Richard Rodgers, (narozen 28. června 1902, New York – zemřel 30. prosince 1979, New York), jeden z dominantních skladatelů americké hudební komedie, známý zejména díky spolupráci s libretisty Lorenzem Hartem a Oscarem Hammersteinem II.
V mládí Rodgers skládal písně pro amatérská chlapecká klubová představení. V roce 1918 nastoupil na Kolumbijskou univerzitu. Tam se seznámil s Hartem, s nímž spolupracoval na kolumbijské univerzitní show z roku 1919 Fly with Me. Po roce a půl z Columbie odešel s úmyslem pracovat na plný úvazek jako skladatel pro hudební divadlo. Dva roky studoval skladbu na Institutu hudebního umění (nyní Juilliard School of Music) v New Yorku a s Hartem vytvořil několik amatérských představení.
Prvním profesionálním úspěchem Rodgerse a Harta byla revue The Garrick Gaieties (1925), jejíž součástí byla píseň „Manhattan“. V roce 1936 byla uvedena jejich komedie On Your Toes. Tato inscenace spolu s jazzovým baletem Slaughter on Tenth Avenue (choreografie George Balanchine) uvedla balet a zavedla vážný tanec jako trvalou součást hudební komedie. Mezi jejich další společné projekty patřily Babes in Arms (1937), včetně písní „My Funny Valentine“ a „The Lady Is a Tramp“, I Married an Angel (1938) a The Boys from Syracuse (1938), adaptace Shakespearovy Komedie omylů. Jejich Kamarád Joey (1940), adaptovaný Johnem O’Harou podle série jeho povídek, se odvrátil od čistě eskapistické zábavy k vážnému dramatu. V době svého prvního uvedení byl na svou dobu příliš realistický, ale v roce 1952 byl s obrovským úspěchem obnoven. Mezi jeho písněmi byla i „Bewitched“. Jejich poslední spoluprací, rok před Hartovou smrtí, byl film By Jupiter (1942).
V roce 1942 začal Rodgers s Hammersteinem pracovat na adaptaci hry Lynn Riggsové Green Grow the Lilacs. Výsledkem byla Pulitzerovou cenou oceněná hra Oklahoma! (1943; film 1955), který se na Broadwayi dočkal tehdy nevídaného počtu 2 248 představení. V choreografii Agnes de Mille a s písněmi „Oh, What a Beautiful Morning“, „The Surrey with the Fringe on Top“ a „People Will Say We’re in Love“ zahájil sedmnáctiletou spolupráci, která skončila Hammersteinovou smrtí. Kolotoč (1945) a experimentální Allegro (1947) byly o něco méně úspěšné, ale South Pacific (1949) měl na Broadwayi téměř stejně dlouhé trvání jako Oklahoma! a získal druhou Pulitzerovu cenu (1950). Neobvykle zpracovával rasové předsudky a umně skloubil hudbu s charaktery postav, obsahoval písně „Younger than Springtime“, „Some Enchanted Evening“ a „I’m Gonna Wash That Man Right Outa My Hair“. Následovaly filmy The King and I (1951), pozoruhodný svou exotičností, Pipe Dream (1955), The Flower Drum Song (1958) a jeden z jejich největších úspěchů The Sound of Music (1959).
Rodgers také napsal hudbu k dokumentárnímu filmu Victory at Sea (1952).