E Pluribus Unum?

E Pluribus Unum: z mnoha států jeden národ. V roce 1776 se nově nezávislé státy chovaly jako 13 rozhádaných sourozenců. Tyto „sjednocené“ státy měly obrovské rozdíly v historii, geografii, počtu obyvatel, hospodářství a politice. Každý stát chtěl mít všechny pravomoci suverénních národů: uzavírat smlouvy, přijímat velvyslance, razit peníze, regulovat obchod. Aby však mohly přežít na světové scéně, musely se některých z těchto pravomocí vzdát. Za tímto účelem se dohodly na Článcích konfederace, první ústavě Spojených států. Ta vytvořila „pevnou ligu přátelství“ mezi státy spolu s legislativou s velmi omezenými pravomocemi. Kongres byl velmi slabý: mohl vést válku a vyjednávat o míru, ale nemohl vybírat daně, aby je zaplatil. Každý stát měl v Kongresu jeden hlas a jakékoli změny článků vyžadovaly jednomyslný souhlas.

Po skončení války v roce 1783 se v Unii znovu objevily tenze a hrozilo, že se země rozpadne. Státy se nedokázaly dohodnout, jak zaplatit vojáky z revoluční války, a mnoho veteránů se vrátilo domů na farmy zatížené dluhy a daněmi. V letech 1786-87 v rámci povstání známého jako Shaysova vzpoura farmáři v západním Massachusetts uzavřeli soudy, aby zabránili zabavení svých farem. Také samotné státy nebyly nakloněny dodržování mírové smlouvy, kterou právě podepsaly s Velkou Británií. Jak poznamenal George Washington v roce 1786: „Řeknete-li zákonodárcům, že porušili mírovou smlouvu a zasáhli do výsadních práv konfederace, vysmějí se vám do obličeje“. Dodal: „Jaký to triumf pro zastánce despotismu, když zjistí, že nejsme schopni vládnout sami sobě.“

Dokonalejší unie

Tváří v tvář zcela reálným problémům slabé centrální vlády vydal Kongres v únoru 1787 rezoluci, v níž vyzval ke svolání sjezdu, který by změnil Články Konfederace. Na filadelfském sjezdu, který byl zahájen 25. května 1787, však delegáti rychle začali uvažovat o zcela nové formě vlády, federalismu, který by rozdělil moc mezi státy a silnější centrální vládu se skutečně celostátními pravomocemi.

Po čtyřech měsících delegáti drasticky změnili vztahy mezi státy, vytvořili novou národní vládu a opustili Články Konfederace. Tato nová vláda měla výkonné a soudní pravomoci spolu s rozšířenou zákonodárnou mocí. Na rozdíl od Konfederace neměly být státy v novém zákonodárném sboru zastoupeny rovným dílem. Místo toho měly v Kongresu větší moc velké státy s velkým počtem obyvatel. Otrokářské státy si mohly pro účely zastoupení a zdanění započítat tři pětiny svého zotročeného obyvatelstva. Plné započítání otroků by pouze zvýšilo politickou moc otrokářských států.

Dne 17. září 1787 delegáti schválili a podepsali zcela novou ústavu Spojených států amerických. Po schválení lidem by federální systém ústavy vytvořil jedinečné řešení rozdělení moci mezi státy a národní vládu. Dokonce i George Washington připustil, že ústava není dokonalá, ale spíše – slovy její preambule – je dalším krokem k „dokonalejší unii“

.