Vliv omega 3 na lidské zdraví a úvahy o jejich příjmu

AKTUÁLNÍ ČLÁNKY

Vliv omega 3 na lidské zdraví a úvahy o jejich příjmu

Lyssia Castellanos T. (1) Mauricio Rodriguez D. (2)

(1) Laboratoř nutrigenomiky, Národní ústav genomické medicíny, Mexiko
(2) Laboratoř onkogenomiky, Národní ústav genomické medicíny, Mexiko
Přímá korespondence na adresu: Dr. Mauricio Rodríguez Dorantes
Laboratorio de Oncogenómica Instituto Nacional de Medicina Genómica
Periférico sur 4809 Colonia Arenal Tepepan, Delegación Tlalpan México, D.F Código Postal 14610 Teléfono: 53501900 extensión 1110
E-mail: [email protected]

ABSTRACT

Již několik let probíhá v oblasti výživy boom související s příznivým vlivem konzumace omega-3 mastných kyselin na lidské zdraví. V současné době se můžeme setkat s celou řadou doplňků stravy v kapslích s omega 3 s vitaminy, minerálními látkami a dalšími látkami nebo bez nich a také s několika potravinami obohacenými omega 3. Mnohé z vědeckých výzkumů ukazují, že konzumace určitých dávek těchto mastných kyselin může mít příznivý vliv na onemocnění, jako je lupus erythematodes, diabetes mellitus 2. typu, rakovina, ateroskleróza, hyperlipidemie, metabolický syndrom a další. Vzhledem k síle jejich příznivého vlivu na kardiovaskulární onemocnění vydala různá mezinárodní sdružení doporučení pro jejich konzumaci. U těchto doporučení však existují některé úvahy vyplývající ze současných studií jejich konzumací. Cílem tohoto přehledu je tedy podat aktuální informace o této problematice a zohlednit případné spory vyplývající z jejich užívání.

Klíčová slova: mastné kyseliny, omega 3; výživa; metabolický syndrom; zánět; diabetes mellitus 2. typu.

SUMMARY

Již několik let nabývá v oblasti výživy na významu příznivý vliv konzumace omega 3 mastných kyselin na lidské zdraví. V současné době existuje celá řada doplňků stravy v kapslích obsahujících omega 3 a/nebo společně s vitamíny, minerály a dalšími látkami, stejně jako různé potraviny obohacené omega 3. Mnohé vědecké výzkumy ukazují, že konzumace určitých dávek těchto mastných kyselin by mohla mít příznivý vliv na nemoci, jako je lupus erythematodes, diabetes mellitus 2. typu, rakovina, arterioskleróza, hyperlipidemie, metabolický syndrom a další. Vzhledem k významu jeho příznivého vlivu na kardiovaskulární onemocnění vydala různá mezinárodní sdružení doporučení pro jeho konzumaci. Bez ohledu na tato doporučení existují některé úvahy vyplývající ze současných studií o jejich spotřebě. Cílem tohoto článku je poskytnout aktuální informace na toto téma a zvážit možné kontroverze vyplývající z jejich konzumace.

Klíčová slova: omega-3 mastné kyseliny; výživa; metabolický syndrom; zánět; diabetes mellitus 2. typu.

ÚVOD

První studie, která upozornila na konzumaci omega-3 mastných kyselin, pochází z 50. let 20. století u aljašských domorodců (1). V roce 1976 Bang a spol. uvedli, že u stejných domorodců byla jejich tradiční strava s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin spojena s nižším výskytem srdečních onemocnění (2). Na základě těchto a dalších zjištění provedli významní vědci studie testující účinek dlouhodobého podávání omega-3. Jednou z takových skupin byla skupina GISSI (Gruppo Italiano per lo Studio della Sopravvivenza nell’Infarto Miocardico (GISSI)-Prevenzione), která pacientům s nově diagnostikovaným onemocněním myokardu podávala po dobu tří a půl roku 1000 mg omega-3 denně. Výsledky této studie ukázaly, že u osob, které byly doplňovány, bylo riziko náhlého úmrtí nižší než u osob, které doplňovány nebyly (3). Krátce poté se objevily polemiky s dalšími výzkumnými skupinami, které tyto první výsledky zpochybnily. Další výzkum však potvrdil zjištění u jiných populací a dospěl k závěru, že účinky suplementace se liší u různých akutních nebo chronických stavů (4).

