Ymir, první bytost v severském mýtu, je prvním stvořitelem, který dává život řadě bytostí, a obrem, který je užitečnější mrtvý než živý. (Ódin a jeho bratři stvořili svět z jeho těla.) Mezi těmito dvěma pohledy na Ymira panuje v příběhu skutečné napětí, které odráží nejednoznačný postoj severského mýtu k obrům obecně.

Na počátku

Norský mýtus o stvoření je přinejmenším neobvyklý. Na počátku byl led a oheň. Existovaly dvě říše, Muspell a Nifhelheim, jedna ledově chladná a druhá plná ohně. Nakonec se oblast uprostřed mezi nimi, Ginnungagap neboli Zívající prázdnota, oteplila natolik, že led roztál a z rozmrzající vody vzešel život:

Vsp. 3. Starý byl věk, | když žil Ymir;
Moře ani chladné vlny | ani písek tam nebyly;
Země nebylo, | ani nebe nad ní,
ale zívající prázdnota | a tráva nikde.

Ymir byl první bytostí, která se vynořila z ledu, následován krávou jménem Audhumla, která ho živila svým mlékem. Kráva olízla slaný led a vynořila se další bytost, Buri, který si našel ženu a měl syna Borra. Časem měl i Borr děti, boha Ódina a jeho dva bratry. (Více o Buriho ženě viz níže.)

Další eddická báseň, Vafthrudnismal, nemluví o první bytosti jako o Ymirovi, ale o Aurgelmirovi. Zatímco jméno Ymir sahá k indoevropskému kořenu, který znamená „dvojče“, a spojuje ho s indickým bohem Jamou, Aurgelmir znamená „blátožrout“, což je vůbec méně kosmicky znějící jméno. (I když vám možná připomene útěk z vězení ve filmu Vycházející Arizona.)

Aurgelmir má rodokmen: má syna Thrudgelmira (silák-žrout) a vnuka Bergelmira (horák-žrout). Verš se nezmiňuje o žádných ženských obrech, což vede k další otázce:

Jak se obři rozmnožují?“

Podle eddické básně Vafthrudnismal:

33. Jak se rozmnožují obři? Říká se, že pod paží toho mrazivého obra,
ve stejnou dobu vyrostl chlapec a dívka;
jedna noha s druhou toho moudrého obra
dostala šestihlavého syna.
(Všechny překlady z Eddy Andyho Orcharda.)

Na rozdíl od Ódinova předka Buriho, který je popisován jako světlé tváře, vidíme, že obři měli být groteskní – to může být jeden z důvodů, proč se rozmnožují zvláštním způsobem.

John Lindow se domnívá, že schopnost obrů rozmnožovat se nepohlavně i obvyklým způsobem byla hrozbou pro bohy a lidi. (Mnoho obřích žen má děti s různými bohy a hrdiny, takže víme, že mohou mít děti i tímto způsobem). Bůh Thor v tom zjevně vidí jeden z důvodů, proč obry rozbíjí, když říká:

23. Velká by byla rasa obrů, kdyby všichni žili,
lidstvo by nebylo ničím, pod Středozemí.
(Harbardsljod)

Jiní badatelé však považují Ymira za hermafrodita, v tom případě by jeho schopnost rozmnožování byla omezena jen na něj. Tento Ymir lépe zapadá do schématu bisexuálních kosmických bytostí, které vytvářejí první věci a bytosti. Od jiných, jako je egyptský Atum, se liší tím, že je také chápán jako netvor, který je zabit a rozbit, aby vlastně stvořil svět, podobně jako babylonská Tiamat.

Jedovatí obři?“

V závislosti na tom, jak si přeložíte některé části Ymirova příběhu, můžete jej a jeho potomky chápat jako jedovaté, zlé bytosti, nebo jinak jako bytosti vzniklé z chladu. (Kristensen: 150) Nebo možná oba Vafthrudnismalové zamýšleli, že eitrdropr (kapky ledu/jedu) lze číst oběma způsoby a nechali otevřené, zda jsou obři jedovatí, nebo jen chladní:

31. Z Elivagara kapaly jedové kapky,
které rostly, až vznikl obr,

ve Snorriho prozaické verzi:

Potoky zvané Ledové vlny, ty, které tak dlouho vycházely z pramenů, až na nich kvasnicový jed ztvrdl jako struska, která vytéká z ohně, – ty se pak změnily v led; a když se led zastavil a přestal téct, pak nad ním zamrzl. Ale mrholící déšť, který se z jedu zvedl, se srazil v krupici a krupice rostla, mráz přes mráz, jeden přes druhého, až do Ginnungagapu, Zívající prázdnoty.“

Ačkoli eddická strofa nevynáší žádné soudy o Ymirově povaze, když ji Snorri cituje, navazuje na ni tvrzením, že Ymir a všichni jeho potomci byli zlí. (Faulkes: 11) Tento dialog svým způsobem shrnuje nejednoznačnost kolem Ymira. Král Gylfi se ne bezdůvodně ptá, zda je Ymir jako první bytost považován za boha, jen aby mu bylo velmi důrazně řečeno, že Ymir byl zlá bytost. To může být racionalizace další části Ymirova příběhu.

