V celosvětovém měřítku překonal čas strávený na sociálních sítích čas strávený na e-mailu v listopadu 2007 a počet uživatelů sociálních sítí překonal počet uživatelů e-mailu v červenci 2009. Stránky sociálních sítí jsou dnes preferovanou platformou pro všechny druhy aktivit, a to jak pracovních, tak osobních, a společenskost se dramaticky zvýšila – jedná se však o jiný druh společenskosti. Většina uživatelů Facebooku navštěvuje stránky denně a spojuje se v mnoha dimenzích, ale pouze v těch, které si zvolí. Virtuální život se stává více společenským než život fyzický, ale není to ani tak virtuální realita, jako spíše skutečná virtualita, která usnadňuje práci v reálném životě a život ve městech.

Protože se lidé stále lépe orientují v multidimenzionalitě webu, obchodníci, vláda a občanská společnost masivně migrují do sítí, které si lidé vytvářejí sami a pro sebe. Ve své podstatě podnikatelé v oblasti sociálních sítí skutečně prodávají prostory, v nichž si lidé mohou svobodně a autonomně budovat svůj život. Stránky, které se snaží svobodné komunikaci bránit, mnozí uživatelé brzy opouštějí ve prospěch přátelštějších a méně omezených prostorů.

Možná nejvýmluvnějším projevem této nové svobody je proměna sociopolitických praktik na internetu. Zprávy již neproudí pouze od několika málo lidí k mnoha, s malou mírou interaktivity. Nyní zprávy proudí také od mnoha k mnoha, multimodálně a interaktivně. Tím, že horizontální komunikační sítě znemožnily vládní a korporátní kontrolu komunikace, vytvořily nové prostředí sociálních a politických změn.

Síťová sociální hnutí jsou obzvláště aktivní od roku 2010, zejména v arabských revolucích proti diktaturám a protestech proti řízení finanční krize. Online a zejména bezdrátová komunikace pomohla sociálním hnutím představovat větší výzvu pro státní moc.

Internet a web představují technologickou infrastrukturu globální síťové společnosti a pochopení jejich logiky je klíčovou oblastí výzkumu. Pouze vědecký výzkum nám umožní prolomit mýty obklopující tuto digitální komunikační technologii, která je pro mladé lidi již druhou kůží, ale přesto stále živí obavy a fantazie těch, kteří stále řídí společnost, jíž sotva rozumí.

Celý článek si přečtěte zde.

Manuel Castells je profesorem Wallis Annenberg Chair of Communication Technology and Society na University of Southern California v Los Angeles. Je také emeritním profesorem sociologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, ředitelem Interdisciplinárního institutu pro internet na Otevřené katalánské univerzitě (UOC), ředitelem katedry síťové společnosti na Collège d’études mondiales v Paříži a ředitelem výzkumu na katedře sociologie na univerzitě v Cambridge. Je académico numerario Španělské královské akademie ekonomie a financí, členem Americké akademie politických a sociálních věd, členem Britské akademie a členem Academia Europea. Byl rovněž zakládajícím členem Evropské rady pro výzkum a Evropského inovačního a technologického institutu Evropské komise. V roce 2011 obdržel medaili Erasmus a v roce 2012 Holbergovu cenu. Publikoval 25 knih, včetně trilogie The Information Age: Economy, Society and Culture (Blackwell, 1996-2003), The Internet Galaxy (Oxford University Press, 2001), Communication Power (Oxford University Press, 2009) a Networks of Outrage and Hope (Polity Press, 2012).

.