Další důležité údaje byly publikovány v souvislosti s aljašskými komunitami. Některé z nich se týkaly změn v prevalenci chronických degenerativních onemocnění v důsledku zavedení nových potravin, jako jsou mimo jiné sladké nápoje, konzervované potraviny, do jejich obvyklé stravy (5). Ve stejných studiích však zdůraznili, že tyto prevalence nedosahují tak vysokých hodnot díky vysoké konzumaci ryb ve stravě (6, 7). Tyto důkazy zdůraznily význam konzumace dostatečného množství těchto mastných kyselin a jejich význam pro prevenci onemocnění u různých populací na celém světě.

Omega-3

Omega-3 mastné kyseliny jsou polynenasycené mastné kyseliny, které se v potravinách vyskytují ve třech hlavních formách: kyselina eikosapentaenová (20:5 omega-3, EPA), kyselina dokosahexaenová (22:6 omega-3, DHA) a kyselina alfa linolenová (18:3 omega-3, a-ALA). Formy EPA a DHA se nacházejí v olejích ryb, které žijí převážně ve studených vodách, jako je losos, tuňák, sardinky a další druhy. Ve východních zemích, kde je spotřeba řas vysoká, jsou dalším významným zdrojem vysokého množství DHA a EPA. Pokud jde o formu ALA, lze ji nalézt v některých rostlinných olejích, chia, ořechách, arašídech a olivách.

EPA, DHA a ALA jsou esenciální mastné kyseliny, tj. musí být přijímány stravou, protože tělo je nesyntetizuje. Vzhledem k jejich širokému zastoupení v různých potravinách bylo prokázáno, že jejich konzumace má celou řadu příznivých účinků na lidské zdraví. Ve většině výzkumů u lidí však byly prokázány největší účinky EPA a DHA ve srovnání s ALA (rostlinnou) formou (8, 9); příznivé účinky byly pozorovány i u této formy u některých metabolických stavů, ale výsledky nebyly jednoznačné (10). Přesto je třeba poznamenat, že se ukázalo, že jejich příjem má velký význam pro zdraví.

Mechanismy působení omega-3 mastných kyselin

Existuje několik mechanismů, kterými omega-3 mastné kyseliny působí v buňce. Některé začínají jejich zabudováním do fosfolipidů buněčné membrány. Tato inkorporace závisí na vyšším příjmu potravy a jejich nejvyšší koncentrace se nacházejí v sítnici, mozkové kůře a nižší koncentrace v tukové, jaterní a svalové tkáni (11). Prvním mechanismem, kterým zlepšuje některá metabolická poškození, jako je inzulínová rezistence, spojená s přerušením průchodu glukózy do buňky, je jeho schopnost učinit buňku pružnou. Díky tomuto mechanismu jsou některé proteiny zabudované v buněčné membráně, které fungují jako receptory, citlivější na vnější podněty buňky. To je případ inzulinového receptoru, který tím, že je více vystaven okolnímu prostředí, zvyšuje svou citlivost, a tím i průchod glukózy do buňky.

Další účinek je protizánětlivý, díky němuž bylo pozorováno, že zabraňuje některým onemocněním nebo je zlepšuje (12,13). Zánětlivý stav je obranný mechanismus organismu způsobený podněty z prostředí. Zánětlivá reakce zahrnuje interakci několika typů buněk a produkci lipidových derivátů, jako jsou mimo jiné prostanglandiny, leukotrieny a prozánětlivé cytokiny. Některá onemocnění jsou způsobena především základním zánětem, a tedy vysokou koncentrací těchto prozánětlivých látek. Omega-3 mastné kyseliny mají protizánětlivý účinek díky produkci látek zvaných protektiny a resolviny. Syntéza těchto látek začíná sérií elongačních a desaturačních reakcí, které provádějí dva velmi důležité enzymy: D6 desaturázy a D5 desaturázy (obr. 1). Bylo popsáno, že produkce těchto látek způsobuje několik příznivých změn v zánětlivém procesu, jako je snížení počtu neutrofilů a prozánětlivých cytokinů (14). Omega-3 však nezlepšují zánětlivé stavy pouze produkcí těchto látek. Dalším mechanismem je regulace cílových genů zapojených do tohoto procesu. Molekuly mastných kyselin EPA i DHA jsou známé jako ligandy pro receptory, které jsou zapojeny do různých drah. Patří mezi ně jaderný receptor kB a receptory aktivované peroxizomovými proliferátory (PPAR). V případě kB je známo, že jeho aktivace některými látkami spouští expresi genů zapojených do zánětlivých procesů. Na druhé straně PPAR jsou jaderné receptory exprimované v různých tkáních, jejichž aktivace znamená řešení zánětlivého procesu. Několik studií in vitro a in vivo ukázalo, že omega-3 snižují expresi prozánětlivých cytokinů prostřednictvím aktivace PPARg a že tato vazba zřejmě inaktivuje receptor kB (14) (obrázek 2).

