Queen během své kariéry odehráli přibližně 700 živých vystoupení, z toho zhruba dvě třetiny v 70. letech. Jejich raná vystoupení byla většinou hardrocková, ale v pozdějších letech se kapela znatelně více orientovala na popový zvuk. Mnohé z jejich budoucích poznávacích značek se poprvé objevily právě na těchto raných vystoupeních, i když některé z nich lze vysledovat v předchozích kapelách a uměleckých působištích členů (např. skupiny Smile, Ibex později přejmenované na Wreckage a Sour Milk Sea).
Freddie Mercury se často oblékal křiklavě, teatrálně a působil camp; s velkým efektem používal suchý led a různobarevná světla. Během koncertů byla pro Briana Maye i Rogera Taylora typická improvizovaná instrumentální intermezza a pro Mercuryho zapojení do davového „pokřiku“, zatímco pro Taylora bylo tradiční zazpívat jednu píseň. Brian May a John Deacon zpívali doprovodné vokály. Dalšími poznávacími znameními byly Mercuryho mikrofon, který měl pouze horní část stojanu bez podstavce (což údajně vzniklo při Mercuryho vystoupení s „Wreckage“, během něhož se spodní část stojanu omylem ulomila), klavír a Mayova ručně vyrobená elektrická kytara Red Special. Dlouhé Mayovo kytarové sólo předvedlo jeho zručnost v používání efektu vícenásobného zpoždění. To pomohlo vytvořit vrstevnatou, orchestrální atmosféru. Zřídkakdy se stávalo, že Queen na pódiu hostili někoho, kdo nebyl jejich členem, nejvýznamnějším z nich byl klávesista Spike Edney, který s kapelou vystupoval v 80. letech. Poloinformační medley rock’n’rollových písní z 50. let (zejména „Big Spender“ a „Jailhouse Rock“) bylo také základem a obvykle tvořilo páteř přídavku. Logo kapely, které Mercury navrhl krátce před vydáním prvního alba, je tvořeno hvězdnými znameními kapely a během prvních turné se obvykle zobrazovalo na přední straně Taylorova basového bubnu. Některé pódiové kostýmy, které Mercury a May nosili na prvních turné a několika následujících, vytvořila módní návrhářka Zandra Rhodesová.
Délka koncertů a setlist jednotlivých vystoupení skupiny Queen se během její kariéry výrazně posunuly a nakonec vedly ke koncertům přesahujícím dvě hodiny. Queen během koncertů hráli většinu písní vydaných na svých studiových albech. Mnoho jejich koncertů (zejména těch během turné v 70. letech) bylo zaznamenáno na videokazety. Příkladem mohou být koncerty v: Rainbow Theatre (1974), Hammersmith Odeon (1975), Hyde Park (1976), Earls Court (1977), The Summit (1977) a Hammersmith Odeon (1979). Zatím byly oficiálně vydány dva koncerty, a to koncert z listopadu 1974 v divadle Rainbow a koncert na Štědrý den 1975 v Hammersmith Odeon. Existují i záznamy z dalších koncertů ze 70. let, zejména z Japonska v letech 1975/1976 a z Evropy v letech 1978/1979.
Lisa Marie Presleyová uvedla, že první rockový koncert, který navštívila, byl koncert skupiny Queen v Los Angeles na konci 70. let. Po koncertě dala Mercurymu šálu, která patřila jejímu zesnulému otci.
Queen – Queen II ToursEdit
Po vydání prvních dvou alb Queen & Queen II začala kapela vážně koncertovat a v podstatě po celá 70. léta dodržovala tradiční cyklus „album-turné“. Zárodky skupiny Queen odehrály na počátku sedmdesátých let řadu koncertů v Londýně a okolí, ale důkazy naznačují, že její první vystoupení se uskutečnilo 27. června 1970 v anglickém Truro, ještě pod názvem „Smile“. První významný krok k tomu, aby se skupina stala uznávanou koncertní kapelou, přišel, když Queen dělali support skupině Mott the Hoople na jejím britském turné. Vystoupení skupiny Queen se neustále setkávala s nadšeným přijetím publika. To vedlo k tomu, že Mott the Hoople pozvali Queen jako svůj support na turné Hoople po USA. Kapela zde mohla zdokonalit svou prezentaci na pódiu před velkými davy, vyzkoušet různé písně a aranžmá a získat cenné zkušenosti s nejmodernějšími světelnými a zvukovými systémy. Přátelské vztahy mezi Mott the Hoople a skupinou Queen jsou dodnes pevné. Píseň skupiny Queen „Now I’m Here“ napsal Brian May jako poctu skupině Mott The Hoople.
Jim Kerr ze skupiny Simple Minds poprvé viděl skupinu Queen, když předskakovala skupině Mott The Hoople během britského turné v roce 1974. Na večírku k uvedení alba Innuendo Kerr prohlásil, že Queen „smetli Hoople z pódia!“. Podobně Richie Sambora z Bon Jovi viděl Queen v roce 1974 třikrát předskakovat Hoople v New Yorku a prohlásil, že byli „naprosto fantastičtí“ a že na jejich vystoupení „nikdy nezapomene“. Na stejném americkém turné vystoupila na koncertě v Pensylvánii také tehdy relativně neznámá skupina Aerosmith, která se nacházela v podobné fázi své dlouhé kariéry jako Queen.
