ZÁKLAD

Typ složky: Minerální látka

Známý také jako:

Vanad je stopový minerál, který se nachází uložený v zemi. Předpokládá se, že podporuje zdravou rovnováhu cukru a inzulínu v krvi a může regulovat některé bílkoviny v těle (1).

Vanad je chemický prvek se symbolem V a atomovým číslem 23. Je to měkký, stříbrošedý, tvárný přechodný kov, což znamená, že se pod napětím přeměňuje, a nachází se v „d-bloku“ periodické tabulky (všechny skupiny v d-bloku jsou kovy). Vanad tvoří oxidickou vrstvu, která stabilizuje kov proti oxidaci. Kovový vanad se v přírodě nevyskytuje, ale nachází se přibližně v 65 minerálech. Vanad má v biologii velmi omezenou úlohu a je důležitější v oceánském prostředí než na souši. Vanad využívají některé formy života, zejména ty, které žijí v oceánu, jako aktivátor enzymů, například vanadová bromoperoxidáza některých oceánských řas (1). Vanad může být mikroživinou u savců, včetně člověka, ale jeho přesná úloha v tomto ohledu není známa (2).

Metalofarmaceutika, oblast, která zahrnuje využití vanadu pro léčbu cukrovky, se v různých formách používá již tisíce let (2). Použití vanadu u pacientů s diabetem bylo poprvé zavedeno před více než 100 lety (3,4,5). Použití perorálně aktivních komplexů vanadu, jako je vanadyl (+4 oxidační stav oxovanadu), k normalizaci hyperglykémie u diabetických potkanů 1. typu indukovaných streptozocinem (STZ) však bylo poprvé prezentováno až v 90. letech 20. století (6).

Historie vanadu jako farmakologického nástroje v signalizaci buněčné smrti byla přezkoumána (7). Další podrobnosti v současné době chybí.

TRADIČNÍ POUŽITÍ

Vanad se dnes používá v doplňcích stravy, které pomáhají vyrovnávat hladinu cukru v krvi.

Obvykle se vanad používá při diabetu, hypoglykémii, hyperlipidémii, srdečních onemocněních, otocích, zlepšení sportovního výkonu při silovém tréninku a prevenci rakoviny. Vanad se také používá k léčbě tuberkulózy, cukrovky, syfilis a formy mikrocytární anémie (chlorózy) (3).

Co nám říká věda?

Vanad pravděpodobně snižuje hladinu glukózy v krvi:

Existují určité důkazy, že vysoké perorální dávky vanadylsulfátu (100 mg denně, 31 mg elementárního vanadu), mohou u pacientů s diabetem 2. typu zlepšit citlivost jater a periferie na inzulín a pravděpodobně snížit hladinu glukózy v krvi (9,10,11,12,13); dlouhodobé užívání těchto vysokých dávek však nemusí být bezpečné (14). Není známo, zda stejný přínos mají i nižší dávky. Klinické studie vanadu zahrnovaly celkem méně než 40 pacientů. Dokud nebude známo více, je třeba dbát opatrnosti a před použitím vanadu při diabetu 2. typu se poradit s lékařem (14).

BEZPEČNOST

Považuje se za bezpečný, pokud se užívá perorálně a přiměřeně. Vanad je bezpečný, pokud je užíván v množství nižším, než je tolerovatelná horní hranice příjmu (UL) 1,8 mg denně (8).

1. Stanovisko vědecké komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie k žádosti Komise týkající se tolerovatelné horní hranice příjmu vanadu. The EFSA Journal 2004;33:1-22.
2. Sakurai, H., Yoshikawa, Y., and Yasui, H. Current state for the development of metallopharmaceutics and anti-diabetic metal complexes. Chem Soc Rev 2008;37(11):2383-2392
3. Thompson, K. H. a Orvig, C. Vanadium in diabetes: 100 years from Phase 0 to Phase I. J Inorg.Biochem 2006;100(12):1925-1935.
4. Sakurai, H. A new concept: the use of vanadium complexes in the treatment of diabetes mellitus. Chem Rec. 2002;2(4):237-248
5. Shechter, Y. a Shisheva, A. Vanadové soli a budoucí léčba diabetu. Endeavour 1993;17(1):27-31
6. Sakurai, H. . Yakugaku Zasshi 2008;128(3):317-322
7. Morinville, A., Maysinger, D. a Shaver, A. From Vanadis to Atropos: vanadium compounds as pharmacological tools in cell death signalling. Trends Pharmacol Sci 1998;19(11):452-460
8. Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Vitamin A, Vitamin K, Arsenic, Boron, Chromium, Copper, Iodine, Iron, Manganese, Molybdenum, Nickel, Silicon, Vanadium, and Zinc. Washington, DC: National Academy Press, 2002. Dostupné na: www.nap.edu/books/0309072794/html/.
9. Halberstam M, Cohen N, Shlimovich P, et al. Oral vanadyl sulfate improves insulin sensitivity in NIDDM but not in obese nondiabetic subjects. Diabetes 1996;45:659-66.
10. Cohen N, Halberstam M, Shlimovich P, et al. Oral vanadyl sulfate improves hepatic and peripheral insulin sensitivity in patients with non-insulin-dependent diabetes mellitus. J Clin Invest 1995;95:2501-9
11. Boden G, Chen X, Ruiz J, et al. Effects of vanadyl sulfate on carbohydrate and lipid metabolism in patients with non-insulin-dependent diabetes mellitus. Metabolism 1996;45:1130-5
12. Goldfine AB, Simonson DC, Folli F, et al. Metabolické účinky metavanadátu sodného u lidí s inzulin-dependentním a non-inzulin-dependentním diabetes mellitus ve studiích in vivo a in vitro. J Clin Endocrinol Metab 1995;80:3311-20.
13. Cusi K, Cukier S, DeFronzo RA, et al. Vanadyl sulfát zlepšuje citlivost jater a svalů na inzulin u diabetu 2. typu. J Clin Endocrinol Metab 2001;86:1410-7
14. Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Vitamin A, Vitamin K, Arsenic, Boron, Chromium, Copper, Iodine, Iron, Manganese, Molybdenum, Nickel, Silicon, Vanadium, and Zinc. Washington, DC: National Academy Press, 2002. Dostupné na: www.nap.edu/books/0309072794/html/.
15. https://naturalmedicines.therapeuticresearch.com

Další informace naleznete v položce Examine.com pro vanad, v položce RXList pro vanad, v položce Michigan Medicine Health Library pro vanad nebo v položce WebMD pro vanad

.