dětský deformovaný jazyk (existuje mnoho různých verzí), k r. 1889 (prasečí latina ve stejném významu je doložena k r. 1807).

Zvířata hrají v pojmenování dosti důležitou roli , neboť prase, pes, moucha, husa, holub, prase, všichni dávají jména, přičemž pan prase vede. Mezi jmény vedou latinská jména a Hog latinsky vede seznam, jemuž se připisuje pojmenování téměř tolika jazyky jako všem ostatním jménům dohromady. Kromě Vepřové latiny existuje ještě Psí latina, Prasečí latina, Husí latina a Bum latina. Dále je to řecká a podomácku vyrobená francouzština a holubí angličtina. … Jen málokdo dokáže uvést nějaký důvod pro pojmenování jazyků. Vlastně nikdo nedokáže úplně říct, odkud se vzala velká většina názvů, protože ve většině případů v pojmenování docela dobře vyjadřuje potíže následující příklad: „Zrodilo se to dřív než já. Nedokážu říct, jak mladý jsem byl, když jsem o něm poprvé uslyšel.“

Pro samotný jazyk srovnej loucherbem, 20. stol. Francouzský slang podobný prasečí latině, jehož název je odvozen od tvaru slova boucher v tomto jazyce (který prý vznikl mezi pařížskými řezníky).