Napětí mezi Severní Koreou a Západem je již několik týdnů vysoké. Ačkoli výkyvy ve vztazích s Koreou nejsou ničím novým, současná situace představuje nová rizika pro mír a stabilitu na Korejském poloostrově. S rostoucím napětím hrozí, že i malá pohraniční potyčka rozpoutá plnohodnotnou jadernou válku.

Jaká je tedy přesně současná situace mezi Severní Koreou, Jižní Koreou a USA? Přečtěte si vysvětlení:

Současná situace

Po úspěšném podzemním jaderném výbuchu 12. února překročila Severní Korea hranici ohrožení, která uvedla do pohybu sérii událostí, jež, pokud nebudou zastaveny, mají reálný potenciál vést k válce na Korejském poloostrově.

Nedávný nástup Kim Čong-una k moci znamená, že možná hledá příležitost, jak otestovat své schopnosti. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že jeho přežití závisí na úspěšném jaderném a raketovém programu, který tajně podporuje Čína. Jeho odhodlání vedlo ke zvýšeným obavám z důsledků severokorejské jaderné moci. Spojené státy, které chtějí Severní Koreji zabránit v získání technologie jaderných zbraní, stojí před těžkým úkolem Kim Čong-una odradit. Ministr zahraničí John Kerry slíbil, že Spojené státy budou „připravenými partnery“, pokud se Severní Korea vzdá svého jaderného programu. Prezident Obama a jihokorejská prezidentka Park Geun-hye však také prohlásili, že „nehodlají odměňovat provokativní chování“.

Dnes se zdá, že se napětí uklidnilo. Jižní Korea navrhla jednání o znovuotevření uzavřeného průmyslového komplexu Kaesong (společně provozovaného Jihem i Severem). Severní Korea rovněž odstranila rakety středního doletu ze dvou pobřežních lokalit. Obě akce naznačují, že ani jedna strana aktivně neusiluje o válku.

S vysláním severokorejského vyslance do Číny se rozšiřuje možnost přivést Severní Koreu k jednacímu stolu pro rozhovory. Takzvané „rozhovory šesti stran“ za účasti Ruska, Číny, Japonska, Severní a Jižní Koreje a Spojených států jsou však ještě daleko.

Jak jsme se sem dostali?

Současná krize má svůj původ v korejské válce, která trvala v letech 1950 až 1953. Po válce, která trvala 3 roky, 2 dny a 1 měsíc, podepsaly Severní a Jižní Korea dohodu o příměří, ale nikdy ne mírovou smlouvu. V následujících letech Severní Korea nejméně šestkrát slíbila, že od dohody o příměří odstoupí – a v posledním desetiletí čtyřikrát.

Konfrontace kvůli severokorejskému jadernému programu začala před více než dvěma desetiletími. V roce 1994 se prezident Bill Clinton přiblížil k úderu na malý severokorejský jaderný reaktor v Jongbjonu. Po dlouhotrvající krizi se Severní Koreji podařilo „vyměnit“ svůj jaderný program za hospodářskou pomoc a obchodní ústupky. Podobná patová situace se odehrála za prezidentství George W. Bushe.

Pro prezidenta Obamu je v jeho přístupu k Severní Koreji jeden zásadní rozdíl: v Pchjongjangu se změnilo vedení. O záměrech Kim Čong-una toho není mnoho známo. Kombinace starých cílů a nového vůdce činí situaci na Korejském poloostrově obtížně předvídatelnou. Někteří odborníci tvrdí, že za nedávným nárůstem nepřátelství stojí z velké části prostý problém špatné komunikace. Zejména proto, že Čína, která má moc působit jako prostředník mezi Severní Koreou a Západem, citelně chybí.

Kdo v Severní Koreji vládne?

To by byl Kim Čong-un:

Mladší syn Kim Čong-ila a vnuk Kim Ir-sena zdědil v roce 2011 titul nejvyššího vůdce. O Kim Čong-unovi, který je oslavován jako „velký nástupce“, je známo jen málo. Vzdělání získal ve Švýcarsku a vystudoval Kim Ir-senovu vojenskou univerzitu, ale zpočátku nebyl považován za preferovaného nástupce. Po spekulacích médií o vztahu s neznámou ženou severokorejská státní média oznámila jeho sňatek s Ri Sol-džu.

Jako severokorejský vůdce Kim Čong-un potvrdil odhodlání své země vyrábět jaderné zbraně a balistické rakety. Ve svém vůbec prvním projevu skutečně poznamenal: „

Kim Kjong-hei: Kim Čong-unova teta.

Nejmladší sestra zesnulého Kim Čong-ila je držitelkou několika vládních titulů a zastávala několik funkcí v severokorejské politice. Je všeobecně považována za mentorku Kim Čong-una a v roce 2010 byla povýšena na čtyřhvězdičkového generála.

