Tento článek původně vyšel na stránkách VICE UK.

Dříve znamenalo stárnout s grácií používat opalovací krém a pít hodně vody, ale žijeme v novém odvážném světě. Nyní, když je botox tak dostupný a stále levnější, se jeho podstoupení „trochu botoxu“ stalo součástí rutiny péče o sebe sama – věcí, které pro sebe děláme, abychom se cítili dobře. „Péče o sebe“ možná začínala jako šálek čaje nebo masáž, ale botox, jehož používání od roku 2010 vzrostlo o 22 procent, se rychle stává dalším nástrojem ve výbavě.

Botox (botulotoxin), který se aplikuje, aby se zabránilo vráskám znecitlivěním obličejových svalů, už není jen pro stárnoucí bohaté bílé dámy. Stále více mladších žen – a někteří muži – zařazují „dětský botox“ (jen trochu!) do své zkrášlovací rutiny dávno předtím, než to striktně potřebují. Preventivní botox znamená, že se vrásek ani tak nezbavíte, jako spíš zabráníte tomu, aby se vůbec vytvořily.

„Teď už je to součást mého života,“ říká Vicky, kosmetička ze severního Londýna, která začala s botoxem ve 24 letech. Po 11 letech injekcí říká, že nemá žádné vrásky, ani když botox začne mezi návštěvami dvakrát ročně vyprchávat. „Začala jsem s tím, abych zabránila vzniku hlubokých vrásek mezi obočím,“ říká Vicky s odkazem na to, čemu se v lexikonu vrásek říká „jedenáctky“. Říká, že v tom bude pokračovat donekonečna a bude o tom otevřeně mluvit: „Nedržím to v tajnosti. Když se mě někdo zeptá, jestli jsem si nechala něco udělat, řeknu mu, že jsem si nechala udělat botox.“ (Všichni, s nimiž jsem mluvila, sice řekli, že o používání botoxu v běžném životě otevřeně mluví, ale požádali, aby jejich příjmení nebyla uvedena kvůli zachování soukromí na internetu.)

Vicky se líbí, jak se po botoxu cítí – „a to je vlastně všechno“. Možná byla v trendu preventivního botoxu dřív, ale Vicky už není tak neobvyklá: podle Americké společnosti pro estetickou plastickou chirurgii se počet žen (které tvoří 90 procent uživatelů botoxu), které si nechávají píchat injekce ve věku 19 až 34 let, od roku 2011 zvýšil o 41 procent. Velká Británie oficiální údaje nemá, ale praktičtí lékaři hlásí podobný trend.

Sara, projektová manažerka z Georgie v USA, která začala botox podstupovat před dvěma lety ve věku 33 let, ho považuje za „dobrý dlouhodobý udržovací plán, který úplně nezmění to, jak vypadám, ale jen udrží věci stejné“. Sarah je s výsledkem velmi spokojená: „Není to neuvěřitelně nápadné. Stále mohu hýbat obočím a trochu mračit čelo. Když se usměju, je to na mém obličeji vidět. Nechtěla bych ale vypadat jako zmrzlá.“

Sarahin popis v podstatě odpovídá tomu, jak se preventivní botox inzeruje spotřebitelům. Dana Berkowitzová, docentka sociologie na Louisianské státní univerzitě, tvrdí, že kosmetický průmysl se zaměřuje na stále mladší lidi a vytváří celoživotní spotřebitele. „To se netýká jen botoxu, ale také věcí, jako jsou dermální výplně,“ říká Berkowitzová, autorka knihy Botox Nation. Berkowitzová říká, že její výzkum potvrzuje její tvrzení, že botox je vstupní drogou „nejen pro kosmetické zákroky, ale pravděpodobně také pro chirurgické zákroky v další linii“.

Dalo by se říci, že na tom není nic špatného – že lidé by měli mít možnost dělat si se svým tělem, co chtějí. Ale Berkowitz tvrdí, že nechat si aplikovat botox není totéž jako nechat si udělat obličejový nebo chemický peeling. „Botox ve skutečnosti paralyzuje obličej a zakazuje nám schopnost dělat výrazy, jako je mračení nebo svrašťování obočí – věci, které vyvolávají hořkost nebo hněv. A ženy nemají být mrzuté nebo naštvané,“ říká. Schopnost botoxu potlačovat naše výrazy má i další důsledky: výzkum Barnard College v New Yorku zjistil, že botox tím, že znecitlivuje obličej, znecitlivuje i naše pocity, ať už veselé nebo smutné, což je dáno tím, jak smyslová zpětná vazba z obličeje do mozku ovlivňuje naše nálady.

