Kojení je více než jen důležitým zdrojem výživy a dalších věcí, které podporují růst a vývoj kojenců; prospívá také zdraví matek a nabízí důležitou příležitost pro vzájemné sblížení.

Světový týden kojení od 1. do 7. srpna společně zaštiťují Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF) a bude se slavit ve stovkách zemí. Akce během tohoto týdne mají za cíl podpořit kojení jako způsob, jak zlepšit zdraví matek a dětí na celém světě.

V USA v současné době Americká pediatrická akademie (AAP) doporučuje, aby kojenci byli krmeni výhradně mateřským mlékem, a to kojením nebo mlékem odstříkaným z matčina prsu z láhve, a to nejméně do 6 měsíců věku. „Výlučné“ kojení znamená, že kojenec nedostává žádné další příkrmy ani tekutiny. Po uplynutí 6 měsíců výlučného kojení AAP rovněž doporučuje podávat mateřské mléko až do 1 roku věku dítěte v kombinaci s pevnou stravou.

Ačkoli je kojení „zlatým standardem“, ne všechny ženy své kojence kojí. Podle zprávy UNICEF o stavu dětí ve světě za rok 2011 je ze 136,7 milionu dětí, které se každoročně na světě narodí, pouze 32,6 % výlučně kojeno prvních 6 měsíců. Některé matky se rozhodnou nekojit, ale jiné mohou být neschopné kojit kvůli zdravotnímu stavu, například HIV, nebo z jiných důvodů, například kvůli problémům s tvorbou mléka.

NICHD podporuje a provádí mnoho studií týkajících se výživy kojenců, včetně kojení a mateřského mléka. Tyto studie zahrnují (mimo jiné) zdravotní přínosy kojení a mateřského mléka, identifikaci složek lidského mléka (živin a bioaktivních složek), faktory, které ovlivňují složení lidského mléka, faktory, které ovlivňují vývoj a zdraví mléčné žlázy, sociální a kulturní dopady kojení a kojenecké výživy a mechanismy, kterými lidské mléko poskytuje ochranu před nemocemi. NICHD také podporuje několik sítí, které provádějí výzkum kojení a další aktivity související s kojením.

V rámci letošního Světového týdne kojení uvádí NICHD některé příklady svých výzkumných aktivit v oblasti kojení. Vyberte odkaz níže a dozvíte se více.

Vliv kojení a mateřského mléka na zdraví kojenců a dětí
Metody a postupy kojení
Zdraví prsu a vývoj a funkce mléčné žlázy
Kojení a přenos a expozice HIV
Jiné. Výzkum a aktivity související s kojením

Vliv kojení a mateřského mléka na zdraví kojenců a dětí

NICHD podporuje mnoho studií o vlivu kojení a mateřského mléka na zdraví kojenců. Tento výzkum zahrnuje snahy o pochopení nutričních složek mateřského mléka i jeho bioaktivních složek – těch, které působí na buňky a tkáně – a toho, jak tyto složky přispívají k vývoji a ochraně před nemocemi.

Mezi bioaktivní složky mateřského mléka patří laktoferin, který byl předmětem řady klinických studií pro svou účinnost v prevenci průjmu. Další velmi zajímavou skupinou sloučenin jsou oligosacharidy, krátké řetězce molekul cukru spojené chemickými vazbami. Tyto molekuly se v lidském mléce vyskytují ve vyšších koncentracích než většina živin. Výzkum prokázal, že tyto sloučeniny hrají důležitou roli v přirozené obranyschopnosti kojených dětí tím, že zabraňují infekci střev bakteriemi a viry způsobujícími onemocnění. Další výzkum také ukázal, že konzumace oligosacharidů v mateřském mléce snižuje riziko respiračních onemocnění.

Probíhající práce podporované prostřednictvím oddělení Endokrinologie, výživy a růstu (ENG) Institutu mají za cíl vytvořit verze těchto složek, které by chránily před nemocemi a předcházely infekcím a léčily je, přičemž by nepřispívaly k rezistenci vůči lékům. Více informací o této oblasti výzkumu naleznete ve zprávě ENG Branch pro Radu NACHHD, v oddílech „Laktace a složení mléka“ a „Bioaktivní složky lidského mléka“.

