– Sean S., Biddeford

Slunce je s časem stále žhavější (nebo svítivější). Rychlost změn je však tak nepatrná, že si ničeho nevšimneme ani za mnoho tisíciletí, natož za jeden lidský život. Nakonec se však Slunce stane tak zářivým, že učiní Zemi nehostinnou pro život.

Probereme si některé vědecké poznatky:

Slunce vyrábí energii pomocí termonukleárních reakcí v jádře, při nichž se vodík mění na helium. Při těchto reakcích vzniká velké množství energie, která pomalu putuje ven směrem k fotosféře a pak do vesmíru. Astronomové se domnívají, že Slunce vzniklo přibližně před pěti miliardami let, kdy tyto reakce zahájilo. Od té doby pokračují.

Jak Slunce stárne, pomalu se zahřívá v důsledku hromadění zbytkové energie vyzařované těmito reakcemi v jádře. Zpočátku bylo Slunce jen asi ze 70 % tak svítivé jako dnes. V důsledku toho by sluneční konstanta, tedy energie, kterou Země od Slunce dostává, byla odpovídajícím způsobem nižší. „Paradox slabého Slunce“ vznikl na základě zjištění, že ačkoli bylo Slunce ve svých počátcích chladnější, raná Země stále obsahovala kapalnou vodu.*

V průběhu následujících miliard let se svítivost Slunce postupně zvyšovala a bude se zvyšovat i v budoucnu. Astronomové odhadují, že svítivost Slunce se bude zvyšovat přibližně o 6 % každou miliardu let. Tento nárůst se může zdát nepatrný, ale zhruba za 1,1 miliardy let učiní Zemi nehostinnou pro život. Planeta bude pro život příliš horká.

Když hvězdní astronomové poprvé pochopili mechanismus vzniku energie na Slunci, domnívali se, že život na Zemi přežije, dokud se Slunce nerozšíří do stadia červeného obra. Dnes vědí, že naše doba je mnohem kratší, i když stále více než jedna miliarda let.

*Astronomové a geologové se stále snaží tento paradox vyřešit. Někteří se domnívají, že zemská atmosféra byla v mládí mnohem hustší a obsahovala větší množství oxidu uhličitého, který zadržuje teplo. Takový plynný obal by byl schopen zadržet více tepla na povrchu planety, stejně jako to dnes dělá atmosféra Venuše bohatá na oxid uhličitý. Měsíc byl také blíže, a proto byl výsledný slapový ohřev mnohem větší, protože slapové síly vyvolané blízkým tělesem jsou velmi citlivé na vzdálenost. Tyto a další faktory by mohly vysvětlit, jak mohlo chladnější Slunce udržet teplejší Zemi.