Příběh o Síni záznamů je populární mezi zastánci alternativních teorií o starém Egyptě. Výraz „Síň záznamů“ pochází od Edgara Cayceho, amerického jasnovidce, i když Lynn Picknett a Clive Prince tvrdí, že myšlenka existence ztracených egyptských záznamů „má dlouhý rodokmen“.

Graham Hancock a Robert Bauval v knize Poselství Sfingy uvedli, že američtí archeologové a egyptská vláda zablokovali výzkumy v okolí Sfingy, včetně pokusů o nalezení případných podzemních dutin. Bauval později v roce 1999 napsal knihu Tajná komnata. Podle Bauvala egyptské úřady udělily americkému týmu povolení k pátrání po Síni záznamů pod Sfingou. Bylo postulováno, že kolem Sfingy mohou být tři chodby; dvě s neznámým původem a jedna je údajně malá slepá šachta za hlavou devatenáctého století původu.

Byly navrženy různé alternativní teorie o původu Síně, včetně té, že Síň vůbec nebyla dílem starých Egypťanů, ale jiné společnosti, například vyspělé prehistorické společnosti nebo nadřazené rasy inteligentních bytostí. V souladu s tím tato původní společnost zapečetila Síň se svitky svých nashromážděných vědomostí přibližně 10 500 let př. n. l. – v posledním období, kdy se souhvězdí Lva nacházelo mezi tlapami Sfingy, když vycházela na noční obloze.

Cayce v roce 1939 také uvedl, že Síň záznamů měla dvojnickou protějškovou knihovnu, která byla v dávných dobách uložena na poloostrově Yucatán někde u míst východního pobřežního chrámového komplexu. Zmínil se o tom, že yucatánský depozitář je v současnosti pod vodou.

Studium a hledání Síně je mnohými vědci považováno za pseudoarcheologii. Tito akademici jasně rozlišují mezi přesnou metodologickou vědeckou hypotézou a ostatními možnými následnými důsledky a spekulacemi.