Mezi výsledky vybraných studií podporovaných NICHD patří následující:

• Klinické studie laktoferinu u dětí.
  Ochoa TJ, Pezo A, Cruz K, Chea-Woo E, Cleary TG. (2012). Biochem Cell Biol, Jun;90(3), 457-467. Epub 2012 Mar 1.
• Výlučná výživa mateřským mlékem snižuje riziko úmrtí a gastrointestinálních onemocnění u novorozenců. Meinzen-Derr J., Poindexter B., Wrage L., Morrow A.L., Stoll B., Donovan E.F. 2009. Role lidského mléka v riziku nekrotizující enterokolitidy nebo úmrtí novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností. Journal of Perinatology. 29(1), 57-62.
• Vyšší hladiny adiponektinu, sérového proteinu, v mateřském mléce jsou spojeny s větším přírůstkem hmotnosti u kojených dětí. Woo, J. G., Guerrero, M. L., Guo, F., Martin, L. J., Davidson, B. S., Ortega, H. et al. (2012). Human milk adiponectin affects infant weight trajectory during the second year of life. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, 54(4), 532-539.
• Výlučné kojení snižuje počet úmrtí souvisejících s dýcháním a průjmem u dětí narozených ženám infikovaným HIV. Mwiru RS, Spiegelman D, Duggan C, Peterson K, Liu E, Msamanga G. et al. (2011). Vztah výlučného kojení k infekcím a růstu tanzanských dětí narozených HIV infikovaným ženám. Public Health Nutrition, 14(7), 1251-1258.
• Ochrana novorozenců vrozeným imunitním systémem lidského mléka tvořeným oligosacharidy a glykany. Newburg DS. (2009). J Anim Sci, Apr;87(13 Suppl), 26-34. Epub 2008 Nov 21.

Promotion of Breastfeeding Intervention Trial (PROBIT)

Studie PROBIT , která byla částečně financována NICHD, zkoumala vliv intervence na podporu kojení. Studie PROBIT se skládá ze čtyř jednotlivých studií: PROBIT I, II a III jsou dokončeny a PROBIT IV probíhá. Studii vedou výzkumníci z McGillovy univerzity (Kanada), Bristolské univerzity (Velká Británie) a Harvardovy univerzity (Spojené státy). Studie PROBIT je největší skupinovou randomizovanou kontrolovanou studií o kojení, která kdy byla provedena. Studie je založena na dlouhodobém sledování 17 046 zdravých matek a kojenců, kteří byli původně do studie zařazeni v Běloruské republice ve východní Evropě. Studie PROBIT nadále zkoumá vliv podpory kojení na míru kojení a přínos výlučného kojení pro zdraví kojenců.

Mezi některá zjištění studie patří:

• Podpora kojení zvyšuje výlučné kojení kojenců a zdvojnásobuje pravděpodobnost, že matka bude kojit své další narozené dítě.
  Kramer M.S., Fombonne E., Igumnov S., Vanilovich I., Matush L., Mironova E. et al. Promotion of Breastfeeding Intervention Trial (PROBIT) Study Group. 2008. Effects of prolonged and exclusive breastfeeding on child behavior and maternal adjustment: evidence from a large, randomized trial. Pediatrics, 121(3), e435-40.
• Prodloužené a výlučné kojení zlepšuje kognitivní vývoj dětí. Kramer M.S., Aboud F., Mironova E., Vanilovich I., Platt R.W., Matush L. et al. Promotion of Breastfeeding Intervention Trial (PROBIT) Study Group. 2008. Breastfeeding and child cognitive development: new evidence from a large randomized trial (Kojení a kognitivní vývoj dítěte: nové důkazy z velké randomizované studie). Archives of General Psychiatry, 65(5), 578-584.
• Prodloužené nebo výlučné kojení nechrání před astmatem nebo alergií. Kramer M.S., Matush L., Vanilovich I., Platt R., Bogdanovich N., Sevkovskaya Z. et al. Promotion of Breastfeeding Intervention Trial (PROBIT) Study Group. 2007. Effect of prolonged and exclusive breast feeding on risk of allergy and asthma: cluster randomized trial [Vliv prodlouženého a výlučného kojení na riziko alergií a astmatu: klastrová randomizovaná studie]. BMJ, 335(7624), 815.

