Další zajímavou věcí týkající se našeho hudebního vkusu je to, jak brzy jsou tato semínka zasazena. „Každé dítě přichází vybavené tak, aby mohlo mluvit jakýmkoli jazykem nebo vydávat jakýkoli zvuk pro stovky jazyků, které existují. V průběhu prvního roku se to zejména omezuje. Synapse vytvořené v mozku vykovávají určité zvuky a vylučují jiné. K něčemu podobnému dochází i v případě hudby. Říká se tomu „inkulturace“. Zhruba v prvních šesti měsících mohou děti skutečně sledovat syntax jakéhokoli hudebního stylu – složité rytmy z Turecka nebo durové stupnice z Evropy. Pokud dítěti několikrát něco zahrajete a uděláte mírný posun, dítě při tomto posunu otočí hlavu. Rozpozná tak odchylku. Síla, kterou máme jako kojenci ke zpracování a pochopení hudby, je mimořádná.“
Gasser říká, že jak rosteme, náš hudební vkus nám skutečně pomáhá utvářet naši individuální identitu – zejména odlišnou od našich rodičů. „Hudba se stává tím kůlem v zemi – ‚tohle jsem já‘,“ říká Gasser. „Ale zároveň se hudba, kterou lidé poslouchali v raném věku, stává jejich přirozenou domácí pohodou. Až vyrostou, bude tato hudba součástí toho, kým jsou, bude spojena se vzpomínkami a dospíváním. Všechny tyto síly jsou důvodem, proč je pro nás hudba tak důležitá.“
Způsob, jakým vnímáme hudbu, se neustále vyvíjí
Poznamenal jsem rozdíl mezi tím, jak jsem objevoval hudbu jako teenager (alba, ve svém pokoji, čtení poznámek), a tím, jak objevuji hudbu nyní (Shazam, poslech čehokoli á la carte, na vyžádání, prostřednictvím jakéhokoli zařízení, které vlastním), a zeptal jsem se Gassera, zda mladí lidé stále potřebují čas na to, aby se do kapel nebo umělců skutečně začetli, nebo zda technologie ovlivnily tento aspekt hudebního objevování. „Technologie má vždycky vliv na to, jak posloucháme hudbu a jak s ní komunikujeme,“ říká. „Celá představa, že by si lidé museli koupit album, přiměla hudebníky přemýšlet o své hudbě z divadelního hlediska a vytvářet hodinový hudební zážitek na rozdíl od zážitku z jednotlivých písní. Když moje děti objeví interpreta, který se jim líbí, a album obsahuje pár písní, které se jim líbí, stejně prozkoumají celé album. Jen nemusíte šetřit celé kapesné na nákup jednoho alba. Můžete si poslechnout všechno.“
Bez ohledu na to, kolik nám je let, je podle Gassera „na nás“, abychom pokračovali v objevování nové hudby. „Všichni přicházíme s tím, že jsme hardwarově nastaveni na velmi sofistikované hudební chápání,“ vysvětluje. „Nakonec není důvod, proč by někdo, kdo nehraje na žádný nástroj nebo neskládá hudbu, nemohl být ve svém poslechu hudby stejně eklektický, sofistikovaný a oddaný jako někdo, kdo je profesionální hudebník. Je to hodně o sebedůvěře a odstraňování bariér, které říkají: ‚Nejsem hudebník, takže se mi jazz nemůže líbit, protože ho nechápu‘. To je nesmysl. Všichni máme schopnost, pokud máme otevřenou mysl, prozkoumat jakoukoli hudbu.“
Vzpomíná, jak se zúčastnil nedávné svatby a uvědomil si, že každý dvacátník odříkává každý text každé písně, kterou DJ hraje, a přesto mu to bylo cizí. „Každá generace má svá mistrovská díla a své šlágry,“ říká. „Nepochybuji o tom, že tato generace bude produkovat hudbu, která bude jejich sentimentálním klenotem, až budou pobírat sociální dávky.“
VÍCE V SERIÁLU ‚VÁŠ MOZEK NA‘
- Jak si zlepšit paměť, podle neurovědy
- Co se stane s vaším mozkem, když držíte dietu
- Tento váš mozek o modlitbě a meditaci
- Jak trénovat mozek, aby byl optimističtější
Chcete více takových tipů? Zpravodajství NBC BETTER je posedlé hledáním snazších, zdravějších a chytřejších způsobů života. Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a sledujte nás na Facebooku, Twitteru a Instagramu.
.