Obr. 1

Syntázy omega-6 a omega-3 mastných kyselin.

OBRÁZEK 2

Hlavní mechanismy působení omega-3 kyselin v buňce.

Inkorporace omega-3 kyselin do buněčných membrán zvyšuje signalizaci
některých membránových receptorů. Zvyšují syntézu protektinů a rezolvinů,
které mají protizánětlivý účinek a regulují různé geny podílející se na aktivaci
metabolických drah.

Dalším důležitým receptorem identifikovaným jako hlavní membránový receptor pro omega-3 je GPR 120. Bylo zjištěno, že DHA spíše než EPA aktivuje tento receptor GPR 120 (obrázek 2) a tato aktivace se podílí na inhibici exprese zánětlivých cytokinů, jako jsou TNFa a IL-6 (15). Na zánětlivé procesy však nemá vliv pouze aktivace tohoto receptoru omega-3. Bylo zjištěno, že geneticky modifikované myši bez receptoru GPR 120, kterým bylo podáváno 50, resp. 100 mg EPA a DHA, vykazovaly zvýšenou citlivost na inzulín ve svalech, játrech a tukové tkáni u kontrolních myší bez genetické modifikace ve srovnání s geneticky modifikovanými myšmi (15). Tyto výsledky ukazují, že suplementace omega-3 může mít současně řadu příznivých účinků na různé tkáně prostřednictvím stejných mechanismů.

Vliv omega-3 na diabetes 2. typu a metabolický syndrom

Různé výzkumy prokázaly, že konzumace omega-3 prospívá pacientům s onemocněními souvisejícími se zánětlivým stavem, jako je lupus erythematodes, artritida, rakovina, metabolický syndrom, diabetes mellitus a další (16). V případě diabetu 2. typu a metabolického syndromu bylo u laboratorních zvířat prokázáno, že suplementace DHA a EPA zlepšuje metabolické parametry, jako je hladina glukózy, inzulínu, cholesterolu, lipoproteinů o nízké hustotě a triglyceridů v krvi (17, 18). Vykazují také zmenšení velikosti adipocytů a zvýšení genové exprese drah, jako je lipolýza (odbourávání mastných kyselin) a β-oxidace (přeměna mastných kyselin na energii) v téže tkáni (19, 20).

V případě jater bylo prokázáno, že omega-3 snižují proces ztučnění jater a regulují jaderné receptory, jako je regulační prvek vázající receptory (SREBP-1), který řídí metabolismus cholesterolu, jakož i další glykolytické dráhy (21). Ačkoli existuje mnoho mechanismů a příznivých účinků konzumace omega-3 u pokusných zvířat, výsledky u lidí nejsou vždy srovnatelné.

Je důležité zmínit, že studie u pacientů s diabetes mellitus, metabolickým syndromem a obezitou, kteří byli doplněni omega-3, vykazují variabilitu v jejich účincích na metabolické parametry, jako je glukóza a krevní lipidy, jako je cholesterol a LDL (22, 23). V některých mechanismech však byly zjištěny podobnosti mezi lidmi a myšmi. Studie s masivním sekvenováním a analytickými technikami zjistily podobnosti v některých drahách, jako je lipolýza a b-oxidace. Kromě již známých mechanismů, jako jsou oxidační cesty, však existují i další mechanismy, které vysvětlují příznivé účinky u lidí při těchto onemocněních (24, 25). Doporučení proto naznačují, že užívání omega-3 kyselin lze využít jako pomocného prostředku při terapii těchto onemocnění.

Vliv omega-3 na nervový systém

Z hlediska příznivých účinků na další tkáně bylo u nervového systému zjištěno, že zvýšení obsahu omega-3 mastných kyselin v membránách má významný vliv na různé mozkové funkce jak během těhotenství, tak v raných stadiích vývoje. Děti matek, které během těhotenství dostávaly omega-3, měly v testech kognitivních schopností (paměť a koordinace) lepší koordinaci a paměť než děti matek, které je nedostávaly (26). Studie na mexických dětech ukázala, že děti narozené matkám, které poprvé dostávaly ve 20. týdnu těhotenství 400 mg DHA denně, byly větší a měly větší obvod hlavy než matky, které DHA nedostávaly (27). Bylo také prokázáno, že příjem těchto mastných kyselin má příznivý vliv na motoriku a učení, zlepšuje ostrost zraku a působí jako prevence alergií a autoimunitních onemocnění. (8).