Studie v běhu – kojenecká výživa a riziko diabetu

U diabetu mellitu 1. typu (T1DM) ničí vlastní imunitní systém buňky slinivky břišní produkující inzulin. Výzkum ukazuje, že tradiční kojenecká výživa, často vyráběná z kravského mléka, obsahuje složité mléčné bílkoviny, které jsou obvykle počátečním cílem imunitní reakce, jež později ničí buňky produkující inzulin, což následně vede k T1DM. Mateřské mléko nevyvolává stejnou reakci imunitního systému, stejně jako hydrolyzovaná formule – mléčná výživa, která je upravena tak, aby zjednodušila složité mléčné bílkoviny, takže lépe napodobují bílkoviny obsažené v mateřském mléce, a přitom stále poskytuje plnohodnotnou výživu.

V rámci studie TRIGR (Trial to Reduce the Incidence of Type 1 Diabetes for those Genetically at Risk), která je podporována prostřednictvím NICHD ENG Branch a několika dalších organizací, vědci zkoumají, zda odstavení kojenců od mateřského mléka na hydrolyzovanou formuli namísto tradiční nehydrolyzované formule snižuje riziko vzniku T1DM. Další informace o této studii naleznete v databázi PubMed ID: 21653795.

Metody a praxe kojení

Výzkum v oblasti kojenecké výživy se neomezuje pouze na mechaniku a biologii kojení, ale zahrnuje také studie faktorů, které ovlivňují metody, praxi a délku kojení. Některé z těchto faktorů zahrnují tělesnou image ženy a dostupnost prostoru a/nebo času, který má žena na kojení nebo odstříkávání mléka v práci. Délku kojení může ovlivnit také to, jak dobře kojenec saje. Vliv délky kojení a časného odstavení na zdraví kojenců je důležitou oblastí podporovaného výzkumu NICHD.

Některá zjištění z nedávných studií podporovaných NICHD o délce kojení a zdraví kojenců jsou následující:

• Vysoký BMI před těhotenstvím a špatný obraz těla zkracují dobu kojení.
  Hauff L.E., Demerath E.W. (2012). Body image concerns and reduced breastfeeding duration in primiparous overweight and obese women [Obavy z tělesného obrazu a kratší doba kojení u prvorodiček s nadváhou a obezitou]. American Journal of Human Biology, 24(3), 339-349.
• Ruční (nebo ruční) odsávání mateřského mléka zlepšuje míru kojení špatně živených dětí ve srovnání s odsáváním mléka z odsávačky.
  Flaherman V.J., Gay B., Scott C., Avins A., Lee K.A., Newman T.B. (2012). Randomizovaná studie porovnávající ruční odsávání s odsáváním mateřského mléka u matek špatně kojících donošených novorozenců. Archives of Disease in Childhood (Archivy dětských nemocí): Fetal and Neonatal Edition. 97(1), F18-23.
• Státní zákony o kojení, které vyžadují, aby zaměstnavatelé poskytovali laktační místnosti nebo volno na kojení, samy o sobě nezvyšují délku kojení.
  Dozier A.M., McKee K.S. (2011). State breastfeeding worksite statutes….míra kojení…and…..Breastfeeding Medicine, 6, 319-324.
• Perceptions of Primary Care-Based Breastfeeding Promotion Interventions (Vnímání intervencí na podporu kojení v primární péči): Kvalitativní analýza rozhovorů s účastníky randomizované kontrolované studie.
  Andaya E, Bonuck K, Barnett J, & Lischewski-Goel J. (2012). Breastfeed Med, 23. května. Epub ahead of print.
• Co předpovídá záměr výlučně kojit? Breastfeeding knowledge, attitudes, and beliefs in a diverse urban population.
  Stuebe AM & Bonuck K. (2011). Breastfeed Med, prosinec;6(6), 413-420. Epub 2011 Feb 22.
• Intervenční nástroje pro kojení z láhve:
  Hyden C, Kahn R, Bonuck K. (2012): The „How“ and „Why“ of a WIC-Based Educational Flipchart, Parent Brochure, and Website. Health Promot Pract, Apr 5. Epub ahead of print.
• Nevhodné používání lahví: rané riziko nadváhy? Literature review and pilot data for a bottle-weaning trial
  Bonuck KA, Huang V, & Fletcher J. (2010). Matern Child Nutr, Jan;6(1), 38-52.
• Účast ve WIC, praktiky kojení a péče o dítě u svobodných matek s nízkými příjmy.
  Chatterji P, & Brooks-Gunn J. (2004). Am J Public Health, Aug;94(8), 1324-1327.