Doktorka Rekha Tailor, praktická lékařka botoxu a zakladatelka kliniky Health & Aesthetics v Surrey, má jiný názor: „Botox v podstatě uvolňuje svaly a zabraňuje špatným návykům. Je to vynikající preventivní prostředek,“ říká. Opakované pohyby – například mnutí kůže kolem očí při každém úsměvu – znamenají ztrátu kolagenu, a to nakonec vede k tomu, že vrásky zůstanou viditelné, i když se přestanete usmívat. „Botox nepřinutí vaši pleť produkovat kolagen. Zastaví však tento opakovaný pohyb, takže zastaví úbytek kolagenu,“ vysvětluje doktor Tailor a dodává, že podání botoxu, když už vrásky jsou, je sice zjemní, ale úbytek kolagenu neobnoví.

Doktorka Sheila Nguyen, odbornice na botox v Beyond Medispa v Harvey Nichols v Londýně a bývalá ředitelka The London School of Facial Aesthetics, před podáním preventivního botoxu pacienta posoudí, protože ne každý má stejný rizikový profil. Pokud pracujete venku nebo trávíte celý den mžouráním do počítače, bude váš obličej postižen více. Existuje také genetická složka: pokud má vaše matka „marionetové vrásky“ kolem úst, budete je mít pravděpodobně také.

Botox je ve Velké Británii lék na předpis – měl by ho podávat pouze lékař s licencí, ale ne vždy tomu tak je (v USA jsou podobné problémy s nekvalitními postupy). Dr. Nguyenová říká, že pacientovi vždy vysvětlí rizika, finanční zátěž v případě, že se rozhodne pokračovat v léčbě, a možnost vzniku rezistence na botox. Ale pacienti se k tomu chovají docela nenuceně: „Mluví o tom, jako by to byl jen další aspekt jejich každodenní péče o pleť, jako když si nechají ošetřit obličej,“ říká doktorka Nguyenová. Dodává, že obavy z toho, že budou považovány za marnivé, nebo že nechtějí, aby to někdo (včetně jejich manželů) věděl, jsou častější u starších žen, zatímco mladší ženy často přicházejí na ošetření se svými přáteli nebo s kolegy během polední pauzy: „Vůbec se za to nestydí.“

Rebecca, vychovatelka v raném dětství v New Yorku, začala chodit na botox před šesti lety, když jí bylo 34 let: „Bylo téměř příliš těžké to odmítnout – věděla jsem, s čím se potýkám, když měl můj otec velmi velké a vrásčité čelo“. Pro Rebeccu to není vždy snadné rozhodnutí: „Mám z toho úzkost. Pokaždé riskujete,“ říká. Špatně podaný botox může vést k poklesu očí a dokonce k oslepnutí. „Nechci mít na obličeji něco trvale poškozeného jen proto, abych neměla vrásky,“ dodává Rebecca. Na čele si to vždycky troufne, ale jinde se s botoxem (jehož cena je stanovena za oblast) neobtěžuje: „Nemám žádné problémy s kuřími okny kolem očí, ty mě netrápí.“

Pro Rebeccu není botox důvodem k tomu, aby vypadala věčně mladá – vlasy, které jí od dvaceti let šediví, si vlastně nikdy nebarvila a miluje svůj napůl černý, napůl stříbrný šok z kudrlin. Opravdu jde jen o to vrásčité čelo.

Ross, dvaadvacetiletý student z Floridy, který chodí na botox od svých sedmnácti let, říká totéž: „Na čele se mi začaly objevovat trvalé vrásky, které jsou určitě z tátovy strany“. Ross říká, že mu matka říkávala: „Nechceš mít čelo po tátovi!“ Ross léta navštěvoval dermatologa, aby bojoval s akné, díky čemuž se mu podařilo získat botox tak mladý, a nyní si nechává každých šest měsíců píchat injekce. „Rozhodně to vnímám jako způsob, jak zabránit něčemu, o čem vím, že by mě v budoucnu znejistilo. Je to spíš pro mě než pro někoho jiného,“ říká a opakuje tak názor všech, se kterými jsem mluvil.

Na otázku, jestli si nechá botox aplikovat i ve čtyřiceti, se Ross na chvíli zamyslí: „Kdyby mi bylo 40, asi bych to nedělal ze správných důvodů… ale také si nemyslím, že existuje špatný důvod, pokud je to něco, čím si nejste jistí a máte prostředky, jak to napravit.“ Ross má zatím v plánu pokračovat: rodiče mu to budou platit, dokud se bude vzdělávat, a říká, že má zajištěnou dobrou práci, takže si to bude moci dovolit.

