Validace: Uznání myšlenek, pocitů, emocí a chování člověka jako platných a srozumitelných.
Invalidace je tedy odmítnutí nebo zavržení myšlenek, pocitů, emocí a chování člověka jako platných a pochopitelných.
Invalidace může způsobit značné poškození nebo narušení psychického zdraví a pohody člověka. Když se člověk cítí znehodnocen, vytváří to v něm přesvědčení, že jeho subjektivní emoční prožitky jsou nepřiměřené, nepřijatelné nebo bezvýznamné. Účinky znehodnocení mohou postihnout kohokoli bez ohledu na věk, pohlaví nebo kulturu, ale děti jsou na negativní dopad znehodnocení nejnáchylnější, protože jejich vědomí a chápání světa se stále vyvíjí, stejně jako jejich mozek a nervový systém. U zneuznaného dítěte se pravděpodobně vyvine všudypřítomný pocit nejistoty a pozdější potíže se zdravým vyjadřováním emocí.
U dětí i dospělých může být zneuznání traumatizující. Ohrožuje pocit existence a vlastní hodnoty a vede k pocitům hněvu, studu, viny a bezcennosti. Takové pocity mohou negativně ovlivnit každodenní fungování jedince a mohou vést k psychickým zdravotním stavům, jako jsou deprese, úzkost, posttraumatická stresová porucha (PTSD) a hraniční porucha osobnosti (BPD).
Znehodnocení může způsobit existenciální zranění, které jde tak hluboko, že může být vnímáno jako ohrožení jednou získaného práva na existenci. To může člověka poznamenat a zůstat s ním po celý život, pokud není řešeno a léčeno prostřednictvím adekvátní psychoterapie, psychoedukace a účinných nástrojů pro sebeřízení a sebehodnocení a samozřejmě zdravého vztahového hodnocení.
Invalidace: Původ v dětství a nepříznivé účinky
Pocity znehodnocení nebo bezcennosti mají obvykle kořeny v raném dětství, kdy pečující osoba v dětství ignorovala, minimalizovala nebo dokonce trestala vnitřní emoční prožitky dítěte. Význam, který z takové zkušenosti vyplývá, může jedince provázet až do dospělosti a ovlivňovat jeho osobní pohodu a mezilidské a profesní vztahy.
Znehodnocení často vede k citovému odcizení, konfliktům a narušení vztahů, stejně jako k pocitům osamělosti, bezcennosti, zmatku a méněcennosti u postiženého jedince.
Psycholožka Marsha M. Linehan, Ph.D, vypozorovala, že vyrůstání v prostředí, kde byly vnitřní prožitky člověka znehodnocovány, trestány nebo ignorovány, je potenciální příčinou vzniku hraniční poruchy osobnosti.
Studie o poruchách příjmu potravy u žen z roku 2007 zdůraznila dopad znehodnocování ze strany rodičů na schopnost člověka snášet stres a jeho patologii příjmu potravy.
Znehodnocování může snížit schopnost člověka zvládat vlastní emoce a chování. Podle studie publikované v časopise Journal of Child and Adolescent Psychopharmacology bylo zjištěno, že vnímaná invalidizace ze strany vrstevníků a členů rodiny zvyšuje pravděpodobnost sebevražedných událostí nebo případů sebepoškozování u zúčastněných adolescentů.
Další studie, publikovaná v roce 2003, zkoumala vztah mezi emoční invalidizací v dětství a psychickým strádáním v dospělosti. Výsledky studie zdůraznily, že emoční znehodnocování v dětství, stejně jako psychické týrání nebo minimalizace prožitků, souvisí s „chronickou emoční inhibicí v dospělosti“, která následně významně předpovídá psychický distres, zejména v podobě deprese a symptomů souvisejících s úzkostí.
Znehodnocování, jak bylo zkoumáno ve výše uvedených studiích, způsobuje významný negativní dopad na psychické, emoční a behaviorální zdraví a pohodu jedince. Obecně vede k odpojení od pocitu vlastní hodnoty a vzdaluje jedince od skutečnosti, že jsme ze své podstaty platní – v tom smyslu, že neodmyslitelně patříme do světa kolem nás.
Důvody, proč lidé znehodnocují
Bohužel si lidé často neuvědomují, že jejich slova nebo chování jsou znehodnocující. Případy znevěrohodňování může znevěrohodňovatel vnímat jako snahu pomoci člověku přenést se přes těžkou emoci nebo zkušenost. Někdy si však lidé uvědomují, že jejich slova a chování jsou znevěrohodňující, a přesto nadále mluví nebo se takto chovají jako prostředek manipulace nebo zneužívání druhé osoby.
Mezi další důvody, proč lidé znevěrohodňují myšlenky, pocity, emoce nebo prožitky druhých, patří neschopnost porozumět či vcítit se nebo v důsledku nepříjemných pocitů v souvislosti s emočním projevem druhé osoby, který v znevěrohodňovateli vyvolává nezpracovaný materiál.
