukazují probíhající události arabského jara. Při hodnocení svých argumentů Svolik doplňuje tyto a další historické případové studie statistickou analýzou komplexních, původních dat o institucích, vůdcích a vládnoucích koalicích ve všech diktaturách z let 1946-2008.

Tato publikace je dostupná na následujícím odkazu (odkazech):

• http://www.amazon.com/Politics-Authoritarian-Cambridge-Studies-Comparative/dp/1107607450

.