Tlaková síla je síla působící na těleso, která ho stlačuje. Působení tlakové síly na předmět způsobuje jeho stlačení nebo zhutnění. Některé pevné materiály, jako je kámen a keramika, jsou schopny odolávat velmi velkým tlakovým silám s velmi malou měřitelnou deformací, což z nich činí vhodný stavební materiál pro stavbu vysokých zdí a sloupů.

Každý materiál při stlačení utrpí určitou deformaci, i když nepostřehnutelnou, která způsobí změnu průměrné relativní polohy jeho atomů a molekul. Tato deformace může být trvalá, nebo se může po vymizení tlakových sil zvrátit. V druhém případě deformace vyvolává reakční síly, které působí proti tlakovým silám a mohou je nakonec vyrovnat.

Tlakové síly mohou působit ve více směrech; například směrem dovnitř podél okrajů desky nebo po celém bočním povrchu válce, takže se zmenší jeho plocha (dvouosé stlačení), nebo směrem dovnitř po celém povrchu tělesa, takže se zmenší jeho objem.

Je to síla potřebná k dosažení maximální účinnosti stínění. Čím vyšší je tlaková nebo kompresní síla, tím nižší je impedance. Pro dosažení nízkého kontaktního odporu povrchu a dobrého stínění se doporučuje minimální uzavírací síla. Minimální uzavírací síla je takový tlak, který je nutný k proražení korozivních a oxidových vrstev pro vytvoření kontaktu s nízkým odporem

.