Rodeo je jedinou americkou sportovní událostí, která vyrostla z profesní činnosti – z rančerství. Představy rodea se natolik propojily s romantizovanou představou amerického kovboje, že vytvořily nostalgickou auru prostupující kulturou určitých částí americké společnosti, zejména v oblasti transmissippského Západu. Slovo „rodeo“ je hispánského původu a odkazuje na roundup. Původně se používalo k popisu aktivit při příležitostných setkáních pracovníků regionálních rančů, kdy se kovbojové z jednotlivých rančů utkávali s kovboji z jiných rančů v jezdeckých a provaznických soutěžích. V polovině 80. let 19. století se tyto akce staly na Západě tak populární, že se konaly pravidelně v neděli odpoledne a o svátcích, zejména o 4. červenci. Slavné soutěže se brzy začaly formalizovat do podoby vyhlašovaných akcí. Soutěžící vyhrávali ceny a diváci platili vstupné. Ačkoli se vedou značné diskuse o tom, kdy a kde se konalo první formální rodeo, historici obecně uznávají, že v texaském Pecosu v roce 1883 byly jako první nabízeny ceny a že v Prescottu v Arizoně v roce 1888 se jako první vybíralo vstupné. S formalizací rodea začaly být závody prezentovány producenty rodea. Stejně jako show Divokého západu a cirkusy začalo rodeo zahrnovat řadu speciálních vystoupení, která nesouvisela s rančerskou činností. Ačkoli si moderní rodeo zachovalo některé prvky podívané, jako je velký nástup a vystoupení rodeových klaunů, hlavním zaměřením byla vždy soutěž, v níž kovbojové vyhrávali peněžní ceny podle svých výkonů v různých jezdeckých a provaznických soutěžích.

Rodeo nemělo žádná standardní pravidla a mnozí své akce označovali jako „mistrovství světa“. Proto v každém roce existovalo mnoho uchazečů o titul „mistra světa kovbojů“. V roce 1929 založila skupina producentů rodea Asociaci amerického rodea (Rodeo Association of America, RAA), aby standardizovala pravidla, zavedla bodový systém pro určování mistrů světa, kontrolovala rozhodčí a zavedla spravedlivé postupy při udělování finančních odměn. To vyvolalo značnou nespokojenost mezi kovboji rodea, kteří neměli žádnou organizaci, jež by zastupovala jejich zájmy. Začaly se objevovat problémy. Dne 30. října 1936 se jednašedesát kovbojů spojilo a odhlasovalo stávku na obřím rodeu Boston Garden Rodeo na protest proti mizerným cenám. O tři roky později, 6. listopadu 1939, tito muži založili sdružení Cowboys Turtle Association (CTA), které mělo zastupovat zájmy soutěžících. V roce 1945 se CTA přejmenovala na Rodeo Cowboys Association (RCA), z níž se o dvacet let později stala Professional Rodeo Cowboys Association (PRCA).

Soutěže, na které se vztahuje sankce PRCA, jsou jízda v sedle bronzu, jízda na holém hřbetě, jízda na býkovi, calf roping, steer wrestling, team roping a single steer roping. Barrel riding je jedinou ženskou soutěží, která je na rodeích PRCA sankcionována. Bodový systém, který PRCA používá k určování každoročních titulů mistrů světa, vyvinula RAA v roce 1929. Metodu přijala RCA v roce 1945 jako jeden bod za každý dolar získaný v sankcionované soutěži.

V roce 1959, s rostoucím zájmem o tento sport, přidala PRCA Národní finále rodea (NFR) jako vyvrcholení sportovních aktivit v daném roce. NFR umožňuje patnácti nejlepším soutěžícím toho roku v každé disciplíně soutěžit o významné peněžní výhry. Soutěž mnohokrát určuje mistra světa v jednotlivých disciplínách a také mistra světa ve všestrannosti. První ročník NFR se konal v Dallasu, ale v letech 1962 až 1964 se místo konání přesunulo do Los Angeles. Dalších dvacet let hostilo NFR Oklahoma City. Od roku 1986 se stala hlavní událostí akce v Las Vegas v Nevadě, kde se rozrostla v největší a nejvýznamnější rodeo na světě.

Kromě PRCA existovala řada rodeových asociací. Nejvýznamnější z nich je Mezinárodní profesionální rodeová asociace (IPRA). Ta vznikla v roce 1938, kdy byla založena Jihozápadní rodeová asociace (Southwestern Rodeo Association, SRA) ve prospěch rodeových umělců, kteří nemohli soutěžit na plný úvazek. V roce 1942 se SRA přejmenovala na National Rodeo Association (NRA); o čtyři roky později se NRA a RAA spojily a vznikla International Rodeo Association (IRA), která se později přejmenovala na současnou IPRA.

Od počátků rodea v 80. letech 19. století až do 30. let 20. století vystupovaly ženy ve stejných soutěžích jako muži. Do konce druhé světové války však byly ženy ze soutěží PRCA z velké části vyloučeny. Proto 4. července 1948 založily Girls‘ Rodeo Association (GRA), později přejmenovanou na Women’s Professional Rodeo Association (WPRA), aby podpořily výhradně ženská rodea. Díky úsilí této organizace se závody v barelech staly schválenou soutěží PRCA. Po druhé světové válce vznikla řada mládežnických rodeových asociací, včetně National Intercollegiate Rodeo Association (NIRA) v roce 1949, National High School Rodeo Association (NHSRA) v roce 1949 a American Junior Rodeo Association (AJRA) v roce 1952. V posledních letech vzniklo několik „old timers“ rodeových asociací, které umožnily seniorům předvést svůj talent. Oživila se také rančerská rodea, v nichž se utkávají kovbojové z jednoho ranče proti kovbojům z jiného ranče, podobně jako tomu bylo na počátku tohoto sportu v 70. a 80. letech 19. století.

