Timothy C. Hain, MD – Stránka naposledy upravena:

DEFINICE

Mastoiditida je zánět nebo infekce dutiny za středním uchem (Mastoidální dutina). Často ji lze pozorovat na zobrazovacích vyšetřeních, jako je MRI (viz níže).

Pravostranná mastoiditida (bílá skvrna na levé straně tohoto snímku). Na snímcích MRI je pravá strana hlavy zobrazena na levé straně snímku.	Mastoidní tekutina na snímku MRI (koronální) — pravá strana snímku odpovídá L mastoidu. Na normálnější pravé straně je vidět vnitřní ucho (kličky těsně pod spánkovým lalokem mozku).	Mastoidní tekutina na axiálním zobrazení CT, opět pravá strana snímku. Jedná se o stejného pacienta jako na snímku bezprostředně vlevo. Na levé straně je normálnější pravý mastoid plný vzduchu (např. je černý)

Mastoiditida znamená zánět dutiny, která je za středním uchem. To lze zjistit na zobrazovacích vyšetřeních (viz výše).

Všeobecně řečeno, mastoiditida se ignoruje. Nelze tak však učinit ve 100 % případů. Stanovisko pisatele této stránky (Dr. Hain), je, že by se mělo přihlížet jak k MRI, tak ke klinickému obrazu.

Sayal et al (2019) uvádějí, že “ Fyzikální vyšetření ukázalo, že pouze 14 ze 160 pacientů (8,8 %) mělo klinické známky otologického onemocnění.“ Z toho vyvodili, že mastoidní tekutina je „náhodná“.

Wilkinson et al (2017) referovali o 468 CT snímcích hlavy a zaznamenali, že 13 % z nich mělo mastoidální a/nebo středoušní opacifikaci. Nazvali je „náhodné onemocnění spánkové kosti“. Doporučovali: „V případě, že by došlo k poškození kloubního pouzdra, bylo by vhodné, aby se v případě, že by došlo k poškození kloubního pouzdra, objevilo i další onemocnění: „Údaje z této studie naznačují, že náhodné nálezy u asymptomatického jedince nevyžadují odeslání nebo další intervenci. Kromě toho autor doporučuje, aby radiologické nálezy byly úzce korelovány s klinickým vyšetřením, aby se snížil počet falešných diagnóz a nevhodných odeslání na ORL.“ Takže jinými slovy, neobtěžujte ORL 13 % CT vyšetření, která ukazují mastoidní tekutinu, pokud jsou „náhodná“.

Meredith a Boyev (2008) psali o mastoditidě na MRI a naznačili, že tento termín se nejčastěji používá pro pozorování tekutiny v mastoidu, která může být klinicky nevýznamná. Nicméně uvádějí, že literatura uvádí, že pouze 4/1000 spánkových kostí má na MRI tekutinu v mastoidu u asymptomatických dobrovolníků a na MRI TMJ mělo tekutinu pouze 10 pacientů z 2700 (tedy asi 1/270). To naznačuje, že tekutina v mastoidu je obecně vzácná. Všimněte si, že výše Wilkinson et al uvedli, že 13 % CT vyšetření ukazuje tekutinu v mastoidu. Je zřejmé, že mezi 0,4 % a 13 % je poměrně velký rozdíl.

Abbas et al (2018) uvádí, že 5,8 % jedinců, kteří podstoupili MRI pro asymetrickou ztrátu sluchu nebo tinnitus, mělo mastoiditidu. Není zde uvedeno, že skenovali osoby se sluchovými příznaky, na rozdíl od případu Mereditha a Boyeva, kteří referovali o „asymptomatických dobrovolnících“. Zdá se nám, že opět jedinci se sluchovými příznaky mají zřejmě více tekutiny v mastoidní dutině než normální lidé. Abbas a kol. uvedli: „Náhodný nález vysoké signalizace v mastoidní oblasti na magnetické rezonanci s velkou pravděpodobností nepředstavuje skutečné klinické onemocnění. U pacientů, kteří jsou vyšetřováni z jiných důvodů a kteří si nestěžují na otologické příznaky, je nepravděpodobné, že by takový nález vyžadoval vstup otolaryngologa.“

Podle našeho pozorování má v naší chicagské ordinaci pro závratě a sluch nejméně 1/100 našich pacientů mastoidní tekutinu (tj. asi 1 %). Přesto, když uvážíte, že dnes existují sofistikovanější skenery, které „vidí“ menší množství tekutiny, a možná také to, že my zde máme vyšší citlivost než mnozí jiní, nejsou tato čísla až tak odlišná. To nám naznačuje, že mastoiditida může být nedostatečně rozpoznanou příčinou závratí nebo sluchových příznaků. Případně může být v Chicagu mnohem častější, než se obecně uvádí (což se nám zdá nepravděpodobné).

Existuje několik typů mastoiditidy

• Nekoalescentní mastoiditida
  • Nález tekutiny v mastoidu na magnetické rezonanci –. nemusí být nutně infekční
  • AOM plus oteklé nebo odstávající ucho
• Kolezní mastoiditida (destrukce kostních trámců nebo kůry spánkové kosti)
• Pooperační mastoiditida.
• Mastoiditida imitující nádor.

Těžká mastoiditida je charakterizována zduřením zevního zvukovodu. Mírná mastoiditida, může být tichá a viditelná pouze na zobrazovacích metodách (jak je uvedeno výše).

