Ženy, které uvádějí výlučnou sexuální přitažlivost k mužům (tj. androfilii), vykazují genderově nespecifické vzorce sexuální reakce – podobnou velikost genitální reakce na mužské i ženské cíle. Zajímavé je, že ženy, které uvádějí jakýkoli stupeň přitažlivosti k ženám (tj. gynefilie), vykazují významně větší sexuální reakce na podněty zobrazující ženské cíle ve srovnání s mužskými cíli. V současné době není znám mechanismus (mechanismy), který (které) je (jsou) základem těchto vzorců. Podle modelu zpracování informací (IPM) iniciuje sexuální reakce zpracování pozornosti na sexuální narážky; pozornost na sexuální narážky tak může být jedním z mechanismů vysvětlujících pozorované rozdíly v nálezech specifičnosti v rámci pohlaví u žen. Cílem této studie bylo prozkoumat vzorce počáteční a kontrolované vizuální pozornosti u žen s různou sexuální přitažlivostí. Pomocí sledování očí jsme hodnotili vizuální pozornost na sexuálně preferované a nepreferované narážky u vzorku 164 žen, které se lišily stupněm androfilie a gynefilie. Zjistili jsme, že jak výhradně, tak převážně androfilní ženy vykazovaly genderově nespecifické vzorce počáteční pozornosti. Naproti tomu ambifilní (tj. současně androfilní i gynefilní) a převážně/výhradně gynefilní ženy se rychleji orientovaly na ženské cíle. Kontrolované vzorce pozornosti odrážely vzorce sexuální přitažlivosti uváděné samotnými ženami u tří z těchto čtyř skupin žen, takže u androfilních a gynefilních žen byly zjištěny genderově specifické vzorce vizuální pozornosti. Ambifilní ženy se na ženské cíle dívaly významně déle než na mužské cíle. Tato zjištění podporují předpovědi z IPM a naznačují, že jak počáteční, tak kontrolovaná pozornost na sexuální narážky mohou být mechanismy, které přispívají k variabilitě sexuálních reakcí v rámci pohlaví.