Vláda Portorika

Hlavní články:

Faktická správnost této části může být ohrožena z důvodu zastaralých informací. Aktualizujte prosím tento článek tak, aby odrážel nedávné události nebo nově dostupné informace. (listopad 2012)

Ústřední vláda Portorika, která zahrnuje všechny tři složky státní správy, ale nezahrnuje veřejnoprávní korporace a obce, má roční souhrnný rozpočet, jehož příjmy a výdaje se v současné době pohybují mezi 8,5 a 9 miliardami USD. Vláda také ročně obdrží více než 4,2 miliardy dolarů ve formě dotací a federální pomoci od Spojených států. Podstatná část této částky je určena na veřejnou sociální péči, včetně financování vzdělávacích programů (např. Head Start), programů dotovaného bydlení (např. (Section 8 a veřejné bytové projekty) a systému potravinových známek nazvaného Nutrition Assistance for Puerto Rico.

Vládou vlastněné společnosti vytvářejí přibližně 6,3 miliardy USD celkových příjmů tím, že vybírají od občanů poplatky za služby, které poskytují. Největší státem vlastněná korporace, Puerto Rico Electric Power Authority (PREPA), generuje téměř polovinu těchto příjmů sama (3 mld. USD). Vládou vlastněné korporace však dohromady vytvářejí výdaje ve výši přibližně 10,6 miliardy dolarů, což vyžaduje značné dotace ze strany ústřední vlády. V roce 2005 poskytla ústřední vláda na dotacích více než 2,6 miliardy dolarů, zatímco zbývající výdaje byly financovány z úroků a výnosů z investic.

Při zohlednění všech tří složek vlády, včetně všech státem vlastněných společností a obcí, mohou roční výdaje portorické vlády dosáhnout více než 28 miliard dolarů.

Příjmy ústřední vládyEdit

Další informace:

Hlavním zdrojem příjmů ústřední vlády je daň z příjmu uvalená na jednotlivé občany a soukromé společnosti, která může dosáhnout přibližně 5,5 miliardy dolarů. K dalším významným zdrojům příjmů patří spotřební daně z dovozu, cigaret, alkoholu, hotelových pokojů, cementu a vozidel (2 mld. USD); a loterie (870 mil. USD).

Daň z prodeje a užitíUpravit

Hlavní články: Vláda 15. listopadu 2006 zrušila spotřební daň z dovozu ve výši 6,6 % (daně z cigaret, alkoholu a automobilů zůstávají v platnosti) a nahradila ji 5,5% daní z prodeje a užití pro celý ostrov a obecní daní z prodeje ve výši 1,5 %, celkem tedy 7 %, což je známé jako daňová reforma Portorika. Tato změna byla částečně způsobena rostoucími výdaji vlády a fiskálními deficity, které zůstávaly nekontrolované a nekorigované po několik let, až několik úvěrových agentur varovalo veřejné činitele, že pokud nebude problém napraven, bude snížen rating všech státních dluhopisů vydaných vládou.

Situace dosáhla zlomového bodu, když byla částečně uzavřena výkonná složka vlády, události dnes známé jako portorická rozpočtová krize v roce 2006. Třiatřicet (33) agentur bylo uzavřeno a 95 762 zaměstnanců bylo posláno domů bez výplaty. Po veřejných hádkách mezi dvěma hlavními politickými stranami byla 10. května 2006 schválena nová daň z prodeje ve prospěch spotřební daně z dovozu, čímž byla rozpočtová krize ukončena.

Výdaje ústřední vládyUpravit

Tuto část je třeba aktualizovat. Aktualizujte prosím tento článek tak, aby odrážel nedávné události nebo nově dostupné informace. (Listopad 2012)

Největšími typy výdajů vlády jsou výdaje spojené se vzděláváním. Jen v roce 2005 vynaložila vláda na veřejné vzdělávání a programy související se vzděláváním více než 5 miliard dolarů, což představuje přibližně 28 % celkových vládních výdajů (bez státních podniků). Mezi další významné výdaje patří veřejné bydlení a sociální péče (3,4 miliardy dolarů, tj. 19 %), veřejná bezpečnost (2,5 miliardy dolarů, tj. 14 %) a veřejné zdravotnictví (2,3 miliardy dolarů, tj. 13 %).