První člověk, který zemřel

Podle Snorriho Sturlusona to byl Ódin a jeho dva bratři, kdo stvořili svět, jak ho vidíme dnes. V rámci této zakázky zabili obra Ymira a z jeho těla vytvořili svět. Grimnismal, který nám dává jména všeho, říká:

21. Z Ymirova těla vznikla země,
a z jeho kostí skály,
z lebky ledového obra nebe
a z jeho krve moře.

V jiných mytologiích by se tak stal králem mrtvých, ale v severském mýtu tuto roli plní bohyně Hel. Pro básníky a Snorriho je Ymir praotcem obrů neboli surovinou pro vznik světa. (A skaldští básníci – Ymirova krev je kenningem pro moře a Ymirovo maso pro zemi.)

Jednou z teorií o Ymirově smrti je, že jeho zabitím Ódin a jeho bratři zabili svého dědečka. Na rozdíl od obrů, kteří vyšli z Ymírova těla, nám mýty říkají, že Buri „gat“, dostal, svého syna Borra a Borr zase dostal Ódina. Kdo je tedy „dostal“? Jediná dostupná žena, o které víme, vyšla z Ymirova podpaží, takže to musela být obryně, takže to musela být Buriho partnerka, a pravděpodobně i Borr měl obří partnerku.

Tento výklad zapadá do čtení severského mýtu jako sváru mezi bohy a obry, kdy dochází k úderům a protiúderům, dokud jedna závěrečná bitva nadobro nevyrovná skóre. A všichni víme, že rodinné spory jsou ze všeho nejjedovatější.

Téměř vyhynutí obrů

V době, kdy Ymir zemřel, muselo být na světě obrů poměrně málo, protože jiný mýtus vypráví, jak byli téměř úplně vyhubeni. Vafthrudnismal nám podává první zmínku o tomto příběhu:

29. Nespočet let před stvořením země:
Tehdy se narodil Bergelmir;
Thrudgelmir byl otcem toho,
a Aurgelmir dědečkem.

(Použité slovo je luðr, slovo, které badatele mátlo. Bellows ho sice přeložil jako „loď“, ale mohlo by znamenat „rakev“ nebo „truhlu“ či dřevěnou součástku z mlýna; druhý význam, hudebního nástroje, jako je alfon, se zdá nepravděpodobný.)

Chceme-li se dozvědět podrobnosti, musíme se obrátit na Snorriho, který příběh vysvětluje:

Borovi synové zabili obra Ymira. Když padl, vyteklo z jeho ran tolik krve, že s ní utopili celý rod mrazivých obrů, až na toho jednoho, který unikl i se svou čeledí. Obři mu říkají Bergelmir. Ten se svou ženou vystoupil na svou archu a zůstal tam zachován a od nich pocházejí rody mrazových obrů.

Aby tuto krev odvedli, vytvořili bohové moře a pak začali tvořit a zaplňovat svůj svět, což nakonec vedlo ke stvoření prvních lidí poté, co pro ně byla z Ymirových kostí vytvořena pevnost zvaná Midgard (náš svět) a opevněna Ymirovými řasami. Toto opevnění ochránilo před zbývajícími obry.

Je tedy možná ironií, že jedno z míst, kde se obři shlukují, je na mořském pobřeží, poblíž krve jejich předka.

Možná právě Ymirova smrt a rozčtvrcení vedly k tomu, že byl považován za zlého – vždyť vzít první bytost, která žila, a zabít ji a rozřezat, by jinak vypadalo jako nehoráznost. Mýty vlastně neuvádějí žádný důvod, proč by to Ódin a jeho bratři dělali, takže nejpravděpodobnějším vysvětlením by bylo, že to byl obr, a tudíž nebezpečný. Pokud s ním šli všichni ostatní obři, tím lépe.

Ale nejednoznačná povaha Ymira – stejně jako obrů obecně – znamená, že ho nemůžeme jen tak zavrhnout jako primitivní a zlou bytost. Ymir udržuje v napětí dva mýty: prvotní bytost a stvořitele a netvora zrozeného z chaosu, z něhož je stvořen svět, a toto napětí odráží nejednoznačné postavení jeho rodu, mocného i chaotického.

Obři byli podobně ambivalentní: mohli být předky mocného rodu (a hrabata z Orknejí vyprávěla příběh o svém obřím předkovi, který vědomě odrážel Ymirův mýtus), moudrými, prastarými bytostmi nebo nestvůrnými, mnohohlavými bytostmi, které chtějí škodit a ničit. Takový odkaz zanechal Ymir svým dětem.

Kristensen, Rasmus Tranem, 2007: „Proč byl Ođinn zabit Fenrirem? A Structural Analysis of Kinship Structures in Old Norse Myths of Creation and Eschatology“, in Reflections on Old Norse myths, Studies in Viking and medieval Scandinavia, v. 1, eds. Pernille Hermann, Jens Peter Schjødt a Rasmus Tranum Kristensen, Brepols, Turnhout: 149-69.
Larrington, Carolyne 2017: The Norse Myths:
Lindow, John 2001: Norse Mythology: A Guide to the Gods and Heroes, Thames and Hudson:
Orchard, Andy 2002: A Guide to Gods, Heroes, Rituals and Beliefs, OUP, New York and Oxford: Vydavatelství Cassell’s Dictonary of Norse Myth and Legend, Cassell Reference.

Ymir – Norse Mythology for Smart People
Encylopedia Britannica heslo o Ymiru
Schmoop o Ymiru
Stránka The Creation – The Norse Gods
Pinterest Board of Ymir images
Ymir se objevuje v několika videohrách, včetně Smite a Thor: God of Thunder a v Marvel Comics
Ymir, B.C. bývalý zlatý důl pojmenovaný po obrovi

Pokud se vám líbí tento obrázek nahoře, klikněte sem

.