Popis

Existuje mnoho různých druhů vlčích pavouků, kteří jsou tak pojmenováni, protože aktivně loví a pronásledují svou kořist. Většina druhů má tmavě hnědou nebo šedou barvu s černými, šedými, oranžovými nebo hnědými znaky. Vlčí pavouci mají tři řady očí – horní řada dvou očí je středně velká, prostřední řadu tvoří dvě velké oči a dole je řada čtyř menších. Díky nim má pavouk výjimečně dobrý zrak, který mu umožňuje zpozorovat a chytit kořist. Jeho tělo je poměrně chlupaté a nohy jsou dlouhé. Samec může dosahovat délky až 20 mm a samice až 35 mm. Vlčí pavouci nejsou obecně považováni za nebezpečné. Byly však zaznamenány případy, kdy kousnutí vlčím pavoukem pravděpodobně způsobilo šířící se kožní vředy známé jako nekrotický archnadismus. Toto onemocnění je pravděpodobně způsobeno spíše bakteriemi infikujícími ránu po kousnutí než skutečným jedem pavouka.

Habitat

Vlčí pavouci obývají velké množství biotopů, včetně otevřených lesů, pastvin a lesů. Mnoho druhů sídlí v norách, které jsou hluboké asi 25 cm. Ty si pavouci pracně vyhrabávají pomocí tesáků. Různé druhy vlčích pavouků se běžně vyskytují v soukromých zahradách a v noci baterka často odhalí obrovské množství reflexních očí, které prohledávají zahradu a hledají vhodnou kořist.

Strava

Vlčí pavouk se živí cvrčky, jinými pavouky, mravenci, kobylkami a mnoha dalšími druhy drobných bezobratlých. Velké druhy si příležitostně berou i malé ještěrky a žáby. Potravu obvykle vyhledává v noci.

Reprodukce

Samec vlčího pavouka láká samici máváním pedipalpy a předníma nohama ve vzduchu. Pokud jsou tyto signály prováděny správným způsobem, samice nepovažuje samce za další potenciální potravu. Po páření samice vytvoří hedvábnou rohož, do které naklade asi 100 vajíček. Hedvábí pak sroluje do ochranné koule, kterou si připevní na břicho a nosí ji s sebou, dokud se vajíčka nevylíhnou. Po vylíhnutí mláďata vylézají na záda matky a zůstávají tam, dokud nevyčerpají své tukové zásoby a nezačnou si sama hledat potravu, což může trvat i několik měsíců.