Pokud je nutná mastoidektomie pro těžkou bakteriální mastoidální infekci nebo pro léčbu cholesteatomu, může být ve zvukovodu ponechán otvor, který přechází do mastoidu. Tyto „mastoidní dutiny“, které zůstaly po operacích mastoidů „stěnou kanálu nahoru“, musí obvykle otolog pravidelně čistit pomocí mikroskopu a odsávání.

Mimikry mastoidů

• Rhabdomyosakrom
• Langerhansova buněčná histiocytóza

Ty jsou mimořádně vzácné.

Existuje několik přístupů k léčbě mastoiditidy —

• Observace – -to je vhodné, pokud je v dutině pouze tekutina. Často se pozorování kombinuje s pokusy o otevření Eustachovy trubice.
• Antibiotika
• Myringotomie – znamená vyříznutí otvoru v ušním bubínku. Tento zákrok může být proveden za účelem vypuštění hnisu ze středního ucha, získání materiálu na kultivaci a provzdušnění středního ucha.
• Mastoidektomie — znamená otevření mastoidní dutiny.
  • Tento postup se používá u hospitalizovaných pacientů, jejichž zánět středního ucha nereaguje na intravenózní antibiotika.
• PE trubičky mohou být užitečné v mírných případech, ale v těžkých případech mastoiditidy nezajišťují dostatečnou drenáž. PE trubice se používají spíše v chronických situacích než myringotamy

Komplikace mastoiditidy

Paralýza obličeje spojená s mastoiditidou

Akutní obrna dolního motorického neuronu obličeje je vzácná, i když dehiscence obličejového kanálu je velmi častá. Pokud k tomu dojde, měla by být provedena myringotomie se zavedením PE trubice, konzultace s infekčním lékařem, intravenózní podání antibiotik a zvážení mastoidektomie. Po odeznění infekce se funkce lícního nervu obvykle obnoví během několika měsíců.

Trombóza postranní dutiny

Vzácnou komplikací mastoiditidy je trombóza postranní dutiny. Ta je hlášena především u dětí, ale ani dospělí jí nejsou zcela ušetřeni (Palma et al, 2014). Podle Ghoshe a dalších (2011) patří mezi klinické příznaky bolest hlavy, zvracení, horečka, diplopie, edém papily, obrna šestého nervu, obrna sedmého nervu a jednostranná mozečková ataxie. Mastoiditida se často pozná podle posturikulárního otoku, zarudnutí nebo citlivosti, vyklenutí ušního boltce a horečky. Diagnostika se obvykle provádí pomocí zobrazovacích metod (kontrastní magnetická rezonance nebo CT), které prokazují nedostatek obvyklého průtoku ve venózních dutinách mozku. Samozřejmě by měla být přítomna i tekutina v mastoidu. Léčba zahrnuje především antibiotika (Palma et al, 2014).

Labyrintitida spojená s mastoiditidou

Probíhá v několika fázích.

• Závažná labyrintitida – -bakteriální toxiny pronikají do vnitřního ucha a způsobují závratě a mírnou ztrátu sluchu.
• Hnisavá labyrintitida vzniká proniknutím bakterií do vnitřního ucha.
• Labyrinthitis ossificans – vzniká, když se vnitřní ucho vyplní zjizvenou tkání

U pacientů, kteří se domnívají, že mají labyrintitidu spojenou s AOM, je třeba zobrazit mozek, provést lumbální punkci, zavést PE sondu, podat intravenózně antibiotika a zvážit mastoidektomii.

Gradenigův syndrom (Petrova apikitida)

Mezi příznaky patří silná frontální bolest hlavy, bolest očí, diplopie, závratě, nevolnost a obrna 6. nervu. Při otoskopii by měl být patrný zánět středního ucha. Magnetická rezonance ukazuje zánět petrózního hrotu a mastoidů. CT může ukázat kostní erozi v petrózním hrotu.

Léčba spočívá v myringotomii s PE trubicí a kultivační intravenózní antibiotické terapii.

• Abbas Y, Yuen HS, Trinidade A, Watters G .Incidental mastoiditis on magnetic resonance imaging scans: clinical relevance and cost implications. . J Laryngol Otol. 2018 Nov;132(11):1010-1012. doi: 10.1017/S0022215118001949. Epub 2018 Nov 5.
• Ghosh, P. S., et al. (2011). „Laterální sinusová trombóza spojená s mastoiditidou a otitidou středního ucha u dětí: retrospektivní přehled karet a přehled literatury“. J Child Neurol 26(8): 1000-1004.
• Meredith JR, Boyev KP. Mastoiditida na magnetické rezonanci: Mroidoid: fakt nebo artefakt ? ORL časopis, září 2008, 514-518
• Palma, S. a kol (2014). „Mastoiditida u dospělých: 19letá retrospektivní studie“. Eur Arch Otorhinolaryngol 271(5): 925-931.
• . Sayal NR, Boyd S, Zach White G, Farrugia M.Incidental mastoid effusion diagnosed on imaging: Laryngoscope: Děláme dobře pro naše pacienty? 2019 Apr;129(4):852-857. doi: 10.1002/lary.27452. Epub 2018 Dec 20
• Wilkinson SL, Sahota R1, Constable JD, Harper F, Judd O.Laryngoscope. 2017 Dec;127(12):2860-2865. doi: 10.1002/lary.26594. Epub 2017 Apr 11.Does incidental mastoid opacification on computerized tomography necessitate referral to ENT?

.