Sheer Heart Attack TourEdit
The Sheer Heart Attack Tour of 1974 is particularly notable for the fanatical excitation Queen encountered, especially in Japan, despite a substantial number of shows getting cancelled due to Brian May’s health problems. Na Mercuryho udělaly zážitky z japonské části turné takový dojem, že při přídavcích na koncertech v jiných zemích občas nosil na pódiu kimono. Právě na tomto turné měla být do setu zavedena sekce medley založená na klavíru, která na tomto turné zahrnovala písně „In the Lap of the Gods“, „Killer Queen“, „The March of the Black Queen“ a „Bring Back That Leroy Brown“, i když některé její jednotlivé písně byly na pozdějších turné nahrazeny novými. Poprvé byla na závěr koncertu použita britská hymna „God Save the Queen“ a na tomto turné také kapela poprvé použila pyrotechniku (během písně „In the Lap of the Gods… Revisited“), čímž se Queen stali jednou z prvních kapel, které s tímto efektem naživo experimentovaly. Pro odlehčení a jako novinku Deacon občas zahrál jeden tón na triangl, Mercury usrkával šampaňské a May hrál hrst akordů na ukulele. Píseň „Liar“, která často trvala přes 8 minut, byla pro mnoho fanoušků vrcholem a publikum si ji téměř vždy vyžádalo. Během „Keep Yourself Alive“ Mercury zběsile třásl tamburínou a nejčastěji ji házel do davu. Ve dnech 19. a 20. listopadu 1974 byla skupina Queen natočena při vystoupení v londýnském Rainbow Theatre. Toto vystoupení je často považováno za ukázku pozoruhodné směsice hlavních vokálů, rytmických sekcí a doprovodných harmonií skupiny Queen, stejně jako bohatého kytarového zvuku charakteristického pro strukturovaný živý zvuk kapely. Tyto kvality jsou patrné zejména v provedení skladeb „Liar“ a „Stone Cold Crazy“. Navíc v titulcích videoklipu Live At The Rainbow je John Deacon uveden pod heslem „baskytara, vokály, triangl“, protože zpíval v písni „Liar“.
A Night at the Opera TourEdit
The Night at the Opera Tour of 1975/76 coincided with „Bohemian Rhapsody“ dominating the singles charts, and the band performed sections of it on the three occasions during a course of a typical show. Bylo možná příznačné, že vzhledem k jeho vášnivému úsilí o propagaci singlu Bohemian Rhapsody v rozhlase koncert zahájil nahraný úvod Kennyho Everetta, po němž následovala operní část, během níž kapela čekala v křídlech. Po ní následovala hardrocková část, která typicky vyústila v „Ogre Battle“. Úvodní dvě sloky a závěrečná balada se hrály později během koncertu jako součást klavírního medley s „Killer Queen“, „March of the Black Queen“ a „Bring Back That Leroy Brown“, ačkoli „You’re My Best Friend“ byla přidána na začátek medley později v roce 1976. Toto uspořádání umožnilo kapele vyhnout se logistické noční můře v podobě živého provedení celé rapsodie a mohla jednoduše nechat operní část natočit z pásky. Většina takzvaného štědrovečerního koncertu byla odvysílána v Old Grey Whistle Test – televizním hudebním pořadu na BBC 2. Na konci mnoha vystoupení Mercury házel do publika růže a/nebo karafiáty.
Letní koncerty 1976Redakce
Queen odehráli čtyři koncerty během krátkého turné po Velké Británii v září 1976. Počínaje 1. zářím hráli Queen v Edinburghu a také následující večer 2. září. Dne 10. září hráli v Cardiffu, což bylo druhé a poslední vystoupení skupiny Queen v tomto městě, kde hráli již na předchozím turné v roce 1975.
Závěrečné vystoupení skupiny Queen v tomto roce se konalo v Hyde Parku a bylo odehráno 18. září po horkém létě roku 1976. Koncert v Hyde Parku byl ve skutečnosti bezplatným koncertem, na který přišlo asi 180 000 diváků. Bezplatný koncert uspořádal tehdejší podnikatel Richard Branson.
K koncertu v Hyde Parku je k dispozici několik zvukových zdrojů, včetně zdroje zvukového záznamu. Jediným dalším koncertem turné s dostupným zvukovým záznamem je druhý koncert v Edinburghu, který má v oběhu záznam z publika.
Toto turné obsahuje debutové provedení písní „You Take My Breath Away“ a „Tie Your Mother Down“ (Tie Your Mother Down se v Hyde Parku nehrála kvůli omezenému času), a to přibližně tři měsíce před vydáním alba A Day At The Races.
