Carbohydrát-deficientní transferin, známý jako „%CDT“, je krevní test, který odhaluje silné užívání alkoholu (pět a více nápojů denně) v průběhu posledních dvou týdnů.1 Tento biomarker alkoholu může klinickým lékařům poskytnout objektivní způsob screeningu a sledování klientů v léčbě poruch způsobených užíváním alkoholu. Monitorování %CDT využívají poradci k posouzení, zda silné užívání alkoholu nekomplikuje jiné diagnózy (např. užívání kokainu, psychiatrické stavy); k vyhodnocení účinnosti léčebného plánu; k odhalení „skluzu“, aby se předešlo relapsu; a k poskytnutí objektivního měřítka pití, které zabrání debatě poradce a klienta o tom, zda klient pije.

Transferrin je glykoprotein (molekula složená z aminokyselin a cukerných skupin) produkovaný v jaterních buňkách. Jeho účelem je „přenášet“ (odtud slovo „trans“) molekuly železa (odtud slovo „ferrin“) ze střeva krevním řečištěm do buněk a orgánů, které potřebují železo ke své funkci; za normálních podmínek je přítomen u každého člověka. Normální transferin má k sobě připojeny cukerné skupiny (sacharidy) jako „postranní řetězce“ (bílkovina je jako motocykl a cukerné skupiny jako postranní auto). Když někdo pije alkohol v míře asi pěti skleniček denně, jaterní buňka nevyrábí transferin normálním způsobem (eliminuje některé postranní autíčka). V molekule začíná být nedostatek postranních cukerných řetězců. Odtud pochází název „transferin s nedostatkem sacharidů“. Silné užívání alkoholu způsobuje, že molekula transferinu je abnormální neboli „sacharidově deficitní“.

Za normálních podmínek je pouze asi 1 až 2 % transferinu sacharidově deficitního. V důsledku nadměrného pití alkoholu to může být až 10 %. Studie zjistily, že %CDT 2,6 % a více svědčí o těžkém pití. Přibližně 50 až 70 % těžkých pijáků bude mít %CDT vyšší než 2,6 %.

Vyhodnocení čísel

Klient, který má %CDT 2,6 % nebo vyšší, pravděpodobně pil v posledních dvou týdnech nebo déle alespoň pět nápojů denně. To je případ 19 z 20 osob s touto hladinou %CDT, ale test může být chybný u jednoho z 20 jedinců, kteří nejsou těžkými konzumenty.

Neexistuje mnoho jiných onemocnění nebo nějakých léků, které by způsobovaly zvýšení %CDT. U malého procenta lidí, kteří nejsou těžkými konzumenty alkoholu a mají %CDT vyšší než 2,6 %, je to obvykle důsledek konečného stadia jaterního onemocnění nebo vzácné genetické vady. U většiny alkoholiků, kteří mají středně těžké jaterní onemocnění, nejsou játra natolik poškozena, aby způsobila zvýšení %CDT bez přítomnosti těžkého pití.

Po stanovení výchozí hodnoty %CDT (např. na začátku léčby) se sledování budoucího zvýšení nebo snížení může ukázat jako velmi informativní. Pokles o 30 % oproti výchozímu měření silně naznačuje, že klient od posledního testu výrazně omezil pití nebo abstinuje. Zvýšení o 30 % silně naznačuje, že klient od posledního testu výrazně zvýšil pitný režim.

V typickém scénáři bude mít nedávno těžce pijící osoba nastupující na léčbu hodnotu %CDT vyšší než 2,6 % a během počáteční abstinence (dva až čtyři týdny) se hladina %CDT sníží (např. na 1,8 %) a zůstane na této hodnotě po dobu udržování abstinence. Pokud dojde k relapsu pití, třeba po šesti týdnech léčby, může se hladina zvýšit o 30 % na více než 2,3 % (všimněte si, že to není nad 2,6 %, ale stále o 30 % nad nejnižší hladinou dosaženou během abstinence).

