Základy autorského práva pro hudebníky – Hudební autorské právo

Zábavní právo

Březen 2009

Jon M. Garon*

Průvodce právem a obchodem pro hudebníky

Pravidla autorského práva určují velkou část hudebního podnikání a formují postupy, které určují nahrávací a koncertní smlouvy. Washington chápe význam hudebního podnikání, protože již více než sto let přijímá a mění zákony o autorských právech ve prospěch hudebního průmyslu a jeho řízení. Navzdory tomuto významu má mnoho umělců velmi málo informací o autorských právech, nebo ještě hůře, spoléhají se na znalosti pravidel, která se za poslední čtvrtstoletí dramaticky změnila. Tento sloupek přináší přehled základních otázek autorského práva, které by měl znát každý hudebník.

U nové písně nebo jiného díla začíná autorské právo okamžikem fixace – když jsou hudba a text zaznamenány na papír, nahrány nebo uloženy v počítači. Autorské právo chrání hudebníka i v případě, že píseň není nikdy registrována u Úřadu pro autorská práva. Zaslání kopie díla sobě samému neposkytuje žádnou další právní ochranu a pravděpodobně se neukáže jako užitečný důkaz pro určení data vzniku písně.

Autorské právo ke skladbě je odlišné od autorského práva ke zvukovému záznamu. Obecně lze zvukový záznam považovat za master – zaznamenané provedení skladby. Při registraci nově zveřejněné skladby by měl hudebník dbát na to, aby chránil autorská práva ke skladbě odděleně od autorských práv ke zvukovému záznamu.

Ačkoli registrace zveřejněné hudby nebo nahrávky není povinná, má řadu výhod. Registrace autorských práv poskytuje právo požadovat poplatky za právní zastoupení a zákonnou náhradu škody. Registrace bude vyžadována před podáním žaloby na vymáhání autorských práv.

Registrace je také jednoduchá. Donedávna musel hudebník podat formulář-PA u Úřadu pro autorská práva. To je sice stále možné, ale Úřad pro autorská práva odstranil formulář-PA ze svých webových stránek (www.copyright.gov), aby podpořil uživatele v elektronickém podávání žádostí. Registrace by měla být provedena na formuláři-CO. Tento formulář se používá jak pro skladbu, tak pro zvukový záznam. Náklady na podání činí 35,00 USD v případě elektronického podání nebo 45,00 USD v případě podání v papírové podobě. Vyřízení papírového podání trvá úřadu pro autorská práva také podstatně déle. Kromě registrace musí být u Úřadu pro autorská práva uloženy také dva výtisky zveřejněné skladby.

Dokud není skladba zveřejněna, nemá její registrace téměř žádný význam. To obvykle znamená prodej nebo distribuci kopií skladby veřejnosti. Zveřejnění nové nahrávky nebo videa na YouTube bude představovat zveřejnění. Živé provedení skladby neznamená její zveřejnění.

Podle průmyslové tradice spravují autorská práva ke skladbě hudební vydavatelství, zatímco zvukové nahrávky spravují nahrávací společnosti. Hudební vydavatelství mohou skladatelům poskytnout hodnotu, protože tyto společnosti usilují o podporu použití skladeb ze svého katalogu pro použití ve filmech, televizi, reklamě, vyzváněcích tónech a videohrách kromě not a hudebnin. Vydavatelé za tyto služby obvykle dostávají padesát procent příjmů ze skladeb. Vydavatel spravuje prodej skladby a obvykle vyřizuje všechny požadavky na registraci a uložení autorských práv.

Autorská práva chrání skladbu ještě sedmdesát let po skončení života autora. Pokud je skladba vytvořena korporací, bude doba trvání devadesát pět let. Pokud je skladba vytvořena společně, bude sedmdesát let běžet od smrti posledního žijícího autora. Ve většině situací bude autorem písně individuální skladatel nebo tým skladatele a textaře. Nastávají však situace, kdy se členové skupiny dohodli, že budou pracovat pro skupinu jako zaměstnanci korporace nebo společnosti s ručením omezeným. V takovém případě by členové kapely vytvářeli dílo jako dílo na zakázku a autorem by byla korporace/společnost s ručením omezeným. Existuje několik dalších situací, kdy bude skladatel požádán, aby podepsal smlouvu o pronájmu díla, ale ve všech případech, kromě vzácných, by se hudebníci měli těmto ujednáním bránit.

