Sprinkle v. Blue Ridge Jail Authority

GLEN CONRAD, okresní soudce

Žalobce, David Frank Sprinkle, vězeň z Virginie, jednající pro se, podal tuto žalobu na ochranu občanských práv podle § 1983 zákona č. 42 USA. Po přezkoumání žaloby soud dospěl k závěru, že žalobce neuvedl nárok, na jehož základě by mu mohla být přiznána náprava. Soud proto žalobu zamítne podle § 1915A odst. 1 zákona o soudní rehabilitaci (28 U.S.C.).

Tento zákon stanoví, že soud zamítne stížnost, jakmile je to možné, pokud zjistí, že je neopodstatněná, zlovolná nebo neobsahuje nárok, na jehož základě může být poskytnuta náprava. 28 U.S.C. § 1915A(b)(1).

Pozadí

Sprinkle je v současné době uvězněn ve vazební věznici pro dospělé v okrese Bedford. Dříve byl vězněn v Lynchburg Adult Detention Center a v Campbell County Adult Detention Center. Všechny tři věznice provozuje regionální vězeňský úřad Blue Ridge.

Ve svém prvním nároku Sprinkle tvrdí, že se mu během jeho věznění ve věznici v Lynchburgu nedostalo odpovídající lékařské péče. Konkrétně Sprinkle tvrdí, že mu doktor Dobyns doporučil, že jeho onemocnění ledvin „není tak vážné“, aniž by řádně přezkoumal Sprinklovu zdravotní anamnézu. Sprinkle také tvrdí, že Dr. Dobyns, Dr. Hutchison a sestra Whiteová mu odebrali léky a rozhodli se mu poskytovat pouze Motrin na bolest kotníku. Nakonec Sprinkle tvrdí, že se doktor Hutchison dopustil praktik, které „urážejí jeho vlastní skrupule a svědomí“, když řádně neaktualizoval Sprinklovu dokumentaci a nereagoval na Sprinklův dopis.

Ve svém druhém tvrzení Sprinkle tvrdí, že mu 9. února 2006 ve vazební věznici pro dospělé v Campbell County vyhrožoval nápravný důstojník Fitch. Sprinkle tvrdí, že požádal Fitche, aby mu dal formulář žádosti vězně, aby mohl požádat o deku navíc. Na to mu Fitch údajně řekl: „Pokračuj v psaní žádostí do zdravotnictví a uvidíš, co se ti stane. Prostě pokračuj. Nebude to nic dobrého.“

Sprinklova stížnost byla podmíněně podána 8. června 2006. V příkazu k podmíněnému podání byla Sprinklovi dána možnost do dvaceti dnů změnit svou stížnost tak, aby obsahovala konkrétnější informace o jeho zdravotních problémech a opatřeních přijatých jednotlivými žalovanými. Sprinkle byl rovněž vyzván, aby předložil zprávu o účtu vězně. Ačkoli Sprinkle od té doby předložil zprávu o účtu vězně, nepodal návrh na změnu ani jinak neuvedl žádná další skutková tvrzení.

Diskuse

Aby mohl žalobce uplatnit nárok podle § 1983, musí tvrdit skutečnosti dostatečné k tomu, aby prokázal, že byl zbaven práv zaručených ústavou nebo zákony Spojených států a že toto zbavení je důsledkem jednání, kterého se dopustila osoba jednající na základě zákona státu. West v. Atkins, 487 U.S. 42, 48 (1988). Po přezkoumání Sprinklových tvrzení dospěl soud k závěru, že neuplatnil nárok vůči žádnému z uvedených žalovaných.

Soud poznamenává, že žalobce jako žalovaného označil regionální vězeňský úřad Blue Ridge. Protože však Vězeňská správa není „osobou“ způsobilou k podání žaloby podle § 1983, musí být veškeré nároky vůči Vězeňské správě zamítnuty. Viz Will v. Michigan Dept of State Police, 491 U.S. 58, 71 (1989).

A. Zdravotní žalovaní

Je dobře známo, že úředníci věznice mohou porušit právo vězně podle osmého dodatku na svobodu od krutého a neobvyklého trestu, pokud úředníci jednají s „úmyslnou lhostejností“ k „vážným zdravotním potřebám“ vězně. Estelle v. Gamble, 429 U.S. 97, 104 (1976). Test úmyslné lhostejnosti zahrnuje jak objektivní, tak subjektivní složku. Údajné odnětí musí být objektivně „dostatečně závažné“ a úředníci musí vědět o nadměrném riziku pro zdraví nebo bezpečnost vězně a přehlížet je. Farmer v. Brennan, 511 U.S. 825, 834-837 (1994). Neúmyslné neposkytnutí léčby, nedbalá diagnóza a lékařské pochybení nepředstavují ústavní deprivaci. Estelle, 429 U.S., 105-06. Stejně tak otázky lékařského posouzení nepodléhají soudnímu přezkumu, Russell v. Sheffer, 528 F.2d 318, 319 (4th Cir. 1975), a neshody mezi vězněm a lékařem ohledně řádné lékařské péče o vězně nezakládají nárok podle § 1983, pokud nejsou tvrzeny výjimečné okolnosti. Wright v. Collins, 766 F.2d 841, 849 (4th Cir. 1985).

Při uplatnění těchto zásad soud dospěl k závěru, že Sprinklova tvrzení neobsahují nárok vůči žalovaným lékařům. Sprinkle netvrdí, že trpí škodlivými účinky způsobu, jakým se Dr. Dobyns rozhodl léčit jeho onemocnění ledvin. Sprinkle sice může nesouhlasit s názorem Dr. Dobynse ohledně závažnosti onemocnění nebo s rozhodnutím žalovaných lékařů poskytnout mu Motrin na bolest kotníku, ale tyto neshody nepředstavují nárok na úmyslnou lhostejnost. viz Russell, 528 F.2d na 319; Wright, 766 F.2d na 849. Stejně tak tvrzení žalobce, že Dr. Hutchison dostatečně neaktualizoval jeho spis nebo nereagoval na jeho dopis, nanejvýš naznačuje nedbalost, která není žalovatelná podle § 1983. Viz Estelle, 429 U.S., 105-106.

B. Nápravný důstojník Fitch

Soud rovněž dospěl k závěru, že žalobce neuplatnil nárok vůči nápravnému důstojníkovi Fitchovi. Ačkoli Fitchovy výhružné výroky mohou být neprofesionální a nevhodné, pouhé výhrůžky nebo obtěžování ze strany zaměstnanců věznice bez dalšího nezakládají uznatelný nárok podle § 1983. Viz Collins v. Cundy, 603 F.2d 825, 827 (10th Cir. 1979).

Závěr

Z uvedených důvodů soud zamítne žalobu žalobce bez předsudků z důvodu neuvedení nároku, na jehož základě by mohla být přiznána náprava, podle § 1915A odst. 1 zákona o soudní rehabilitaci. Úředníkovi se ukládá, aby zaslal ověřené kopie tohoto doporučujícího stanoviska a přiloženého usnesení žalobci a právnímu zástupci žalovaných, pokud jsou známi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.