Muži stále tvoří jen asi 10 procent uživatelů botoxu. Doktorka Nguyenová sice říká, že se u ní objevuje stále více mužů, ti však místo preventivního přístupu spíše čekají, až na ně budou fronty. Ross však botox vnímá jako „zdravotní záležitost“ – zvedá činky a hlídá si stravu. „Můj dermatolog říká botoxu ‚péče o sebe‘,“ říká se smíchem. Stejně jako většina lidí, se kterými jsem mluvil, i Ross zmínil Instagram, Kim Kardashian a Kylie Jenner, když jsem se ho zeptal, proč si myslí, že lidé přistupují k botoxu a výplním mnohem nenuceněji. „Ale myslím, že lidé v mé generaci jsou prostě obecně pro všechno, včetně toho, že jdou pod jehlu,“ dodává.“

Carrie, odbornice na vztahy s veřejností v Leedsu, říká, že sociální média měla vliv i na ni. „Při pořizování selfie hodně zvedám obočí. Jsem dost výrazná,“ vysvětluje a dodává, že s botoxem začala před rokem, v 25 letech, poté, co si injekce nechala píchnout její matka, která jí řekla, že nejlepší je začít v mládí. „Jsem trochu paranoidní kvůli vráskám na předloktí. Mám ještě čerstvou tvář, ale když začnu teď, mohlo by to zabránit tomu, aby to bylo špatné, až budu starší.“

Carrie chodí jednou za tři až čtyři měsíce – snaží se využít novoroční nabídky nebo slevy dva za cenu jednoho ke Dni matek -, ale je to drahé. Momentálně si přivydělává bokem, aby to zaplatila. Ve skupině Carriiných kamarádek je běžné nechat si aplikovat botox; uvažovala i o výplních rtů, ale rozhodla se, že to neudělá. „Člověk opravdu vidí, jak snadné je nechat si něco udělat a hned se cítit dobře,“ říká. „Když to začne působit, všímám si toho víc v zrcadle, a tak se k tomu hned vracím. Člověk prostě chce vypadat co nejlépe, a tak pokračuje dál.“

Sociální média znamenají, že žijeme mnohem otevřeněji; věci, které jsme dříve dělali v soukromí, teď děláme mnohem více veřejně. Kardashianové na Instagramu přesně vysvětlují, jak dosahují svého bezchybného vzhledu. Možná netoužíte vypadat jako Kim nebo Kylie, ale také: kdo chce vypadat staře a zanedbaně? „Selfie kultura“ znamená, že neustále vidíte své snímky, a filtrů můžete použít jen tolik, kolik potřebujete. To přispěje k nárůstu botoxu,“ říká Dana Berkowitzová. Vypráví mi, že během výzkumu své knihy byla obviněna z „nedbalosti“, protože o sebe nepečovala tím, že si nechala aplikovat botox: „Bylo mi řečeno, že selhávám v odpovědné ženskosti.“

Trend botoxu a výplní kooptoval část jazyka hnutí body positivity. „Lidé mi říkali, že botox posiluje, že je to demokratizace krásy, že vyrovnává podmínky,“ říká Berkowitzová. „Je to jako: ‚Nemusíš to dělat, ale můžeš. A proto byste měli.“ Myslí si však, že jsme svědky počínajícího odporu: „Často však k odporu dojde mezi lidmi, kteří již mají privilegium krásy nebo třídní privilegium.“ Poukazuje na to, jak se herci jako Kate Winsletová důrazně postavili proti botoxu, ale dodává, že pravděpodobně chodí každý týden na kosmetiku, takže budou stále vypadat lépe než většina ostatních.“

Lidé – zejména ženy – nemají být marniví a frivolní, ale také nemají stárnout. V tomto smyslu může být odmítnutí stydět se nebo tajnůstkářství ohledně botoxu rozhodně posilující. Berkowitz však říká, že botox je nakažlivý: skupina žen se může cítit v pohodě, pokud jde o „stárnutí s grácií“, ale pokud jedna z nich začne s botoxem, hrozí dominový efekt. Pokud nikdo jiný nestárne, chtěli byste být jediní?“

A pokud se do toho pustíte, platí jedno pravidlo: nikdy byste neměli vypadat jako po botoxu. Máte vypadat přirozeně a v ideálním případě byste měli vypadat, jako byste si nenechali udělat vůbec nic.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru, abyste denně dostávali to nejlepší z VICE do své e-mailové schránky.

Sledujte Jessicu Furseth na Twitteru.