Víte, že všichni jsme nějakým způsobem spotřebiteli, bez ohledu na náš věk, pohlaví, rasu, kastu, komunitu. Spotřebitel je ten, kdo zboží spotřebovává, tedy uživatel zboží. Běžně se zaměňuje s pojmem zákazník, který označuje osobu, která kupuje zboží nebo komoditu a platí za ni cenu.

Každá marketingová aktivita směřuje k ovlivnění chování zákazníků, tj. k jejich podnícení tak, aby podnikli akci zamýšlenou marketéry. Zákazníci jsou tedy považováni za krále obchodu.

V obchodním světě se tato slova používají desítkykrát za den a většinou jsou zaměňována. Existují případy, kdy zákazník a spotřebitel, obojí jsou stejné osoby, což znamená, že když člověk nakupuje zboží pro svou osobní potřebu. Nejde však o jednu a tutéž věc, nesou různé významy, proto si přečtěte daný článek, abyste pochopili rozdíl mezi nimi.

Obsah: Zákazník vs. spotřebitel

1. Srovnávací graf
2. Definice
3. Klíčové rozdíly
4. Závěr

Srovnávací graf

.

Podklad pro srovnání	Zákazník	Spotřebitel
Význam	Kupující zboží nebo služby se nazývá zákazník.	Konečný uživatel zboží nebo služeb je znám jako Spotřebitel.
Prodej	Zákazníkem může být podnikatelský subjekt, který jej může zakoupit za účelem dalšího prodeje.	Ne
Koupě zboží	Ano	Není nutné
Účelem	Prodej nebo spotřeba	Spotřeba
Cena výrobku nebo služby	Zaplacena zákazníkem	Nemusí být zaplacena spotřebitelem
Osoba	Fyzická osoba nebo organizace	Fyzická osoba, Rodina nebo skupina osob

Definice zákazníka

Zákazníkem rozumíme osobu, která nakupuje zboží nebo služby a platí jejich cenu. Slovo zákazník je odvozeno od pojmu „zvyk“, což znamená „praxe“, takže slovem zákazník se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která v pravidelných intervalech nakupuje výrobek nebo službu od prodejce. Může být také znám jako klient nebo kupující. Dělí se do dvou kategorií:

• Obchodní zákazníci: Zákazníci, kteří nakupují zboží za účelem jeho zhodnocení a dalšího prodeje. Patří sem výrobci, velkoobchodníci, distributoři, maloobchodníci atd.
• Konečný zákazník:

Zákazníci jsou považováni za krále, a to v každém podniku, protože pomáhají při získávání příjmů. Podniky se zaměřují na přeměnu nakupujících na kupující. Snaží se také udržovat dobré vztahy se zákazníky, aby se podnik udržel v chodu. Níže jsou uvedeny tři druhy zákazníků:

• Bývalí zákazníci nebo exzákazníci
• Stávající zákazníci
• Potenciální zákazníci

Definice spotřebitele

Spotřebitele definujeme, jako osobu, která je konečným uživatelem výrobku. Slovo spotřebitel je vytvořeno ze slova „konzumovat“, které znamená „používat“. Slovo spotřebitel tak znamená osobu, která nakupuje výrobek nebo službu pro vlastní potřebu nebo spotřebu.

Podle zákona o ochraně spotřebitele z roku 1986 nezahrnuje osobu, která nakupuje zboží za účelem přidání hodnoty nebo dalšího prodeje pro komerční účely. Osoba však může toto zboží nebo služby používat za účelem obživy nebo samostatné výdělečné činnosti. Do kategorie spotřebitele bude spadat i jakýkoli jiný typ uživatele než kupující, který nakupuje zboží, spotřebovává zboží se souhlasem kupujícího. Patří sem i osoba, která využívá služby za jakoukoli úplatu. Kromě toho bude za spotřebitele považován i příjemce těchto služeb. V Indii existují tři rady pro ochranu spotřebitele:

• Na národní úrovni: Ústřední rada pro ochranu spotřebitele
• Na úrovni jednotlivých států: Státní rada pro ochranu
• Na okresní úrovni: Základní rozdíly mezi zákazníkem a spotřebitelem

  Základní rozdíly mezi zákazníkem a spotřebitelem, v marketingu jsou popsány níže:

  1. Osoba, která kupuje zboží nebo služby od prodejce, se nazývá zákazník. Osoba, která zboží nebo služby používá, je známá jako spotřebitel.
  2. Zákazník je také znám jako kupující nebo klient, zatímco spotřebitel je konečný uživatel zboží.
  3. Zákazníkem může být fyzická osoba nebo podnikatelský subjekt, zatímco spotřebitelem může být jednotlivec nebo rodina či skupina osob.
  4. Zákazník platí cenu výrobku nebo služby, může ji však vymáhat od druhé strany v případě, že ji koupil na účet nějaké osoby. Naopak spotřebitel nemusí nutně platit cenu výrobku, jako v případě, že je zboží darováno nebo pokud je kupují rodiče dítěte.
  5. Zákazník kupuje zboží za účelem dalšího prodeje nebo za účelem zvýšení hodnoty nebo pro svou osobní potřebu nebo na účet jiné osoby. Na rozdíl od spotřebitele, který nakupuje zboží pouze za účelem spotřeby.

  Závěr

  Z výše uvedeného pojednání tedy vyplývá, že osoba, která je zákazníkem, nemusí být nutně spotřebitelem a naopak. Nyní je pro mnoho marketingových manažerů velkou otázkou, na koho se zaměřují – na zákazníka nebo na spotřebitele?

  Podniky se musí zaměřit na oba dva, protože by se měly postarat o to, co od výrobku požaduje spotřebitel, a také by měly výrobek propagovat tak dobře, aby okamžitě upoutal pozornost milionů zákazníků, protože rozhodnutí o koupi přijímají oba společně nebo s ohledem na druhého. Společnosti by tedy měly oběma věnovat stejnou pozornost.