Mystika kovboje, jak se projevuje v „kovbojském rodeu“, je rozšířená zejména v malých městech a venkovských oblastech Oklahomy. Právě tam je soustředěn obchod s koňmi, který je důležitou součástí ekonomiky státu. Toto venkovské pouto k místnímu rodeu odkazuje na éru prestatehood. Nejstarší zaznamenané rodeo v Oklahomě se konalo v polovině 80. let 19. století v Bentonu v Panhandlu (země nikoho). Soutěžili zde místní kovbojové z regionálních rančů. Do roku 1891 bylo několik měst známých svými show, které se konaly nepravidelně a někdy v letních měsících po roundupu. Tyto akce zaměřené na jezdecké a provaznické dovednosti byly počátkem dvacátého století běžné v celém oklahomském teritoriu. Soutěže jsou doloženy v tak vzdálených místech, jako je okres Beaver v Panhandle (1891), Vinita na severovýchodě (1901) a El Reno a Shawnee v centrální oblasti (1901). V roce 1903 bylo v Colcord Parku v Oklahoma City dvacet tisíc diváků svědky jezdeckých a provaznických soutěží, které byly součástí zábavy pořádané v rámci Oklahoma Cattlemen’s Convention. Akce měla obrovský úspěch a opakovala se ještě několik let; v roce 1906 byl hlavní atrakcí zápas v přetahování volů mezi J. Ellisonem Carrollem z Mangumu, který byl vyhlášen mistrem světa v přetahování volů, a legendárním Clayem McGonigallem z Texasu, od kterého Carroll získal titul v předchozím roce. Carroll v odvetě zvítězil a stal se jakousi celebritou v celé Oklahomě.

V období mezi vyhlášením státu v roce 1907 a koncem první světové války v roce 1919 došlo k formálnímu zavedení pravidelného programu rodeí v celém státě. Pozoruhodný byl Dewey Roundup, zahájený v roce 1908 a provozovaný nepřetržitě až do 50. let 20. století. V době svého největšího rozkvětu toto rodeo přitahovalo tisíce diváků a během tří až šesti dnů během svátku 4. července se na něm představili nejlepší umělci v zemi. Popularita Dewey Roundup dala podnět k pořádání dalších; všechny se vyznačovaly různými zábavnými aktivitami, které odkazovaly na show Divokého západu z dřívějších dob. Typický byl kousek z roku 1909, při němž J. Ellison Carroll na automobilu přivázal na provaz vola. Ještě v roce 1929 se v Shawnee pokoušel kovboj na rodeu o buldokování býka z letadla; netrefil se a byl zatčen za nesplnění kontraktu. Uvádí se, že obvinění nechápal, protože tento kousek dokončil o několik týdnů dříve na show 101 Ranch (ačkoli po pádu letadla strávil nějaký čas v nemocnici).

V roce 1938 navštívilo rodea po celé Oklahomě ročně 550 000 diváků. Během této éry, v roce 1934, začal legendární Tulsa Stampede, který trval až do roku 1984. O hudební zábavu se zde každoročně staral Bob Wills a později jeho bratr Johnnie Lee. V každém větším městě se konalo místní rodeo a koncem 30. let 20. století si tento sport získal obrovskou popularitu, což vedlo k založení mnoha rodeových klubů. Tyto organizace podporovaly amatérské rodeo zdola a rozvíjely řadu jezdeckých a provaznických soutěží, z nichž vzešlo mnoho oklahomských rodeových šampionů. Na počátku 21. století existovalo ve státě více než sto těchto organizací, které poskytovaly výcvik začínajícím rodeovým umělcům nebo jen zábavu víkendovým sportovcům. Asi nejznámějším z těchto klubů je International Roundup Cavalcade. Každoročně se od roku 1947 koná v Pawhusce a na své amatérské rodeo přitahuje až sedmdesát pět roundup klubů a tisíce diváků.

Z tohoto oklahomského prostředí vzešla řada rodeových šampionů. Patří mezi ně Ote Berry (steer wrestling, 1985, 1990-91, 1995), John Bowman (all-around, 1936; steer roping, 1933, 1936), Louis Brooks (all-around, 1943-44; bareback riding, 1942, 1944; sedlo bronc, 1943-44), Freckles Brown (bull riding, 1962), Clyde Burk (calf roping, 1936, 1938, 1942, 1944), Benny Combs (steer wrestling, 1955), Willard Combs (steer wrestling, 1957), Roy Cooper (all-around, 1983; Roy Duvall (zápas s voly, 1967, 1969, 1972), Tom Ferguson (všestrannost, 1974-79; zápas s voly, 1974; (steer wrestling, 1977-78), Lane Frost (jízda na býku, 1987), Billy Hale (steer wrestling, 1971), Ben Johnson (steer roping, 1953), Teddy Johnson (steer wrestling, 2003), Clark McEntire (steer roping, 1957-58, 1961), John McEntire (steer roping, 1934), Tom Nesmith (všestrannost, 1962; (steer wrestling, 1962), Gene Ross (steer wrestling, 1937), Ike Rude (steer roping, 1941, 1947, 1953), Buck Rutherford (all-around, 1954), Everett Shaw (steer roping, 1945-46, 1948, 1951, 1959, 1962), Jim Shoulders (all-around, 1949, 1956-59); Dick Truitt (steer roping, 1939), Shoat Webster (steer roping, 1949-50, 1954-55) a Todd Whatley (all-around, 1947; bareback riding, 1953; steer wrestling, 1947).