Infant Feeding Practices Study II (IFPSII)

NICHD společně s Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) financoval IFPSII, rozsáhlý longitudinální průzkum 4 900 žen zařazených do studie před narozením dítěte. Průzkum sledoval více než 2 000 žen až do prvních narozenin jejich dítěte. Matky obdržely jeden dotazník před narozením dítěte a poté 10 dotazníků téměř každý měsíc po narození dítěte. V každém dotazníku po narození byly zahrnuty otázky týkající se kojení.

Vědci ze studie publikovali 13 článků ve zvláštní příloze časopisu Pediatrics v roce 2008. K dnešnímu dni bylo z údajů IFPSII publikováno 24 článků o různých aspektech kojenecké výživy, kojení a dalších aspektech reprodukčního zdraví matek a zdraví kojenců. Soubor údajů IFPSII je nyní archivován, ale je k dispozici na internetových stránkách CDC, kde jej mohou vědci využít pro další analýzy. Kompletní seznam publikací z IFPSII naleznete na https://www.cdc.gov/breastfeeding/data/ifps/.

Zdraví prsou a vývoj a funkce mléčné žlázy

Zdraví prsou žen je důležitou oblastí studia pro NICHD a pro další instituty NIH, jako je například National Cancer Institute. Dobré zdraví prsů, vývoj prsů a vývoj a funkce mléčné žlázy jsou nezbytné pro zajištění optimální produkce mléka a pohodlí během kojení. Tyto faktory často ovlivňují to, jak dlouho se žena rozhodne kojit, a kvalitu produkovaného mateřského mléka, což má přímý dopad na zdraví kojence.

Některé vybrané studie a výsledky výzkumu týkajícího se zdraví prsou a vývoje mléčné žlázy zahrnují následující:

• Příznaky psychické deprese během těhotenství mění obsah mateřského mléka, včetně mastných kyselin, které jsou klíčové pro zdraví a vývoj kojence.
  Keim S.A., Daniels J.L., Siega-Riz A.M., Dole N., Herring A.H., Scheidt P.C. (2012). Depresivní symptomy během těhotenství a koncentrace mastných kyselin v mateřském mléce. Journal of Human Lactation, 28(2), 189-195.
• Repressor of estrogen receptor activity (neboli REA) je protein nezbytný pro vývoj mléčné žlázy během puberty, zrání během těhotenství a funkci během laktace.
  Park S., Zhao Y., Yoon S., Xu J., Liao L., Lydon J. et al. (2011). Represor aktivity estrogenového receptoru (REA) je nezbytný pro morfogenezi a funkční aktivity mléčné žlázy: studie na podmíněně knockoutovaných myších. Endocrinology, 152(11), 4336-4349.
• Protein adipophilin reguluje zrání mléčné žlázy ve funkční orgán vylučující mléko během těhotenství.
  Russell T.D., Schaack J., Orlicky D.J., Palmer C., Chang B.H., Chan L. et al. (2011).Adipophilin reguluje zrání cytoplazmatických lipidových kapének a alveol v diferencujících se mléčných žlázách. Journal of Cell Science, 124(Pt 19), 3247-3253.
• Protein ZnT4 transportuje v epiteliálních buňkách mléčné žlázy zinek, minerál, který je vylučován do mateřského mléka a je kritický pro zdraví kojenců.
  McCormick N.H., Kelleher S.L. (2012).ZnT4 poskytuje zinek proteinům závislým na zinku v trans-Golgiho síti, které jsou kritické pro funkci buněk a export Zn v epiteliálních buňkách mléčné žlázy. AJP Cell Physiology, 23. května.

Kojení a přenos a expozice HIV

Ačkoli je kojení základem přežití kojenců v rozvojových zemích, může se při něm také přenášet HIV z matky na kojence. Nejúčinnějším způsobem, jak tento typ přenosu eliminovat, je používat místo kojení umělé mléko, ale tento přístup není pro většinu žen infikovaných HIV v prostředí s omezenými zdroji bezpečný ani proveditelný kvůli nákladům, nebezpečnému zásobování vodou a nízké kulturní akceptaci krmení umělým mlékem. Kojenci, kteří nejsou kojeni, také přicházejí o základní výživu a imunologickou obranu obsaženou v mateřském mléce, která může mít zásadní význam pro přežití kojenců.