Veřejný dluhUpravit

Hlavní článek: Veřejný dluh Portorika

V květnu 2007 vyjádřili místní ekonomové vážné obavy, když vyšlo najevo, že veřejný dluh Portorika se rovná 76 % jeho hrubého národního produktu (HNP), což z něj činí jednu z procentuálně nejzadluženějších zemí na světě, dokonce více než Spojené státy. Ekonomové kritizovali fiskální politiku vlády, jejíž úroveň výdajů a zadlužení se během posledních deseti let výrazně zvýšila, zatímco ekonomika rostla mnohem pomaleji. Jen mezi lety 2000 a 2006 vzrostl HNP Portorika o 5,37 %, zatímco poměr veřejného dluhu k HNP se zvýšil o 18 %. Pro srovnání, v mnoha jiných latinskoamerických zemích došlo ve stejném období ke snížení podílu HNP a veřejného dluhu.

Na začátku roku 2017 představovala portorická vládní dluhová krize vážné problémy pro vládu, která byla zatížena nesplaceným dluhem z dluhopisů, který se vyšplhal na 70 miliard dolarů nebo 12 000 dolarů na obyvatele v době, kdy míra chudoby dosahovala 45 % a nezaměstnanost 12,4 % byla více než dvakrát vyšší než průměr pevninské části USA. Dluh narůstal v průběhu desetileté recese.

Společnost od roku 2015 nesplácela mnoho dluhů, včetně dluhopisů. Se splatností dluhů hrozilo guvernérovi riziko uzavření vlády a nefinancování systému řízené zdravotní péče. „Bez opatření do dubna bude ohrožena schopnost Portorika uzavřít smlouvy na fiskální rok 2018 se svými organizacemi řízené péče, čímž bude od 1. července 2017 ohrožena zdravotní péče až 900 000 chudých občanů USA žijících v Portoriku,“ uvádí se v dopise zaslaném Kongresu ministrem financí a ministrem zdravotnictví a sociálních služeb. Dále uvedli, že „Kongres musí přijmout opatření doporučená republikány i demokraty, která napraví nespravedlivou strukturu financování zdravotní péče v Portoriku a podpoří trvalý hospodářský růst.“

Původně dozorčí rada vytvořená na základě zákona PROMESA vyzvala guvernéra Portorika Ricarda Rossellóa, aby do 28. ledna předložil plán na ozdravení rozpočtu. Těsně před tímto termínem dala kontrolní rada vládě společenství čas do 28. února, aby předložila fiskální plán (včetně jednání s věřiteli o restrukturalizaci dluhu) na řešení problémů. Moratorium na žaloby dlužníků bylo prodlouženo do 31. května. Pro Portoriko je nezbytné uzavřít dohody o restrukturalizaci, aby se vyhnulo procesu podobnému bankrotu podle zákona PROMESA.

Státnost by mohla být užitečným prostředkem řešení finanční krize, protože by umožnila vyhlášení bankrotu a příslušnou ochranu. Referendum o statusu Portorika, 2017 se má konat 11. června 2017. V té době budou k dispozici dvě možnosti: „státnost“ a „nezávislost/volné přidružení“. Bude to první z pěti referend, které nenabídne volbu zachování současného statusu Commonwealthu.

Podle Vládní rozvojové banky může být státnost jediným řešením dluhové krize. Kongres má pravomoc hlasovat o povolení ochrany podle kapitoly 9 bez nutnosti státnosti, ale koncem roku 2015 měl tento koncept ve Sněmovně reprezentantů jen velmi malou podporu. Mezi další výhody státnosti patří zvýšení dávek v invaliditě a financování Medicaid, právo hlasovat v prezidentských volbách a vyšší (federální) minimální mzda.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.