Mezinárodní doporučení pro konzumaci omega-3

Vzhledem k silnému ochrannému účinku na kardiovaskulární onemocnění vydala významná sdružení, jako je FDA (Food and Drug Administration), AHA (American Heart Association) a ISSFAL (International Society for the Study of Fatty Acids and Lipids) ve Spojených státech, doporučení pro jejich užívání. Pro prevenci srdečních onemocnění konzumujte 2 porce ryb týdně (plus minus 300 až 500 mg/den). U pacientů s onemocněním srdce konzumujte 1000 mg/den. Zároveň však doporučují nepřekračovat dávku 3000 mg/den, protože může mít některé nežádoucí účinky, jako je prodloužení doby srážlivosti a zvýšení hladiny lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) (28, 29). Stejné asociace naznačují, že hlavní zdroje omega-3 pocházejí z konzumace především ryb.

Ačkoli hlavní výše uvedené asociace doporučují konzumaci ryb v běžné stravě, někteří vědci varují před vysokým obsahem škodlivých látek, jako je rtuť a fluorované látky, které se nacházejí v mnoha druzích ryb, což by mohlo mít zdravotní důsledky. Mnohé z těchto látek jsou spojovány s rozvojem nemocí, jako je například obezita. Ukázalo se, že u myší, které po několik týdnů konzumovaly jeden druh atlantského lososa a další, které konzumovaly lososa se sníženým obsahem škodlivých látek, došlo u těch, které konzumovaly mořského lososa, k metabolickému poškození a obezitě ve srovnání s těmi se sníženým obsahem škodlivých látek (30). Vzhledem k těmto důkazům a dalším zjištěním někteří vědci navrhují, že doplňky stravy jsou jednou z možností, jak získat dávky a příznivé účinky omega-3 na zdraví, ale že bychom neměli ztrácet ze zřetele, odkud tyto doplňky stravy pocházejí a kde se berou.

Interakce omega-3 s jinými živinami

Důležitým aspektem, který je třeba zvážit v souvislosti s konzumací omega-3, jsou jejich možné interakce s jinými živinami ve stravě. Jednou z nich jsou omega-6 mastné kyseliny, které jsou hlavními konkurenty při syntéze látek v buňce. Omega-6 mastné kyseliny se nacházejí v různých olejích, které jsou v západní společnosti hojně konzumovány, jako je světlicový, kukuřičný, slunečnicový a další. Patří mezi stejné polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem s tím rozdílem, že mají dvojnou vazbu na uhlíku 6. Stejně jako omega-3 jsou i omega-6 zabudovány do buněčných membrán různých tkání. Tyto mastné kyseliny jsou obecně spojovány s produkcí zánětlivých mediátorů (31). V současné době se diskutuje o jejich vysoké spotřebě a možných zdravotních důsledcích. Vzhledem k tomu, že tyto vícenenasycené mastné kyseliny mají podobnou chemickou strukturu jako omega-3 mastné kyseliny a mají stejné cesty syntézy, bylo zjištěno, že omega-3 mastných kyselin by se mělo přijímat dvakrát více než omega-6 mastných kyselin (2:1). (32).

Další zajímavou interakcí je vysoký příjem sacharidů, zejména sacharózy, a jeho možná interference s příznivým účinkem omega-3. Studie ukazují, že u obézních potkanů krmených vysokým množstvím cukrů (sacharóza 25-45 %) nevykazovala zvířata doplňovaná rybím olejem žádné zlepšení hladiny zánětu v tukové tkáni (33, 34). Na základě tohoto výzkumu se předpokládá, že právě jednoduché cukry, pokud jsou konzumovány ve velkém množství, mohou narušovat prospěšnost omega-3, zejména v tukové tkáni. V tomto ohledu bylo dosud provedeno jen několik studií, a to pouze na zvířecích modelech. Pro lepší účinek omega-3 je však třeba zvážit zvýšení obsahu sacharidů (zejména jednoduchých sacharidů) ve stravě.