Uzdravení z znevěrohodnění aneb Validace sebe sama
Důležitými nástroji při hojení ran způsobených znevěrohodněním jsou také vzdělávání a uvědomění. V dospělosti se nemůžeme vždy spoléhat na druhé, že potvrdí naše pocity a prožitky, proto je důležité, abychom se naučili, jak to udělat sami pro sebe. Snadněji se to řekne, než udělá, ale sebepotvrzení je něco, co se lze naučit praxí a vědomým úsilím.
Jistěže nemůžeme ovlivnit chování druhých, ale můžeme ovlivnit to, jak na ně reagujeme. Autor a psycholog Benjamin Fry v knize Neviditelný lev píše o využití hranic a omezování při podpoře a zajištění naší pohody. Fry vysvětluje, že hranice jsou štíty, které slouží ke zmírnění dopadu vnějších podnětů na naši emocionální a psychickou pohodu, zatímco zadržování se týká toho, jak zvládáme své reakce na tyto podněty. Jakmile si díky odpovídajícímu vzdělání uvědomíme příznaky zneuznání ze strany druhé osoby, můžeme zavést hranice a zadržování tam, kde to považujeme za vhodné, a snížit tak svou zranitelnost vůči spouštěčům.
Vypořádání se s zneuznáním nakonec spočívá v rozvoji pocitu vlastní hodnoty, úcty, sebedůvěry a asertivity. Tyto vlastnosti lze často kultivovat v terapeutickém prostředí. Pro ty, kteří jsou postiženi znehodnocením nebo se obávají, že by jím mohli být postiženi, může být do jisté míry užitečné si uvědomit, že zdraví, inteligentní lidé jsou obecně morálně spravedliví a uvědomují si, jaký dopad mohou mít slova a činy na pohodu člověka.
Pokud se domníváte, že kvalita vašeho života byla negativně ovlivněna znehodnocením ze strany jiné osoby, nezapomeňte, že je k dispozici soucitná, odborná pomoc a vedení, stejně jako dovednosti a nástroje potřebné k překonání takových pocitů.
Spojte se s námi
Pokud máte klienta nebo víte o někom, kdo se potýká s pocity zneuznání, nebo stejně tak nemůže najít vhodnou pomoc pro jakoukoli formu duševního problému, vězte, že právě těmito tématy se ve velké míře zabýváme na klinikách Khiron. Věříme, že můžeme zlepšit terapeutické výsledky a vyhnout se chybným diagnózám tím, že poskytneme účinný rezidenční program a ambulantní terapie zaměřené na základní psychické trauma. Dovolte nám, abychom vám pomohli najít cestu k realistickému a dlouhodobému zotavení. Pro informace nám zavolejte ještě dnes. VELKÁ BRITÁNIE: 020 3811 2575 (24 hodin denně). USA: (866) 801 6184 (24 hodin)
Zdroje
Hall, K., 2012. Porozumění validaci: A Way To Communicate Acceptance. Psychologie dnes. Dostupné na: <https://www.psychologytoday.com/us/blog/pieces-mind/201204/understanding-validation-way-communicate-acceptance> .
Linehan, M., 1993. Cognitive-Behavioral Treatment Of Borderline Personality Disorder [Kognitivně-behaviorální léčba hraniční poruchy osobnosti]. New York: Guilford Publications.
Chang, J., 2020. What Is Psychological Invalidation? Jak k ní dochází a její účinky | Regain. Regain.us. Dostupné na: <https://www.regain.us/advice/psychology/what-is-psychological-invalidation-how-it-happens-and-its-effects/> .
Linehan, M., 1993. Kognitivně-behaviorální léčba hraniční poruchy osobnosti. New York: Guilford Publications.
Mountford, V., Corstorphine, E., Tomlinson, S. a Waller, G., 2007. Development of a measure to assess invalidating childhood environments in the eating disorders [Vývoj opatření k posouzení invalidizujícího prostředí z dětství u poruch příjmu potravy]. Eating Behaviors, 8(1), s. 48-58.
Yen, S., Kuehn, K., Tezanos, K., Weinstock, L., Solomon, J. a Spirito, A., 2015. Perceived Family and Peer Invalidation as Predictors of Adolescent Suicidal Behaviors and Self-Mutilation (Vnímané znehodnocení rodiny a vrstevníků jako prediktory sebevražedného chování a sebepoškozování u dospívajících). Journal of Child and Adolescent Psychopharmacology, 25(2), s. 124-130.
Krause, E., Mendelson, T. a Lynch, T., 2003. Childhood emotional invalidation and adult psychological distress: the mediating role of emotional inhibition [Emoční znehodnocení v dětství a psychická zátěž v dospělosti: zprostředkující role emoční inhibice]. Child Abuse & Neglect, 27(2), s. 199-213.
Fry, B., 2019. Neviditelný lev: Flatpack Instructions For Life (Plošné návody pro život). Vyd. 1.