Vědci mají k nalezení léku na rakovinu ještě daleko, ale vědci ve Velké Británii nedávno učinili významný krok k vytvoření univerzální léčby rakoviny.

Výzkumníci z lékařské fakulty Cardiffské univerzity ve Walesu tvrdí, že objevili novou metodu, která zabíjí širokou škálu druhů rakoviny, včetně rakoviny prostaty, prsu, plic a dalších.

Podle výzkumníka Michaela Crowthera tento proces využívá receptory T-buněk v imunitním systému. Imunitní systém těla přirozeně napadá rakovinné buňky, ale vědci objevili jednu T-buňku uvnitř krve, která napadá celou řadu rakovinných onemocnění.

„Rakovina je v podstatě soubor nemocí. Není to tedy jedna nemoc. Jsou to různé typy,“ říká Crowther. „A tato imunitní buňka, kterou jsem našel… na tom zřejmě nezáleží.“

Metoda nebyla testována na lidech, ale Crowther říká, že je „nadšený“ z toho, co by to mohlo znamenat pro budoucnost léčby rakoviny.

Hlavní body rozhovoru

O tom, jak metoda funguje

„Když jsem s projektem začínal, cílem bylo pokusit se najít, jak říkáte, T-buňky, které by mohly reagovat na více různých bakterií. Víme, že takové již existují. Jen jsme se snažili najít jejich nové verze, které by rozpoznávaly bakterie u více různých lidí. A zatímco jsem to dělal, měl jsem v podstatě tyto rakovinné buňky, které jsme použili k aktivaci T-lymfocytů, ale to, co normálně děláme, je, že na tyto rakovinné buňky naložíme bakterie. Jsou to vlastně bakterie a produkty, které pak obvykle aktivují T-buňky. Ale ve své experimentální sestavě jsem měl také linii rakovinných buněk, která neměla žádné bakterie, jen jako kontrolu, abychom mohli zjistit, zda jsou to skutečně bakterie, které aktivují tyto imunitní buňky. Zjistil jsem, že ve skutečnosti právě ty, které neměly žádné bakterie, aktivovaly některé imunitní buňky nejlépe. Dále jsem tedy provedl screening několika různých druhů rakoviny. Pak to rozpoznalo všechny rakoviny, proti kterým jsme testovali na začátku.“

O výsledcích při testování na myších

„U myšího modelu jsme udělali to, že jsme vzali rakovinnou buňku a pak je to vlastně lidská rakovinná buněčná linie. Tu jsme vložili do myši a pak jsme ji nechali, aby se v myši uchytila. Když se tak stane, můžeme do myši vložit imunitní buňky. A to v podstatě vyčistilo myš od rakoviny. Prodloužilo to přežití těchto myší o několik týdnů. Týdny jsou vlastně velmi dlouhá doba.“

O tom, jak by tento postup mohl fungovat u pacientů s rakovinou

„No, zatím je velmi brzy mluvit o tom, že bychom to mohli skutečně aplikovat na pacienty, ale protože u pacientů, kteří jsou velmi nemocní, můžeme skutečně, doufejme, získat pokročilý časový plán na aplikaci těchto imunitních buněk pacientům. A bude to pravděpodobně fungovat podobně jako CAR T buňky, což je v podstatě to, když pacientovi vezmete jeho vlastní imunitní buňky a pak do nich vložíte receptor z těchto T buněk. Tyto imunitní buňky pak můžete vložit zpět do pacienta a doufejme, že vyčistí jeho vlastní rakovinu. Takto se to obvykle dělá. Doufejme, že budeme schopni mít banku imunitních buněk a pak je budeme moci přímo podávat pacientům, aniž bychom museli rozšiřovat jejich vlastní imunitní buňky. A v podstatě můžeme zkrátit dobu léčby těchto pacientů.“

O tom, proč trvalo tak dlouho objevit univerzální léčbu rakoviny

„Když se podíváte na T-buňky, obvykle rozpoznávají podskupinu proteinů zvanou HLA. A potíž s HLA je v tom, že každý má vlastně jinou sadu HLA. Takže když jsou jejich imunitní buňky podány jiné osobě, nereagují na tyto rakovinné buňky, protože budou mít jinou HLA. A tato HLA je pro T-buňky nesmírně důležitá, aby rozpoznaly cokoli, co na rakovině rozpoznají. Proto bylo nalezení těchto univerzálních cílů, zejména pro T-buňky, tak obtížné. Takže to je na tomto výzkumu vzrušující, že tento protein MR1 je stejný, takže to pak znamená, že nemáme tento problém s HLA.“

O tom, co bude v tomto výzkumu dál

„Takže nejprve chceme zajistit, aby to bylo skutečně bezpečné. Jeden příklad jsme již ukázali ve studii, kterou jsme publikovali. Ale chceme skutečně odebrat více imunitních buněk od pacientů a pak do nich vložit tento nový receptor a pak se ujistit, že je stále bezpečný v laboratoři s jejich vlastními zdravými buňkami a jejich vlastními rakovinnými buňkami a ujistit se, že zabíjí pouze rakovinné buňky. Další částí výzkumu, kterou chceme zjistit, je konkrétně to, co těmto rakovinám umožňuje, aby byly rozpoznány touto imunitní buňkou. Takže to bude docela důležité, abychom se ujistili, že to nemá žádné další vedlejší účinky. Jakmile budeme přesně vědět, co je to za molekulu a proces, který vede k této aktivaci imunitního systému, je to skutečně to, co potřebujeme zjistit.“

Marcelle Hutchinsová připravila a upravila tento rozhovor pro vysílání s Kathleen McKennovou. Pro web jej upravila Samantha Raphelsonová.