Odpověď na konzumaci omega-3 v závislosti na některých genomových variantách

Důležitým aspektem, který je třeba zvážit, je odpověď na konzumaci omega-3 a její interakce s variantami v genomu. S příchodem nových technologií v genomice bylo možné zjistit vliv genů a jejich interakci s prostředím, zejména s potravinami. Je známo, že existují určité změny v DNA nazývané jednonukleotidové polymorfismy (SNP), které se vyskytují přibližně u 1 % populace a mohou být charakteristické pro určité etnické skupiny. Tyto varianty v genomu jsou spojeny s rizikem nebo ochranou před některými nemocemi a ve výživě s příznivou nebo nepříznivou reakcí na konzumaci potravin (35, 36). Příkladem je skupina variant v genu FADS. Tento gen má funkci modulovat hladiny glukózy a inzulínu a metabolické parametry spojené s jeho nadměrnou expresí a zvýšeným rizikem vzniku diabetes mellitus a metabolického syndromu. Tato studie Dr. Cormiera zjistila, že u pacientů s touto skupinou variant došlo ke zlepšení hladiny glukózy a inzulínu v reakci na příjem omega-3 mastných kyselin po dobu 6 týdnů. (37). Navíc u varianty genu COX-2, hlavního regulátoru zánětlivé dráhy, měli lidé s touto variantou (rs4648310) spojenou s vysokým příjmem omega-3 nižší riziko vzniku rakoviny prostaty ve srovnání s lidmi s nízkým příjmem (38). Apolipoprotein E (Apo E) také souvisí s příjmem omega-3. Tento protein je součástí několika lipoproteinů, které jsou zodpovědné za transport krevních lipidů (39). Je známo, že varianta Apo E3 je vysoce rozšířená u většiny lidí a u osob s variantou E4 je zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění nebo Alzheimerovy choroby. (40-42). V některých studiích se tedy ukázalo, že suplementace omega-3 zlepšuje lipidový profil pacientů podle genotypu Apo E, a to i těch s rizikovým genotypem (43, 44). To je jen několik příkladů, ale údaje zatím nejsou jednoznačné vzhledem k velkému počtu souvisejících variant a výsledky se navzájem liší. Podle Dr. Ordovaze je mnoho interakcí spojených s příjmem omega-3 a genetickými variantami pozorovacích a rozsáhlé studie s velkými kohortami po delší dobu v literatuře chybí, přinejmenším u kardiovaskulárních onemocnění, metabolického syndromu, obezity a dyslipidemií (45). Další pokroky ve vytváření poznatků a genotypově specifické reakce na určité živiny ve stravě umožní lepší výběr pacientů, pro které jsou omega-3 nejpřínosnější.

Údaje o spotřebě omega-3 mastných kyselin v západních společnostech jsou hluboko pod mezinárodními požadavky, což se přičítá několika příčinám, mimo jiné nárůstu produktů s vysokým obsahem omega-6 mastných kyselin a nasycených tuků, nižšímu obsahu omega-3 v potravinách způsobenému hromadnými zemědělskými postupy. (32). Údaje z posledního národního průzkumu výživy v Mexiku ukázaly, že spotřeba omega-3 je nižší než mezinárodní doporučení pro dospělou populaci a těhotné ženy. Přestože vědecké důkazy ukazují, že obsah těchto mastných kyselin v různých druzích ryb na mexickém pobřeží je podle mezinárodních doporučení přiměřený (46, 47). Z hlediska výživy je třeba zdůrazňovat a šířit přínosy příjmu omega-3 mastných kyselin v přiměřených dávkách pro prevenci a zlepšení zdraví v Mexiku a v zemích s rozvíjející se ekonomikou.

ZÁVĚRY

Vzhledem k důležitým důkazům o jejich vlivu na různé fáze života, jakož i na zlepšení a prevenci různých onemocnění, nabývá konzumace přiměřeného množství omega-3 mastných kyselin na významu. Některé trendy naznačují, že doplňování omega-3 může být dobrou možností, jak získat příznivé účinky bez rizika konzumace škodlivých látek obsažených v rybách. Někteří poukazují na to, že prostřednictvím potravin bohatých na tyto mastné kyseliny lze ve správných dávkách dosáhnout příznivých účinků. Mezinárodní doporučení zdůrazňují dávky a typy pacientů, kterým jsou doporučovány. Stále je co zkoumat a co dělat, nicméně bude nutné tyto nové poznatky začlenit spolu s pokroky v genomice a nejnovějším výzkumem, aby bylo možné získat výhody jejich konzumace a aby byly vhodné pro každou populaci.