Po více než sto let Kongres uznával, že hudebníci jsou obzvláště zranitelní při tržních jednáních o právech k jejich hudbě. U písní napsaných po roce 1978 může autor vypovědět autorskou smlouvu 35 let po datu převodu nebo udělení autorských práv. Toto právo je nedostupné pro jakoukoli skladbu vytvořenou jako dílo k pronájmu, takže hudebníci by měli chránit svou druhou šanci těžit ze své hudby tím, že se vyhnou převodům díla k pronájmu.

Obal písně odráží omezenou exkluzivitu poskytovanou autorským právem. Původní vlastník autorských práv má výlučné právo zveřejnit nebo vydat první zvukový záznam písně. Poté mají všichni ostatní interpreti právo vystřihnout vlastní verzi písně.

Chce-li hudebník vydat cover verzi písně, musí zaplatit povinnou nebo státem stanovenou sazbu za užití písně. Tato platba, známá jako mechanická práva, dává hudebníkovi právo použít hudbu ve vlastním zvukovém záznamu nebo masteru. Coververze písní mohou být vydány na CD nebo ke stažení v digitální podobě. Zákonné právo na vytvoření coververze písně se nevztahuje na filmové soundtracky, videohry nebo jiná audiovizuální díla. Pro tato užití je třeba získat licenci od nositele autorských práv.

Podle zákona se povinný poplatek platí prostřednictvím Úřadu pro autorská práva nositelům autorských práv ke skladbě. V současné době jsou sazby vyšší, a to 9,1 centů za skladbu nebo 1,75 centů za minutu přehrávání. Pro lepší zjednodušení procesu poskytuje nezisková organizace Harry Fox Agency snadno použitelné webové stránky, které poskytují mnohem jednodušší systém udělování licencí než udělování licencí prostřednictvím Úřadu pro autorská práva. Pro malé náklady do 2 500 CD nebo digitálních souborů ke stažení poskytuje Harry Fox online službu nazvanou Songfile, která umožňuje snadné licencování kterékoli ze 2 milionů skladeb v databázi Songfile.

Verze skladby se může od původní skladby dosti lišit. Může být upravena podle potřeby interpreta, „avšak úprava nesmí měnit základní melodii nebo základní charakter díla“. Ještě důležitější je, že aranžér coververze nemůže získat autorská práva na novou verzi bez výslovného souhlasu vlastníka původních autorských práv.

Na rozdíl od mechanické autorské odměny se autorské odměny za veřejné provedení neurčují prostřednictvím opatření Kongresu. Místo toho tři společnosti pro výkonná práva – ASCAP, BMI a SESAC – udělují licence místům, kde je hudba veřejně provozována. Veřejná vystoupení zahrnují živá vystoupení na veřejných místech, jako jsou bary, restaurace a posluchárny, a také vystoupení předem nahrané hudby v rozhlase, televizi, na internetu a na veřejných místech.

Pro hudebníka představuje členství ve společnosti pro výkonná práva zdroj příjmů, který bude založen na popularitě hudby. Finanční prostředky získané společností pro výkonná práva jsou rozdělovány členům na základě prodeje nahrávek a vysílání. Protože autorská práva chrání také práva na veřejné provozování digitálních zvukových záznamů, slouží organizace SoundExchange k vybírání poplatků za veřejné provozování, které náleží držiteli autorských práv k digitálnímu masteru – nahrávacím společnostem – na základě zákonné licenční sazby, která je stále předmětem velkých sporů a probíhajících jednání.

Zaregistrováním u Úřadu pro autorská práva při zveřejnění děl a spoluprací s agenturou Harryho Foxe a společností pro výkonná práva může skladatel maximalizovat možnosti výdělku ze skladeb. Nahrávací společnosti – včetně nezávislých vydavatelství – mají další možnost získat autorské poplatky prostřednictvím sbírek SoundExchange. Prostřednictvím těchto různých organizací může mít nezávislý umělec možnost získat příjmy ze všech zdrojů vytvořených autorským zákonem. Prostřednictvím těchto organizací a práv na ukončení smlouvy udělených Kongresem poskytuje autorské právo mnoho nástrojů ke zlepšení živobytí skladatelů a umělců.

Jon M. Garon je advokátem v advokátní kanceláři Gallagher, Callahan & Gartrell v Concordu v NH a profesorem práva na Hamline University School of Law.

Další články profesora Garona lze nalézt na adrese www.lawbizbooks.com. Píše také blog Zábava a podnikání. Chcete-li navrhnout téma pro budoucí sloupek, pošlete e-mail.

* Jon Garon je advokátem v New Hampshire, Kalifornii a Minnesotě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.