Rozcházel se se mnou a jeho důvod byl:

„Už se to nehodí“

Dva týdny poté mi řekl, že budu nejdůležitější člověk v jeho životě a budu pro něj tak důležitá… byli jsme pár 1 rok a já mu nevěřím, vím, že mě stále miluje, moje první láska… nejvíc mě bolí, že vím, že jeho důvod byla lež a on byl jen zbabělý říct, že má moc práce a náš vztah je příliš velký výdaj, pravda.. Viděli jsme se jen jednou za týden nebo jednou za dva týdny a někdy jsme se kvůli vzdálenosti neviděli 3 týdny, ano, bylo to těžké, někdy jsem hodně plakala, moc mi chyběl, ale milovala jsem ho a on mě stále miloval. Víkend předtím byl úžasný, užili jsme si tolik legrace. Jen nechápu proč odešel a jak nás mohl jen tak zahodit. Byl to jediný kluk, kterého jsem kdy milovala a bylo to tak těžké ho ztratit..ale teď už vím, že udělal velkou chybu a až si uvědomí, že mě ztratil, budu pryč a možná budu mít někoho, kdo mě miluje, i když je těžké se vidět po mém boku…bylo mi s ním krásně a chybí mi ten čas, ale teď už je to jen krásná vzpomínka, na kterou budu někdy vzpomínat…. Vím že jsem hodná holka skvělý člověk, on mi dal tenhle pocit.. Rozešel se se mnou před třemi týdny, ale připadá mi to jako měsíce… Přijala jsem jeho rozhodnutí a před dvěma dny jsem někoho potkala… Myslím, že má o mě zájem a já na to půjdu pomalu, nicméně se s dobrým pocitem zamykám dopředu a s malým úsměvem dozadu a vzpomínám na všechny ty skvělé chvíle, které jsme spolu prožili… Vždycky na něj budu vzpomínat a myslím, že první láska je v životě něco výjimečného.. Juliusi díky za krásné chvíle které jsme spolu prožili a přála jsem si aby jsi se nerozešel tak jak jsi to udělal, pak to bolí víc když ti člověk kterého miluješ lže místo toho aby ti řekl pravý důvod samozřejmě že to bude bolet když ztratíš člověka kterého miluješ ale pak víš proč a můžeš se to snažit pochopit… a věty typu bylo nám spolu krásně ale i ty nejkrásnější chvíle jednou skončí jsou blbost a já vím že jsi to neřekl ty…

Jenže jsem se chtěl rozloučit a je jednodušší nechat nás takhle odejít… třeba se potkáme někdy jindy… kdykoliv… jsi skvělá a vím, že potřebuješ někoho jiného než mě, kdo se lépe hodí do tvé situace, pokud je život… je těžké pochopit, že to nemůžu být já, i když mě miluješ, ale pro mě je to teď v pořádku… Jsem schopná se s tebou rozloučit, i když to pořád tak bolí, že tě musím nechat odejít… nechat tě odejít z mého života a také z mého srdce nebo zmenšit tvůj prostor v mém srdci, aby tam bylo místo pro někoho jiného… Myslím, že se k sobě pořád hodíme, ale nebo životní situace ne…

sbohem, lásko moje, jsem ti tak vděčná, že jsi mi dala ty nezapomenutelné a neuvěřitelné chvíle…

.