BIBLIOGRAFIE

1. Scott EM. Výživa aljašských Eskymáků. Nutr Rev. 1956; 14(1): 1-3.

3. Marchioli R. Early Protection Against Sudden Death by n-3 Polyunsaturated Fatty Acids After Myocardial Infarction: Time-Course Analysis of the Results of the Gruppo Italiano per lo Studio della Sopravvivenza nell’Infarto Miocardico (GISSI)-Prevenzione. Circulation. 2002; 105(16) :1897-903.

5. Nobmann ED ES, White RG, Schraer CD, Lanier AP, Bulkow LR. Příjem potravy u sibiřských Jupíků na Aljašce a důsledky pro kardiovaskulární onemocnění. Int J Circumpolar Health. 1998; 57(1): 4-17.

12. Calder PC. Mořské omega-3 mastné kyseliny a zánětlivé procesy: Účinky, mechanismy a klinický význam. Biochim Biophys Acta. 2014.

16. Dimri M, Bommi PV, Sahasrabuddhe AA, Khandekar JD, Dimri CP. Dietní omega-3 polynenasycené mastné kyseliny potlačují expresi EZH2 v buňkách karcinomu prsu. Carcinogenesis. 2010, 31(3): 489-95.

19. Manickam E, Sinclair AJ, Cameron-Smith D. Suppressive actions of eicosapentaenoic acid on lipid droplet formation in 3T3-L1 adipocytes. Lipids Health Dis. 2010, 9:57.

21. Pachikian BD, Neyrinck AM, Cani PD, Portois L, Deldicque L, De Backer FC, et al. Hepatic steatosis in n-3 fatty acid depleted mice: focus on metabolic alterations related to tissue fatty acid composition. BMC Physiol. 2008, 8: 21.

22. Dasarathy S, Dasarathy J, Khiyami A, Yerian L, Hawkins C, Sargent R, et al. Double-blind Randomized Placebo-controlled Clinical Trial of Omega 3 Fatty Acids for the Treatment of Diabetic Patients With Nonalcoholic Steatohepatitis. J Clin Castroenterol. 2014.

26. Dunstan JA, Simmer K, Dixon C, Prescott SL. Hodnocení kognitivních funkcí dětí ve věku 2(1/2) let po suplementaci rybím tukem matky v těhotenství: randomizovaná kontrolovaná studie. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed. 2008, 93(1): F45-50.

27. Stein AD, Wang M, Martorell R, Neufeld LM, Flores-Ayala R, Rivera JA, et al. Crowth to age 18 months following prenatal supplementation with docosahexaenoic acid differs by maternal gravidity in Mexico. J Nutr. 2011, 141(2): 316-20.

30. Ibrahim MM, Fjaere E, Lock EJ, Naville D, Amlund H, Meugnier E, et al. Chronická konzumace lososa z farmového chovu obsahujícího perzistentní organické látky způsobuje inzulinovou rezistenci a obezitu u myší. PLoS One. 2011, 6(9): e25170.

31. Calder PC. Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem a zánět. Proc Nutr Soc. 2012, 71(2): 284-9.

32. Simopoulos AP. Human requirement for N-3 polyunsaturated fatty acids [Požadavky člověka na N-3 polynenasycené mastné kyseliny]. Poult Sci. 2000, 79(7): 961-70.

35. Kaput J. Diet-disease gene interactions. Nutrition. 2004, 20(1): 26-31.

42. Contois JH, Anamani DE, Tsongalis GJ. Základní molekulární mechanismus polymorfismu apolipoproteinu E: vztah k poruchám lipidů, kardiovaskulárním onemocněním a Alzheimerově chorobě. Clin Lab Med. 1996, 16(1): 105-23.

43. Plourde M, Vohl MC, Vandal M, Couture P, Lemieux S, Cunnane SC. Plazmatická odpověď n-3 mastných kyselin na doplněk n-3 mastných kyselin je modulována apoE epsilon4, ale ne běžným polymorfismem PPAR-alfa L162V u mužů. Br J Nutr. 2009, 102(8): 1121-4.

45. Corella D, Ordovas JM. Interakce mezi n-3 mastnými kyselinami ve stravě a genetickými variantami a rizikem onemocnění. Br J Nutr. 2012, 107 Suppl 2: S271-83.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.