Příklady případů

Dvě případové studie ilustrují klinické použití %CDT. „S.K.“ je 56letý muž, který je sledován na klinice duševního zdraví kvůli závislosti na alkoholu a bipolární poruše. Na začátku léčby bylo jeho %CDT 5,2 %, což svědčí o chronickém silném pití alkoholu. Během prvních čtyř měsíců léčby byly všechny měsíční hodnoty %CDT nižší než 2,6 %, což svědčí o abstinenci nebo mírném pití.

V té době začal S.K. vynechávat schůzky a po měsíci tohoto vzorce byl pozorován v depresi a se sebevražednými sklony. Neužíval léky na bipolární poruchu. Popíral užívání alkoholu. Byl přijat na psychiatrické oddělení ke stabilizaci sebevražedných myšlenek a deprese. Vstupní přijímací laboratoře zahrnovaly negativní test na přítomnost drog v moči, nulovou hladinu alkoholu v krvi a negativní jaterní testy. Jeho %CDT bylo 4,2 %.

Když byla se S. K. probrána laboratorní hodnota %CDT, přiznal, že za poslední měsíc vypil až 18 piv denně. Vzhledem k tomu, že v minulosti prodělal těžký alkoholový absťák, byla mu nasazena odvykací opatření. Po hospitalizaci byl propuštěn na kliniku pro léčbu závislostí na návykových látkách k ambulantní léčbě a rutinnímu monitorování %CDT.

„R.L.“ je 47letý muž s anamnézou chronické bolesti v důsledku úrazu krku vyžadující užívání opioidních léků proti bolesti. Jeho bolest byla léčena metadonem (10 mg třikrát denně), ale existovaly obavy ze zneužívání léků. V minulosti zneužíval alkohol, který byl údajně v remisi. Jeho poslední vyšetření moči na přítomnost drog bylo negativní na opiáty, pozitivní na metadon a pozitivní na marihuanu. Pozitivní nález na marihuanu si vyžádal odeslání na kliniku pro drogově závislé.

R. L. přiznal užívání marihuany a popřel užívání alkoholu. Souhlasil, že se podrobí dalšímu vyšetření moči na přítomnost drog a testování %CDT. Zatímco jeho screening moči na drogy byl negativní, jeho %CDT bylo 4,2 %. Když s ním byly výsledky %CDT projednány, neochotně přiznal, že v posledním roce nadměrně pil. Výsledkem bylo zavedení monitorování %CDT jako součásti jeho smlouvy na léky proti bolesti, takže léky mu budou předepisovány pouze v případě, že hodnoty %CDT budou negativní.

%CDT může být pro klinického lékaře užitečným nástrojem při poskytování průběžných informací o klientově nadměrném užívání alkoholu. Může poskytnout konkrétní důkaz, že léčebný plán má požadovaný účinek. Doplnění testování %CDT do praxe léčby závislostí představuje pozitivní krok, který zlepšuje péči o pacienty, poskytuje nediskriminační zpětnou vazbu a umožňuje objektivnější dialog mezi poradcem a klientem.

Protože %CDT není 100% přesné při identifikaci všech těžkých pijáků (spíše 50 až 70 %), nelze nízkou hodnotu (negativní test) použít jako důkaz, že daná osoba nepije nadměrně. Nicméně i když má daná osoba hladinu nižší než 2,6 %, může při dosažení a udržení abstinence dále klesat (přibližně o 30 %). Znalost tohoto testu a jeho interpretace může být velkým přínosem při léčbě závislosti.2

Peter M. Miller, PhD, je profesorem psychiatrie a behaviorálních věd v Centru pro problémy s drogami a alkoholem na Lékařské univerzitě v Jižní Karolíně. Jeho e-mailová adresa je [email protected]. Doktor Jeffrey Cluver je docentem psychiatrie a behaviorálních věd na této univerzitě a doktor Raymond F. Anton je profesorem psychiatrie a behaviorálních věd a vede Centrum pro drogové a alkoholové problémy.