Klinické studie, jako například studie Post-Exposure Prophylaxis of the Infant (PEPI)-Malawi Study, kterou společně financovaly NICHD Pediatric, Adolescent, and Maternal AIDS Branch (PAMA) a Centers for Disease Control and Prevention (CDC), zjistily, že podávání antiretrovirálního léku zvaného nevirapin kojenému dítěti snižuje přenos HIV mateřským mlékem. Tato studie byla uvedena v NICHD Spotlight Research Advances in Pediatric, Adolescent, and Maternal HIV/AIDS.

V jiné analýze ze stejné studie vědci také porovnávali zdravotní výsledky kojených a nekojených neinfikovaných dětí vystavených HIV ve věku 6 až 9 měsíců, 9 až 12 měsíců a 12 až 15 měsíců, což ukazuje důležitý přínos kojení pro kojence v zemích s omezenými zdroji. Zjistili, že:

• U nekojených malawijských kojenců byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost onemocnění nebo nutnosti hospitalizace než u kojenců, kteří v těchto obdobích pokračovali v kojení.
• Míra onemocnění, podvýživy a hospitalizace byla vyšší u kojenců, kteří nebyli kojeni, než u těch, kteří byli kojeni.
• V 15 měsících věku bylo riziko úmrtí téměř dvakrát vyšší u kojenců, kteří přestali kojit, než u těch, kteří v kojení pokračovali. Další informace o této studii naleznete na PubMed ID: 21810754.

Další klinické studie, například studie Kesho Bora, rovněž společně financovaná pobočkou NICHD PAMA a CDC, prokázaly, že kombinované antiretrovirové léky podávané ženě během kojení rovněž snižují přenos HIV na kojené děti.

• Trojkombinace antiretrovirotik ve srovnání s profylaxí zidovudinem a jednou dávkou nevirapinu během těhotenství a kojení pro prevenci přenosu HIV-1 z matky na dítě (studie Kesho Bora):
  Kesho Bora Study Group, de Vincenzi I. (2011). Lancet Infect Dis., Mar;11(3), 171-180.

Výzkum financovaný NICHD zatím identifikoval dvě účinné intervence – podávání antiretrovirotika kojenému dítěti nebo podávání antiretrovirotika kojící matce -, které mohou umožnit bezpečnější kojení matek infikovaných HIV v zemích s nízkými zdroji.

Výzkum financovaný organizacíNICHD prokázal, že antiretrovirové léky užívané matkou se mohou dostat do mateřského mléka, což vede ke zjištění hladiny léku u kojence, který je léku vystaven pouze prostřednictvím mateřského mléka. Míra průniku do mateřského mléka se u jednotlivých antiretrovirových léčiv liší. I když to může mít potenciální výhody z hlediska snížení rizika přenosu HIV, může to mít také potenciální nežádoucí účinky pro kojence. Pro vyhodnocení přínosů a rizik užívání antiretrovirotik matkou během kojení je třeba dobře porozumět rozsahu a účinku expozice kojence lékům prostřednictvím mateřského mléka.

• Koncentrace antiretrovirotik u kojených dětí matek užívajících vysoce aktivní antiretrovirovou léčbu.
  Mirochnick M, Thomas T, Capparelli E, Zeh C, Holland D, Masaba R, Odhiambo P, Fowler MG, Weidle PJ, & Thigpen MC. (2009). Antimicrob Agents Chemother, Mar;53(3), 1170-1176. Epub 2008 Dec 29.

Užívání antiretrovirotik u kojenců ani u matek během kojení není zcela účinné při snižování přenosu HIV. Proto ve Spojených státech, kde je k dispozici bezpečná a cenově dostupná kojenecká výživa, přetrvává doporučení, aby matky infikované HIV své kojence nekojily, a to ani v případě, že matka dostává antiretrovirovou léčbu. Další informace o pokynech pro matky nakažené virem HIV naleznete na adrese https://clinicalinfo.hiv.gov/en/guidelines/pediatric-arv/antiretroviral-management-newborns-perinatal-hiv-exposure-or-hiv-infection .

