Do stále se prodlužujícího seznamu příznaků, kterými se mohou pacienti s COVID-19 projevovat, lze přidat enantém neboli vyrážku uvnitř těla, například v ústech, navrhli španělští vědci.

Šest z 21 pacientů s vnější kožní vyrážkou mělo také tyto léze, které se zřejmě objevily asi 2 týdny po začátku příznaků, uvedl doktor Juan Jimenez-Cauhe z Hospital Universitario Ramon y Cajal v Madridu a jeho kolegové ve výzkumném dopise v časopise JAMA Dermatology.

V předchozím výzkumu byly u pacientů s těžkou infekcí COVID-19 popsány kožní vyrážky a další léze, ale autoři poznamenali, že „zda tyto projevy přímo souvisejí s COVID-19, zůstává nejasné, protože jak virové infekce, tak nežádoucí účinky léků jsou častými příčinami exantému“ neboli vyrážky vyskytující se na vnější straně těla.

Poznamenali také, jak předchozí výzkumy zjistily, že erytematovezikulární a petechiální projevy jsou nejčastěji spojeny s virovými infekcemi.

U pacientů s potvrzeným nebo podezřelým COVID-19 se však často enantém nevyšetřuje, protože ústní dutina se z bezpečnostních důvodů nevyšetřuje, poznamenali.

Výzkumníci vyšetřili 21 po sobě jdoucích pacientů z terciární nemocnice ve Španělsku s kožní vyrážkou, kteří byli jednak pozitivní na SARS-CoV-2 pomocí vyšetření reverzní transkriptázovou polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase (real RT-PCR), jednak vyžadovali dermatologickou konzultaci v období od 30. března do 8. dubna. Pacientům s kožní vyrážkou byla vyšetřena dutina ústní.

Podotýkáme, že průměrný časový interval mezi nástupem příznaků a výskytem lézí byl 12,3 dne s rozmezím -2 až 24 dnů. Žádný typ enantému nebyl spojen s užíváním léků nebo laboratorními nálezy.

Šest pacientů s enantémem bylo ve věku od 40 do 69 let a čtyři ze šesti byly ženy. Konkrétně autoři poznamenali, že u pacientů s urtikariální nebo typickou makulopapulózní vyrážkou nebyl enantém pozorován.

Enantém se u všech pacientů nacházel na patře a u tří ze šesti byl makulózní s petechiemi, zatímco u dvou byl petechiální a u jednoho makulózní. Žádný pacient neměl erytematovezikulární enantém, uvedli autoři. Uvedli také, že latence byla kratší u pacientů s petechiálním enantémem oproti makulárním lézím s výskytem petechií.

Autoři poznamenali, že pět ze šesti pacientů mělo petechie jako součást enantému, což je v souladu s předchozími výzkumy. Také u dvou pacientů s petechiálními lézemi se objevily „2 dny před a 2 dny po“ nástupu příznaků COVID-19, což znamená, že souvislost s užíváním léků byla „nepravděpodobná.“

Autoři uznali malý počet případů ve své sérii, ale přesto dospěli k závěru, že „přítomnost enantému je silným vodítkem, které naznačuje spíše virovou etiologii než reakci na léky, zejména pokud je pozorován petechiální obraz.“