Na téma dlouholeté debaty o tom, který zvukový formát je nejlepší, by se daly napsat knihy. V dnešní době má však průměrný audiofil specifické preference: určitou konfiguraci audio hardwaru v kombinaci se stabilním softwarem pro digitální přehrávání. Existuje však audioformát, který je „nejlepší“, nebo je to nakonec jen otázka vkusu? Pojďme se ponořit do již tak vášnivě diskutované diskuse:
Pokud si vzpomeneme na časy Napsteru, byl MP3 v oblasti digitální distribuce zvuku tou správnou cestou: malé soubory vyladěné pro minimální dobu stahování a malou stopu na pevných discích. Klíčová byla komprese, ale kvalita zvuku tím značně utrpěla. MP3 s bitovou rychlostí 128 kb/s nebo nižší jsou dnes téměř nepřijatelné, ale kolem roku 2000 to byl spotřebitelský standard.
FLAC – Free Lossless Audio Codec
Milovníci hudby, kteří si uvědomují vliv komprese dat na kvalitu zvuku, oceňují bezztrátové alternativy. U bezztrátových souborů (oproti „ztrátovým“ MP3, AAC, OGG a dalším) nedochází ke slyšitelné ztrátě kvality zvuku ve srovnání se soubory WAV s rozlišením CD. Formát FLAC (Free Lossless Audio Codec), používá sofistikované techniky balení a rozbalování zvuku. Výsledkem je zmenšená velikost souboru, která se skvěle hodí pro distribuci online a ukládání na místní pevné disky, aniž by trpěla kompresními artefakty.
V rámci FLAC jsou možné různé vzorkovací frekvence a bitové rychlosti, od standardního rozlišení CD 44,1 kHz/16 bitů až po audiofilské výšky 192 kHz/24 bitů. Klasická hudba těží z rozšířeného dynamického rozsahu a přesnějšího průběhu. Čím vyšší je vzorkovací frekvence, tím větší je množství hudebních dat v daném časovém úseku. Drobné nuance a ataky nástrojů jsou u souborů s vysokým rozlišením, jako je FLAC 192/24, vnímány mnohem zřetelněji.
DSD – Direct Stream Digital
Vyvinutý ještě před rokem 2000 společnostmi Sony a Philips jako formát pro Super Audio CD (SACD), DSD se nyní stal také formátem digitálních zvukových souborů, osvobozeným od fyzického nosiče. DSD má mnohem vyšší vzorkovací frekvenci než nejvyšší formáty FLAC nebo WAV, přičemž „single rate“ DSD se taktuje na 2,8 MHz. To je MHz, nikoli kHz. Kvantizace je však pouze 1 bit ve srovnání s 16 nebo 24 bity u alternativ pulzně-kódové modulace (PCM). Výsledkem tohoto jednobitového systému je kvantizační šum, který je pro lidské ucho neslyšitelný. Zajímavý je kvazianalogový charakter DSD, který údajně pochází ze zkreslení na frekvencích vyšších než 20 kHz.
WAV – Waveform Audio File Format
Protože WAV není komprimován, bude jeden soubor WAV výrazně větší než FLAC. Velikost souboru WAV souvisí s jeho délkou, i ticho bude dekódováno do WAV, zatímco FLAC rozpozná dobu ticha. Minuta zvuku WAV (stereo, 16 bitů, 44,1 kHz) zabere přibližně 10 MB, což je přibližně jedenáctinásobek velikosti 128 k/bit MP3. Díky své relativně jednoduché struktuře se formát WAV snadno zpracovává, což z něj činí hlavní formát v nahrávacích studiích.
Ačkoli je nejběžnějším formátem WAV stereofonní kvalita 16 bitů / 44,1 kHz, je možné používat i vyšší bitové rychlosti a vzorkovací frekvence. Použití vyšší kvality má však jednu nevýhodu: formát WAV je kvůli své 32bitové hlavičce souboru omezen na maximální velikost 4 GB. Pokud je potřeba lepší kvalita, lze použít formát RF64. Ten je téměř totožný s formátem WAV, ale používá 64bitovou hlavičku.
S aplikací Primephonic pro streamování ve vysokém rozlišení můžete objevit své oblíbené nahrávky klasické hudby v kvalitě až FLAC-24 bitů. Níže si můžete spustit zkušební verzi ZDARMA.