Hluboko pod našima nohama se nachází vnější jádro Země, tekutá vrstva o tloušťce přes dva tisíce kilometrů. Tato superhorká struktura, sevřená mezi pláštěm planety a pevným vnitřním jádrem, je tvořena roztavenými kovy, jako je železo a nikl.

Seismické vlny naměřené při zemětřeseních a sopečné činnosti poskytují vědcům informace o vnitřní struktuře naší planety. Pohyb těchto akustických vln je však velmi závislý na vlastnostech prostředí a hloubce jejich vzniku, což představuje omezení pro to, kolik informací mohou seismologové prostřednictvím seismických pozorování získat.

V nedávné zprávě popsali vědci z Tokijské univerzity svou simulaci zemského středu pomocí diamantové kovadliny. Poprvé v historii se podařilo stlačit malý vzorek tekutého železa a udržet ho v laboratorním prostředí pod ultravysokým tlakem a teplotou po značnou dobu.

Japonští vědci zkoumali vzorek železa pomocí vysoce fokusovaného synchrotronového zdroje rentgenového záření a měřili jeho hustotu. Zjistili, že stlačený vzorek tekutého železa je asi o 8 % hustší než vnější jádro, jehož hustota byla odhadnuta na základě předchozích studií. Tento důkaz naznačuje, že roztavené vnější jádro pravděpodobně obsahuje lehčí prvky, které dosud nebyly identifikovány.

Nové zjištění týkající se složení jádra by mohlo mít významné důsledky pro jeho pohyb. Díky kombinaci měření na kovadlině s matematickým modelováním představuje tato studie zcela nový přístup ke zkoumání vnitřní struktury Země a zlepšuje naše chápání toho, co se nachází pod jejím povrchem.

Tato studie byla publikována v časopise Physical Review Letters.

Výsledky této studie jsou uvedeny v příloze.