Staphylococcus aureus stále zůstává nebezpečným lidským patogenem, který je schopen vyvolat širokou škálu onemocnění, jako je bakteriémie, endokarditida, sepse a syndrom toxického šoku. V posledních 20 letech se zvýšil výskyt nemocničních i komunitních infekcí způsobených S. aureus. Léčba těchto infekcí se stala obtížnější v důsledku výskytu multirezistentních kmenů. Zejména S. aureus rezistentní vůči meticilinu (MRSA), který se dříve vyskytoval pouze v nemocnicích, se rychle šíří v komunitě. Kromě toho se v poslední době objevila také rezistence vůči vankomycinu, základnímu léku používanému k léčbě MRSA.

← Obrázek 1: Obrázek převzatý z tepelné mapy zobrazující změny v expresi genů VSSA ve srovnání s VISA.

Náš výzkum patogeneze S. aureus se zaměřuje na použití klinicky relevantních kmenů ke zkoumání molekulárních mechanismů, které stojí za vznikem nízké rezistence vůči vankomycinu u tohoto organismu. Zajímáme se také o zkoumání důsledků rezistence k vankomycinu pro hostitele a patogen a o roli Panton-Valentinova leukocidinu (PVL) v patogenezi australských izolátů S. aureus citlivých na MRSA a meticilin. Do popředí zájmu se v poslední době dostaly také molekulární mechanismy vedoucí ke vzniku klinicky významných kmenů S. aureus s malou koloniální variantou (SCV) spolu se související aktivací důležité bakteriální stresové odpovědi, známé jako přísná odpověď

.