Mezinárodní a domácí síť klinických studií HIV u dětí a matek NICHD ve spolupráci s mezinárodní sítí klinických studií AIDS u dětí a dospívajících financovanou NIAID provádí výzkum užívání antiretrovirotik těhotnými a kojícími matkami nakaženými HIV, včetně bezpečnosti, farmakokinetiky i možných účinků na jejich kojence.

Nejnovější podcast ředitele NICHD popisuje také některé práce institutu týkající se prevence přenosu HIV z matky na dítě. Chcete-li si podcast poslechnout, navštivte http://nichd.nih.gov/researchperspectives/.

Další výzkum a aktivity související s kojením

NICHD se také podílí na různých výzkumných projektech a aktivitách souvisejících s kojením a mateřským mlékem, včetně:

• Neonatal Research Network (NRN): NRN, podporovaná prostřednictvím Oddělení pro těhotenství a perinatologii, zkoumá bezpečnost a účinnost strategií léčby a péče o novorozence. NRN vedla několik aktivit pobočky PP zaměřených na kojení a výsledky neurologického vývoje dětí s extrémně nízkou porodní hmotností (ELBW) a na nutriční management předčasně narozených dětí, dětí s nízkou porodní hmotností (LBW) a dětí s ELBW.
• Microbicide Trials Network (MTN): Výzkumní pracovníci MTN, spolufinancovaní pobočkou PAMA, provádějí jediné studie zahrnující používání mikrobicidů pro prevenci HIV během těhotenství a kojení s cílem vyhodnotit bezpečnost jejich používání u žen a kojenců. Tyto studie mají zásadní význam, protože ženy potřebují přípravek, který bude bezpečný a účinný pro použití ve všech fázích života, včetně těhotenství, kdy je riziko nákazy HIV od infikovaného partnera obzvláště vysoké. Protože ženy často pokračují v užívání léků i v době těhotenství nebo kojení, je také životně důležité vědět, zda jsou mikrobicidy bezpečné pro užívání v této populaci dříve, než se stanou běžně dostupnými.
• Výzkum užívání léků v těhotenství: Průzkumy ukazují, že téměř dvě třetiny všech těhotných žen užívají během těhotenství a porodu čtyři nebo více léků a že užívání léků často pokračuje i během kojení. Tyto léky mohou být dostupné na lékařský předpis nebo volně prodejné, případně mohou být zařazeny do kategorie doplňků stravy. NICHD zřídilo Oddělení porodnické a pediatrické farmakologie (OPP), které podporuje a koordinuje výzkum s cílem zlepšit bezpečnost a účinnost léčivých přípravků během těhotenství, porodu a kojení.
• Surgeon General’s Call to Action to Support Breastfeeding: NICHD se také podílelo na aktivitách souvisejících s Výzvou generálního lékaře Surgeon k akci na podporu kojení. Výzva k akci, vydaná v lednu 2011, uvádí způsoby, jak mohou rodiny, komunity, zaměstnavatelé a zdravotníci zvýšit podporu kojení a zlepšit míru kojení.

Pro více informací o kojení a o výzkumu v NICHD vyberte jeden z následujících odkazů:

• NICHD Resources
  • Endocrinology, Nutrition, and Growth (ENG) Branch
    • ENG Branch Report to the NACHHD Council, June 2009 (Poznámka: Jedná se o vědecký dokument zaměřený na publikum z řad výzkumníků a vědců).
    • Oddělení pro těhotenství a perinatologii (PP)
    • Zpráva oddělení PP Radě NACHHD, září 2008 (Poznámka: Jedná se o vědecký dokument zaměřený na publikum z řad výzkumných a vědeckých pracovníků).
  • Pobočka porodnické a pediatrické farmakologie (OPP)
    • Zpráva pobočky OPP Radě NACHHD, leden 2008 (Poznámka: Jedná se o vědecký dokument zaměřený na publikum výzkumných a vědeckých pracovníků).
    • Pediatric, Adolescent and Maternal AIDS (PAMA) Branch
    • Zpráva PAMA Branch pro Radu NACHHD, červen 2007 (Poznámka: Jedná se o vědecký dokument zaměřený na publikum výzkumných a vědeckých pracovníků).
  • Tiskové zprávyNICHD o kojení
  • NICHD A to Z Health Topics
    • Kojení
    • Zdraví kojenců

. Webové stránky Světového týdne kojení

Výzva generálního chirurga k akci na podporu kojení

Propagace intervenční studie kojení

.