Čang Song-tchek: manžel Kim Kjong-hje a blízký přítel Kim Čong-ila.

Pan Čang je členem Korejské strany práce a spolu se svou ženou Kim Kjong-hje se dostal na politickou výsluní. Je místopředsedou Komise národní obrany, politbyra.

Hjon Jong-čchol: Náčelník generálního štábu Korejské lidové armády.

Povýšení Hjon Jong-čchola v červenci 2012, kdy se náhle dostal na výsluní, bylo podle všeobecného mínění pokusem Kim Čong-una znovu získat kontrolu nad armádou. V roce 2011 působil ve výboru pro Kim Čong-ilův pohřeb.

Choe Ryong-hae:

Pan Choe je dlouholetým přítelem rodiny Kimů. V dubnu 2012 byl povýšen do několika funkcí včetně ředitele politbyra Korejské lidové armády a místopředsedy Dělnické strany. Pan Choe vystudoval ekonomii a před svým povýšením neměl žádné vojenské zkušenosti.

Choe Yong-rim:

Když byl Čchoe Jong-rim důvěryhodným poradcem Kim Čong-ila, zůstává vlivnou osobností.

Kim Yong-nam:

Kim Yong-nam má nejvyšší politickou hodnost hned po Kim Čong-unovi. Je zodpovědný za zahraniční politiku Severní Koreje a je jejím cestujícím představitelem.

Proč by to USA mělo zajímat?

Špatnou zprávou je, že Severní Korea teoreticky disponuje zbraňovou technologií, která by mohla dosáhnout Spojených států. Dobrou zprávou je, že raketa Taepodong-2, schopná dosáhnout Aljašky, byla testována pouze jednou… a neúspěšně. Nicméně souběžný vývoj jaderných zbraní a technologie ICBM představuje znepokojivou kombinaci.

Severokorejská hrozba však také ohrožuje zájmy USA v regionu. Stabilita asijsko-pacifického regionu a síla jihokorejské ekonomiky jsou neoddělitelně spjaty. Ve skutečnosti si zostřená severokorejská rétorika již vyžádala oběť v podobě hospodářské spolupráce. Průmyslová oblast Kaesong na severo-jihokorejské hranici, klíčová výrobní základna pro obě země, je stále uzavřena poté, co Severní Korea uzavřela Jižní Koreji přístup k několika továrnám na hranicích.

Současná krize má navíc důsledky pro vztahy USA s Čínou. Čína je hlavním podporovatelem Severní Koreje a během korejské války se Severní Koreou dokonce bojovala. Úloha Číny při řízení Severní Koreje zvýšila její regionální kontrolu, ale hrozí, že oslabí její pozici regionálního vlivu, pokud se ukáže, že nedokáže Kim Jon-una kontrolovat. Pokud Čína nepomůže usměrnit svého antagonistického souseda, může to zhoršit vztahy se Spojenými státy.

Co se bude dít v budoucnu?

Výkyvy napětí mezi Severní a Jižní Koreou nejsou novinkou. Pokud je historie něčím výmluvná, může se velmi dobře stát, že se současná krize deeskaluje a umožní obnovení „normálních“ vztahů. I když náznaky ze strany prezidenta Obamy i jihokorejské prezidentky Park, že Severní Korea nemůže použít svůj jaderný zbrojní program jako vyjednávací kartu, přidávají prvek nejistoty ohledně vyhlídek na jednání.

Nebezpečí však hrozí, pokud bude Severní Koreji umožněno pokračovat ve vývoji jaderných zbraní. Současná krize ukázala, že příliš sebevědomá Severní Korea představuje skutečné nebezpečí pro stabilitu na Korejském poloostrově, zejména pokud se vliv Číny při omezování jejich jaderných ambicí ukáže jako neúčinný. Severní Korea vyzbrojená jadernými zbraněmi by okamžitě ohrozila Jižní Koreu a celý region. Zda obě strany dospějí k nějaké dohodě, se teprve ukáže.

Závěry

Zvyšující se napětí na Korejském poloostrově je v nedávné historii dobře zdokumentováno – a dobře doloženo. Nový vůdce v Severní Koreji a nové výzvy však ukázaly, že současná krize nemusí být vyřešena stejným způsobem jako dříve. Rizika chybných odhadů, které mohou vést k válce, jsou velká.

Shrnem lze říci, že současné zvýšené napětí je třeba řešit prioritně a nebrat ho na lehkou váhu. Čas ukáže, zda současná krize bude jen dalším hrbolem na cestě – nebo mnohem vážnější situací.

Fredrik Bolinder je členem Operace Free

.