A Day at the Races TourEdit
The Day at the Races Tour of 1977 included the first acoustic, or ‚unplugged‘ renditions of songs (e.g. „’39“). Krátce před vydáním alba odehrála skupina několik koncertů ve Velké Británii, na kterých zaznělo několik skladeb ještě před jejich oficiálním vydáním. Následovalo bezplatné vystoupení v londýnském Hyde Parku, které se konalo v den výročí úmrtí Jimiho Hendrixe. Na vlastním turné skupina zahajovala svá vystoupení skladbou „Tie Your Mother Down“, která se stala standardní úvodní nebo závěrečnou písní na následujících turné. Kapela také přijala to, co se na tomto turné stalo standardním aranžmá pro Bohemian Rhapsody: zahrála první dvě sloky na pódiu, poté odešla a nechala zahrát operní část přes PA systém a nakonec se vrátila na pódium, aby zahrála hardrockovou část až do konce. V této době Queen poprvé začali experimentovat s pohyblivými a naklápěcími osvětlovacími soupravami, což vyžadovalo určitou míru nevídaných, mechanických kouzel. Americká část koncertu se odehrávala ve dvojím obsazení s Thin Lizzy a jejich vystoupení byla, možná nepřekvapivě, o poznání těžší. Bylo to také první americké turné, kdy Queen vystoupili v legendární Madison Square Garden v New Yorku. Některé Mercuryho trikoty byly inspirovány jevištními kostýmy baletního tanečníka Vaslava Nižinského. Natáčení této show v londýnském Earls Court zůstává oblíbeným pořadem mnoha dlouholetých fanoušků. Jednalo se o poslední turné, během něhož skupina hrála přídavkovou stálici „Rock ‚n Roll Medley“ v původní podobě, ačkoli jednotlivé písně z ní (nejčastěji „Jailhouse Rock“) se objevovaly i na pozdějších turné.
News of the WorldEdit
JazzEdit
JazzEdit
Na vyčerpávajícím jazzovém turné koncem roku 1978 po USA a začátkem roku 1979 po Evropě a Japonsku byla většina evropských koncertů nahrána a později spojena dohromady a vytvořila dvojalbum Live Killers. Na tomto turné se objevila jejich osvětlovací souprava „Pizza Oven“, která se skládala z 320 par světel rozmístěných na masivní pohyblivé plošině nad kapelou. Přezdívalo se jí „Pizza Oven“ kvůli obrovskému množství tepla, které světla generovala. Při uvádění písně „Death on Two Legs“ Mercury často hojně nadával na předchozí manažery kapely, což muselo být na albu dabováno. Na tomto turné začal Mercury místo glamem inspirovaných trikotů nosit kompletní kožené/vinylové oblečení (za což si ho veřejně dobíral Rob Halford z Judas Priest) a v souladu s tématem posledních singlů „Bicycle Race“ a „Fat Bottomed Girls“ se na pódiu občas objevila skupina žen nahoře bez na kolech. Některým pozorovatelům se zdálo, že „sexuální téma“ bylo do koncertů záměrně začleněno, a na tomto turné se poprvé ozvalo dnes již slavné skandování Brian-Brian z publika. Dalším nečekaným rysem mnoha koncertů byly žádosti o zdánlivě nenápadnou píseň „Mustapha“ od mnoha členů publika. Na tomto turné Mercury zpíval pouze několik úvodních taktů a cappella jako na albové verzi, ale na několika dalších turné kapela předvedla píseň celou. Na japonských koncertech skupina hrála „Teo Torriatte“ s Mayem hrajícím na klavír.
Během patnáctidílné japonské části tohoto turné měl Mercury různé potíže s hlasem, jak je slyšet na několika bootlegových záznamech této části turné. Šňůra koncertů od 21. dubna v Kanazawě do 2. května v Jamaguči byla fanoušky považována za nejhorší bod jeho koncertní kariéry.
Crazy TourEdit
Na malém turné Crazy Tour koncem roku 1979, kterému předcházel pouze velký prodejní singl, nikoliv album, byl Mercury s krátkými vlasy a bylo to poprvé, kdy Mercury hrál na pódiu na akustickou kytaru (tj. „Crazy Little Thing Called Love“). Kapela na tomto a dalších turné obvykle vynechávala „Brighton Rock“, takže Mayovo kytarové sólo (které mělo svůj původ v „Son and Daughter“) se fakticky stalo samostatným vystoupením. Na některých koncertech se Mercury objevoval na pódiu v závěru koncertu vsedě na ramenou Supermana nebo Darth Vadera, i když to vedlo k menším problémům se zákonem. Kvůli mnoha malým sálům, které se na tomto turné používaly, narážel silniční personál často na problémy při stavbě pódií kapely, a tak se pódia a někdy i samotné sály musely podstatně měnit. Jedním z pozoruhodných koncertů na tomto turné byl koncert na Boxing Day na Concerts for the People of Kampuchea v Londýně, který byl také natočen. Na tomto turné také Mercury předvedl některé ze svých nejlepších živých vokálů v koncertní kariéře Queen.